12. Chmelové známky Schwarzenberků

Schwarzenberkové, představováni Adolfem Josefem knížetem ze Schwarzenberku, okněžněným lantkrabětem z Kleggau, hrabětem ze Sulzu, vévodou z Krumlova atd., dle údajů v dobových schematismech velkostatků disponovali na počátku 20. století v severozápadních Čechách třemi svěřeneckými a jedním alodním panstvím. Byly to panství Cítoliby s Vršovicemi, Domoušicemi a Solopysky, jehož součástí byly dvory Blšany (Pšany), Brloh, Brodec, Cítoliby, Černčice, Divice, Dřevíč, Chlumčany, Chožov, Kystra, Ročov, Solopysky, Třtěno, Veltěže a Vršovice. Ředitelství panství bylo v Cítolibech. K panství Postoloprty se statky Nový Hrad, Lipno, Mory a Lenešice administrativně náležely dvory Blažim, Břvany, Hřivice, Kněžice, Malnice, Mastný Dvůr (Schmalzhof), Postoloprty, Rvenice, Selibice, Skupice, Tatinná, Vidovle a Zbrašín. Ke svěřeneckému panství Mšec (Kornhaus) se statky Kounov a Nečemice náležely dvory Žehrovice, Srbeč, Velké Hořešovice a Přerubenice (Červenice). Alodní panství Toužetín - Vlčí se dvory Nová ves a Smilovice mělo ředitelství rovněž v Cítolibech. Za první pozemkové reformy doznaly všechny schwarzenberské državy zřízením zbytkových statků a přidělením menších podílů půdy tzv. kolonistům značného úbytku rozlohy. Většina statků a dvorů, které měly správu v Cítolibech, je uváděna v roce 1925 již jako rozparcelovaná.

Schwarzenberské chmelové známky popsané v písemnictví náležely s jedinou výjimkou (známka z Lipna) dvorům obou panství, která měla společné ředitelství v Cítolibech. Jejich výroba byla zadána žižkovské ražebně Karnet a Kyselý a jak vyplývá z dochovaného materiálu, pravděpodobně ve třech etapách. První emisi reprezentují mosazné ražby na čtvercovém střížku. Líc těchto známek nese v perlovém kruhu na plášti korunovaném knížecí korunkou schwarzenberský erb v oválném štítu ovinutém kolanou Řádu zlatého rouna, na rubech rovněž v perlovém kruhu jsou mezi spirálovými ozdobami poněmčené verze českých názvů dvorů, pro které byly vydány. Tyto ražby musely být vyrobeny krátce po zahájení provozu ražebny v roce 1905, čemuž nasvědčuje jak jejich archaické provedení, tak i větší opotřebení.

 
Mosaz, klipy 26 x 26 mm

Ražba z kruhových razidel na čtverhranné střížky nebyla šťastným řešením, svědčí o tom praskliny na všech třech známých typech těchto známek, a tak bylo při realizaci výroby známek pro dvory Vlčí a Nová Ves užito kruhových střížků.

 
Mosaz, průměr 25,9 mm

Ani lícní razidlo těchto ražeb nebylo dobře navrženo a ovál s erbem převyšoval ostatní reliéf. Důsledkem byl takový úbytek materiálu vlivem oběhu, že u většiny dochovaných známek je znak téměř nečitelný. To mohlo být důvodem k vyrytí nového razidla. Hlavní změna obrazu lícní strany spočívá v provedení tvaru štítu s erbem, který je nahoře rovný a dole zašpičatělý a připomíná tzv. francouzský štít. Znak je situován v hladkém kruhu, reliéf je rovnoměrný, a tak známky z oběhu vykazují stejnoměrné opotřebení. Druhou emisi představují mosazné ražby dvorů Brloh a Divice s nově pojatým erbem. Vzhledem k užitému materiálu byla její ražba provedena pravděpodobně před vypuknutím světového válečného konfliktu. Poslední schwarzenberské ražby, pokračování předchozí emise, reprezentují známky vyražené z hliníku a poniklovaného zinku rovněž s inovovaným rodový erbem na líci. Jejich výrobu lze podle použitých kovů datovat nejspíš do období první světové války nebo doby krátce po vzniku ČSR. Definitivní ražba některých známek nebyla patrně realizována v důsledku vyhlášení pozemkové reformy. V oběhu nebyly a do současnosti se dochovalo jen nemnoho dokonale zachovalých kusů, zřejmě zkušebních odražků (Pšany), které se staly součástí kolekce vzorků s ukázkami produkce žižkovské ražebny. Jejich dataci podporuje ražba s nápisem PŠANY. Od roku 1920 je již uváděn nový úřední název obce - Blšany, užívaný v této formě na chmelových známkách, jejichž vznik lze vročit do 20. let dvacátého století.

Společný líc

Hliník, průměr 25,5 mm	Mosaz, průměr 25,5 mm	Hliník, průměr 25,5 mm
Hliník, průměr 25,5 mm	Mosaz, průměr 25,5 mm	Poniklovaný zinek, průměr 25,5 mm
Hliník, průměr 25,5 mm	Hliník, průměr 25,5 mm	Hliník, průměr 25,5 mm
Hliník, průměr 25,5 mm	Hliník, průměr 25,5 mm	Hliník, průměr 25,5 mm

          
                  Hliník, průměr 25,5 mm

Je však třeba konstatovat, že rozparcelování schwarzenberských pozemků neznamenalo konec oběhu známek s honosným feudálním znakem na líci. Podle vzpomínek Marie Stehlíkové užíval její manžel Vlatislav Stehlík, majitel zbytkového statku v Brodci, nadále hliníkovou schwarzenberskou známku jako jednověrtelovou. Sám vydal pouze známky dočesné s hodnotami polovina a čtvrtina věrtele. Uvedený případ jistě nebyl ojedinělý. Odtud možno vysvětlit opotřebení i těch známek, které nemohly být delší dobu užívány svým vydavatelem.

Druhé významné schwarzenberské panství ve chmelařském regionu bylo postoloprtské se správou v Postoloprtech. Jedinou známkou na chmel některého statku tohoto panství, která v lícní legendě deklaruje aristokratický původ, je jednověrtelová známka z Lipna s textem FÜRSTLICH SCHWARZENBERG´SCHE SECTION GROSSLIPPEN.

Poniklovaný zinek, průměr 22,5 mm

Existují ale ještě jiné známky, o nichž se dá předpokládat, že byly vydány pro další dvory postoloprtského panství. Především by to mohly být jednostranné kruhové a čtvercové ražby identické fabriky vyrobené z mosazného plechu. Na líci vystouplý nápis udává pouze německý název obce, MALLNITZ, POSTELBERG a FERBENZ. Jejich provedení ukazuje na stejného vydavatele, a protože všechny tři obce náležely k témuž postoloprtskému panství, byla jím s vysokou pravděpodobností právě schwarzenberská správa. Této teorii by přidal na váze objev další známky podobného provedení náležící některému jinému z výše uvedených dvorů postoloprtského panství.

Mosaz, klipa 24 x 24 mm

Mosaz, klipa 24 x 24 mm

Mosaz, průměr 23,9 mm

Za schwarzenberské lze s určitou opatrností označit i známky vydané v obcích, kdy byly statky či dvory postoloprtského panství, na nichž je místo vydavatele uvedeno podobně jako na známce z Lipna SECTION, SEKCE, snad i DVŮR, není vyloučeno ani HOF nebo GUT. U takových známek lze předpokládat příslušnost vydavatele k nějakému většímu hospodářskému celku, v našem případě schwarzenberskému panství. V úvahu přicházejí tři ražby s legendami SECTION SELLOWITZ, SEKCE VIDOVLE a DVŮR TATINNÁ.

Poniklovaný zinek, průměr 22,5 mm

Mosaz, průměr 21,3 mm

Mosaz, průměr 25,4 mm

Ve výčtu hypotetických schwarzenberských ražeb je třeba zmínit ještě dvě známky zhotovené svépomocí. Vysoce pravděpodobný je schwarzenberský původ první z nich. Jedná se o čtverec ze zinkového plechu s ustřiženými rohy a poměrně rovnoměrně ručně vyraženým nápisem NEUSCH (=Neuschloss), značící německý název obce Nový Hrad. Známky byly nalezeny v sousední vsi Jimlín, a tak o jejich provenienci nemůže být pochyb.

Provedením příbuzná novohradské je známka se záhadným ručně vyraženým nápisem VIR, která bývá sběrateli na Lounsku řazena do obce Kozojedy, jejíž osada Dřevíč patřila do pozemkové reformy mezi schwarzenberské dvory.

Zinkový plech, čtverec na výšku s ustřiženými rohy 32 - 33 mm

Zinkový plech, čtverec s ustřiženými rohy 33 - 32 mm

V budoucnu dojde dozajista k objevu dalších dosud nepopsaných schwarzenberských chmelových známek. Vyplývá to z faktu, že bezmála všechny dvory výše uvedených panství se svou zemědělskou produkcí podílely i na výrobě chmele.

© Marek Cajthaml 2003

Upravená verze článku pro časopis Drobná plastika č. 3 - 4 / 2003

ZPĚT