12. Chmelové známky Schwarzenberků

12. Chmelové známky Schwarzenberků

Schwarzenberkové, představováni Adolfem Josefem knížetem ze Schwarzenberku, okněžněným lantkrabětem z Kleggau, hrabětem ze Sulzu, vévodou z Krumlova atd., dle údajů v dobových schematismech velkostatků disponovali na počátku 20. století v severozápadních Čechách třemi svěřeneckými a jedním alodním panstvím. Byly to panství Cítoliby s Vršovicemi, Domoušicemi a Solopysky, jehož součástí byly dvory Blšany (Pšany), Brloh, Brodec, Cítoliby, Černčice, Divice, Dřevíč, Chlumčany, Chožov, Kystra, Ročov, Solopysky, Třtěno, Veltěže a Vršovice. Ředitelství panství bylo v Cítolibech. K panství Postoloprty se statky Nový Hrad, Lipno, Mory a Lenešice administrativně náležely dvory Blažim, Břvany, Hřivice, Kněžice, Malnice, Mastný Dvůr (Schmalzhof), Postoloprty, Rvenice, Selibice, Skupice, Tatinná, Vidovle a Zbrašín. Ke svěřeneckému panství Mšec (Kornhaus) se statky Kounov a Nečemice náležely dvory Žehrovice, Srbeč, Velké Hořešovice a Přerubenice (Červenice). Alodní panství Toužetín - Vlčí se dvory Nová ves a Smilovice mělo ředitelství rovněž v Cítolibech. Za první pozemkové reformy doznaly všechny schwarzenberské državy zřízením zbytkových statků a přidělením menších podílů půdy tzv. kolonistům značného úbytku rozlohy. Většina statků a dvorů, které měly správu v Cítolibech, je uváděna v roce 1925 již jako rozparcelovaná.

Schwarzenberské chmelové známky popsané v písemnictví náležely s jedinou výjimkou (známka z Lipna) dvorům obou panství, která měla společné ředitelství v Cítolibech. Jejich výroba byla zadána žižkovské ražebně Karnet a Kyselý a jak vyplývá z dochovaného materiálu, pravděpodobně ve třech etapách. První emisi reprezentují mosazné ražby na čtvercovém střížku. Líc těchto známek nese v perlovém kruhu na plášti korunovaném knížecí korunkou schwarzenberský erb v oválném štítu ovinutém kolanou Řádu zlatého rouna, na rubech rovněž v perlovém kruhu jsou mezi spirálovými ozdobami poněmčené verze českých názvů dvorů, pro které byly vydány. Tyto ražby musely být vyrobeny krátce po zahájení provozu ražebny v roce 1905, čemuž nasvědčuje jak jejich archaické provedení, tak i větší opotřebení.



0055r.jpg 0055-blsany-schwarzenberk-k.jpg
0059-brloh-schwarzenberk-kl.jpg 0411-chlumcany-schwarzenber.jpg
Mosaz, klipy 26 x 26 mm

Ražba z kruhových razidel na čtverhranné střížky nebyla šťastným řešením, svědčí o tom praskliny na všech třech známých typech těchto známek, a tak bylo při realizaci výroby známek pro dvory Vlčí a Nová Ves užito kruhových střížků.

1001r.jpg 1001-nova-ves-schwarzenberk.jpg 1615-vlci-schwarzenberk.jpg
Mosaz, průměr 25,9 mm

Ani lícní razidlo těchto ražeb nebylo dobře navrženo a ovál s erbem převyšoval ostatní reliéf. Důsledkem byl takový úbytek materiálu vlivem oběhu, že u většiny dochovaných známek je znak téměř nečitelný. To mohlo být důvodem k vyrytí nového razidla. Hlavní změna obrazu lícní strany spočívá v provedení tvaru štítu s erbem, který je nahoře rovný a dole zašpičatělý a připomíná tzv. francouzský štít. Znak je situován v hladkém kruhu, reliéf je rovnoměrný, a tak známky z oběhu vykazují stejnoměrné opotřebení. Druhou emisi představují mosazné ražby dvorů Brloh a Divice s nově pojatým erbem. Vzhledem k užitému materiálu byla její ražba provedena pravděpodobně před vypuknutím světového válečného konfliktu. Poslední schwarzenberské ražby, pokračování předchozí emise, reprezentují známky vyražené z hliníku a poniklovaného zinku rovněž s inovovaným rodový erbem na líci. Jejich výrobu lze podle použitých kovů datovat nejspíš do období první světové války nebo doby krátce po vzniku ČSR. Definitivní ražba některých známek nebyla patrně realizována v důsledku vyhlášení pozemkové reformy. V oběhu nebyly a do současnosti se dochovalo jen nemnoho dokonale zachovalých kusů, zřejmě zkušebních odražků (Pšany), které se staly součástí kolekce vzorků s ukázkami produkce žižkovské ražebny. Jejich dataci podporuje ražba s nápisem PŠANY. Od roku 1920 je již uváděn nový úřední název obce - Blšany, užívaný v této formě na chmelových známkách, jejichž vznik lze vročit do 20. let dvacátého století.

0060r.jpg

Společný líc

0056-blsany-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
0059-brloh-schwarzenberk-kl.jpg
Mosaz, průměr 25,5 mm
0064-brodec-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
0119-citoliby-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
0212-divice-schwarzenberk.jpg
Mosaz, průměr 25,5 mm
0262-drevic-schwarzenberk.jpg
Poniklovaný zinek, průměr 25,5 mm
0412-chlumcany-schwarzenber.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
1002-nova-ves-schwarzeneber.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
1188-rocov-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
1342 Solopysky Schwarzenberk
Hliník, průměr 25,5 mm
1597-velteze-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
1616-vlci-schwarzenberk.jpg
Hliník, průměr 25,5 mm
           1633-vrsovice-schwarzenberk.jpg
                  Hliník, průměr 25,5 mm

Je však třeba konstatovat, že rozparcelování schwarzenberských pozemků neznamenalo konec oběhu známek s honosným feudálním znakem na líci. Podle vzpomínek Marie Stehlíkové užíval její manžel Vlatislav Stehlík, majitel zbytkového statku v Brodci, nadále hliníkovou schwarzenberskou známku jako jednověrtelovou. Sám vydal pouze známky dočesné s hodnotami polovina a čtvrtina věrtele. Uvedený případ jistě nebyl ojedinělý. Odtud možno vysvětlit opotřebení i těch známek, které nemohly být delší dobu užívány svým vydavatelem.

Druhé významné schwarzenberské panství ve chmelařském regionu bylo postoloprtské se správou v Postoloprtech. Jedinou známkou na chmel některého statku tohoto panství, která v lícní legendě deklaruje aristokratický původ, je jednověrtelová známka z Lipna s textem FÜRSTLICH SCHWARZENBERG´SCHE SECTION GROSSLIPPEN.

0788-lipno-schwarzenberk.jpg 0788r.jpg
Poniklovaný zinek, průměr 22,5 mm

Existují ale ještě jiné známky, o nichž se dá předpokládat, že byly vydány pro další dvory postoloprtského panství. Především by to mohly být jednostranné kruhové a čtvercové ražby identické fabriky vyrobené z mosazného plechu. Na líci vystouplý nápis udává pouze německý název obce, MALLNITZ, POSTELBERG a FERBENZ. Jejich provedení ukazuje na stejného vydavatele, a protože všechny tři obce náležely k témuž postoloprtskému panství, byla jím s vysokou pravděpodobností právě schwarzenberská správa. Této teorii by přidal na váze objev další známky podobného provedení náležící některému jinému z výše uvedených dvorů postoloprtského panství.

0851-malnice-schwarzenberk.jpg
Mosaz, klipa 24 x 24 mm
1084-postelberg.jpg
Mosaz, klipa 24 x 24 mm
1195-rvenice-schwarzenberk.jpg
Mosaz, průměr 23,9 mm

Za schwarzenberské lze s určitou opatrností označit i známky vydané v obcích, kdy byly statky či dvory postoloprtského panství, na nichž je místo vydavatele uvedeno podobně jako na známce z Lipna SECTION, SEKCE, snad i DVŮR, není vyloučeno ani HOF nebo GUT. U takových známek lze předpokládat příslušnost vydavatele k nějakému většímu hospodářskému celku, v našem případě schwarzenberskému panství. V úvahu přicházejí tři ražby s legendami SECTION SELLOWITZ, SEKCE VIDOVLE a DVŮR TATINNÁ.

1228-selibice-section.jpg 1228r.jpg
Poniklovaný zinek, průměr 22,5 mm

1453-tatinna-dvur.jpg 1453r.jpg
Mosaz, průměr 21,3 mm

1608-vidovle-sekce.jpg 1608r.jpg
Mosaz, průměr 25,4 mm

Ve výčtu hypotetických schwarzenberských ražeb je třeba zmínit ještě dvě známky zhotovené svépomocí. Vysoce pravděpodobný je schwarzenberský původ první z nich. Jedná se o čtverec ze zinkového plechu s ustřiženými rohy a poměrně rovnoměrně ručně vyraženým nápisem NEUSCH (=Neuschloss), značící německý název obce Nový Hrad. Známky byly nalezeny v sousední vsi Jimlín, a tak o jejich provenienci nemůže být pochyb.

Provedením příbuzná novohradské je známka se záhadným ručně vyraženým nápisem VIR, která bývá sběrateli na Lounsku řazena do obce Kozojedy, jejíž osada Dřevíč patřila do pozemkové reformy mezi schwarzenberské dvory.

neuschloss-01.jpg
Zinkový plech, čtverec na výšku s ustřiženými rohy 32 - 33 mm
vir-01.jpg
Zinkový plech, čtverec s ustřiženými rohy 33 - 32 mm

V budoucnu dojde dozajista k objevu dalších dosud nepopsaných schwarzenberských chmelových známek. Vyplývá to z faktu, že bezmála všechny dvory výše uvedených panství se svou zemědělskou produkcí podílely i na výrobě chmele.

 

© Marek Cajthaml 2003

Upravená verze článku pro časopis Drobná plastika č. 3 - 4 / 2003

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.

 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.