26. Německé chmelové známky

26. Německé chmelové známky a jejich nominální hodnoty

V období mezi dvěma válkami bylo v Evropě vedle Československé republiky významným producentem chmele Německo, země s letitou tradicí pěstování chmele. Chmel se nejvíce pěstoval v jižním Německu a to především v Bavorsku, Württembersku a Bádensku, v menší míře pak ve východoněmeckých oblastech Pruska a Saska.

Nejvýznamnější chmelařskou oblastí Bavorska je kraj Hallertau (Holledau), který se dělil ve 30. letech XX. století na 13 známkových okresů: Abensberg, Au i. d. Hallertau, Geisenfeld, Hohenwart, Langquaid, Mainburg, Nandlstadt, Neustadt a. d. D., Pfaffenhofen, Rottenburg a. L., Siegenburg a Wolnzach. V současnosti jsou jako nejdůležitější místa, kde se pěstuje v oblasti Holledau chmel, uváděny Wolnzach, Mainburg, Au i. d. Hallertau, Geisenfeld a Siegenburg. V roce 2004 byla plocha tamních chmelnic 14 400 hektarů, a jak uvádějí německé zdroje, jedná se o rozlohou největší chmelařský region na světě.

Jihozápadně od Norimberka leží oblast Spalt rozdělená v meziválečné době na tři známkové okresy: Spalt-město, Spalt-okres a Spalt-kraj. Dnes se v této oblasti zabývá pěstováním chmele okolo stovky zemědělských podniků.

Oblast Hersbruck severovýchodně od Norimberka tvořila jediný známkový okres a v současné době rozloha tamních chmelnic činí kolem 100 hektarů.

Nejrozsáhlejší oblastí Württemberska, kde se pěstuje chmel, je kraj tettnangský (města Tettnag, Rottenburg, Herrensberg a Weilderstadt) na severním břehu Bodamského jezera. Nyní je to po Hallertau druhý nejvýznamnější chmelařský region Spolkové republiky Německa.

Ve východoněmecké oblasti mezi řekami Labe a Sála na území mezi městy Magdeburg, Erfurt a Drážďany zaniklo chmelařství v polovině 30. let XX. století. Začátkem 50. let XX. století došlo v této oblasti k renesanci pěstování chmele za pomoci odborníků z Československa a Sovětského svazu. Pěstování chmele zde pokračuje i po sjednocení Německa v roce 1990.

Stejně jako v Čechách i v Německu se při ruční sklizni chmele užívaly k evidenci a kontrole odvedené úkolově pojaté práce chmelové známky, obdobně jako u nás existovaly známky zhotovené svépomocí (obr. A 5-6), známky vyrobené v odborných podnicích - ražebnách, v pozdějších dobách pak i papírové známky podobné šatnovým lístkům. Odborně vyrobených německých chmelových známek je v současnosti známo nesrovnatelně menší množství než těchto známek z našeho území. Proč je tomu tak, není v současnosti jasné. Menzelův katalog rozmanitých účelových známek jich uvádí pouze 28, ačkoli kovové platební známky (Wertmarken) jsou v Německu velmi populárním badatelským a sběratelským oborem. Specializovaný numismatický časopis Wertmarkenforum, který vychází šestkrát ročně již od roku 1995 a dokumentuje neznámé účelové známky, uvedl na svých stránkách pouze 4 dosud neznámé chmelové známky. Do třetice o malém výskytu německých chmelových známek vypovídá expozice Chmelařského muzea ve Wolnzachu. Vitrína se chmelovými známkami obsahuje pouze 9 kovových a jeden typ papírové známky. Dlužno uvést, že několik dalších známek je v depozitáři muzea. Soudím však, že se vzhledem k rozloze německých chmelařských regionů dá předpokládat, že velká část německých chmelových známek na své objevení teprve čeká.

Oblast Holledau, Bavorsko

a1-siegenburg-schmidmayer-l.jpg a1-siegenburg-schmidmayer-r.jpg
Obr. A 1 Sigenburg, známka s hodnotou metzen, hliník Ø 23,9 mm
a2-weissenburg-lic.jpg a2-weissenburg-rub.jpg
Obr. A 2 Weissenburg i. B., známka s hodnotou metzen, mosaz Ø 21,9 mm
a3-wolnzach-hauner-hof-i-av.jpg a3-wolnzach-hauner-hof-i-re.jpg
Obr. A 3 Wolnzach, známka s hodnotou I, mosaz Ø 20,4 mm
a4-wolnzach-hauner-hof-ii-a.jpg a4-wolnzach-hauner-hof-ii-r.jpg
Obr. A 4 Wolnzach, známka s hodnotou II, mosaz, vzdálenost stran 20,7 mm
a5-holledau-kovarska-zelezo.jpg 
Obr. A 5 Wolnzach, kovářská známka, železný plech Ø 26,5 mm
a6-holledau-kovarska-hlinik.jpg 
Obr. A 6 Wolnzach, kovářská známka, hliník,
vzdálenost stran 20,0 mm

Zajímavou zvláštností německých chmelových známek jsou tři druhy na nich uváděných objemových jednotek, kterými se odměřoval chmel v různých německých chmelařských regionech. V bavorských oblastech se chmel měřil na metzeny (obr. A 1-2), ve Württembersku na simri (obr. B 1-3) a v bývalé NDR na maßy (obr. C 1). Metzen či metze, čehož český ekvivalent je "měřice", měl objem různý, uvádí se 20, 30, 37, 50, ponejvíce však 60 litrů , simri byla objemová míra polovičního objemu, tedy o 30 litrech. Maß, česky "máz", byla menší jednotka o objemu kolem jednoho litru. Internetové stránky města Pfaffenhofen uvádí mzdu za jeden načesaný metzen. V roce 1928 činila 50 feniků, v roce 1959 pak 1,70 DM. Uvádí se, že za patnáctidenní kampaň si tak česáč přišel koncem padesátých let 20. století až na 500 DM. Tomuto údaji by ovšem odpovídal menší objem metzenu než 60 litrů, neboť denní výkon by tak byl bezmála 20 metzenů, což je při jeho objemu 60 litrů těžko představitelné. Menší objem metzenu naznačuje i další indicie. Zatímco existují známky znějící na 1/4, 1/2 a 10 simri, v současnosti není známá žádná známka s hodnotou v dílech metzenu, ačkoli by tato jednotka měla být dvojnásobného objemu než simri.

Oblast Tettnang, Württembersko

b1-funfehrlen-lic.jpg b1-funfehrlen-rub.jpg
Obr. B 1 Fünfehrlen, známka s hodnotou simri, mosaz Ø 20,4 mm
b2-oberdorf-lic.jpg b2-oberdorf-rub.jpg
Obr. B 2 Oberdorf, známka s hodnotou simri, zinek Ø 25,1 mm
b3-siggenweiler-av.jpg b3-siggenweiler-rub.jpg
Obr. B 3 Siggenweiler, známka s hodnotou simri, mosaz, vzdálenost stran 22,3 mm

Německé odborně ražené chmelové známky jsou většinou kruhové, nejčastěji o průměru od 20 do 24,5 mm, vyrobené jsou z mosazi, hliníku a zinku. Zvláštností jsou ražby ve tvaru oktagonálu a hexagonálu. Německá numismatická literatura u žádné ze chmelových známek neuvádí výrobce. Lze se tedy pouze domnívat, že některé mohl vyrazit závod Gravir & Präge - Anstalt Wilh. Mayer Stuttgart (obr. D 1). Vyplývá to z reklamní známky této ražebny, kde je inzerována vedle známek pivních a konzumních i výroba chmelových známek.

Oblast východního Německa, Durynsko

c1-etzelbach-20-mass-lic.jpg c1-etzelbach-20-mass-rub.jpg
Obr. C 1 Etzelbach, známka s hodnotou 20 maß, hliník Ø 34,2 mm , otv. Ø 4,2 mm

 

Reklamní známka výrobce chmelových známek

d1-stuttgart-mayer-av.jpg d1-stuttgart-mayer-rev.jpg
Obr. D 1 Stuttgart, reklamní známka ražebny Wilh. Mayer, měď Ø 20,2 mm

 

Doufejme, že se k problematice německých chmelových známek v dohledné době vyjádří domácí badatelé a objasní výše naznačená bílá místa v historii německého chmelařství.

Upravená verze článku uveřejněném ve Chmelařské ročence 2007.


© Marek Cajthaml 2007

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.