30. Chmelové známky v písemnictví

30. Chmelové známky v písemnictví

Chmelovou známku lze jako předmět numismatiky vystopovat v literatuře již ze druhé poloviny 19. století. Zprvu to byly pouhé popisy položek v soupisech a katalozích sbírek, speciálně zaměřené stati v numismatických periodikách začaly vycházet od padesátých let 20. století. První byly uveřejněny v Numismatických listech, řadu článků o účelových známkách chmelové nevyjímaje přinesly na svých stránkách Sběratelské zprávy, vydávané královéhradeckou pobočkou České numismatické společnosti, a Numismatické ročenky, vydávané chebskou pobočkou České numismatické společnosti. Několik kratších prací o chmelových známkách vyšlo v Informacích klubu přátel numismatiky, vydávaných na přelomu sedmdesátých a v osmdesátých letech 20. století Klubem sběratelů drobné plastiky a platidel v Kralupech nad Vltavou, a v časopisu České společnosti přátel drobné plastiky Drobná plastika. Další práce věnované chmelovým známkám začaly vycházet od sedmdesátých let minulého století v rezortních časopisech a publikacích Chmelařství, Kvasný průmyslChmelařská ročenka.

V numismatické literatuře se s chmelovou známkou poprvé setkáváme v roce 1868 v páté části soupisu měděných ražeb Josefa Neumanna Beschreibung der bekanntesten Kupfermünzen (51). Autor zde popisuje olověnou známku W. N. Stallicha ze Žatce (1829-1888) s nominální hodnotou 1 Taglohn, čili jedna denní mzda, čímž tato známka připomíná spíš robotní známky potvrzující odvedení stanovené robotní povinnosti. Stallichova známka je uvedena i v díle J. O. Miltnera a J. Neumanna Beschreibung der bisher bekannten böhmischen Privatmünzen und Medailen (50). Ze starších publikací je třeba ještě zmínit Fialův soupis sbírky Maxe Donebauera Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer (29). Skutečnost, že významný český sběratel Max Donebauer zařadil do své sbírky mincí a medailí vedle unikátních vládních, rodových i městských ražeb krom jiných účelových známek i chmelovou, měla vliv v nazírání na tento „okrajový“ numismatický materiál.

V padesátých a šedesátých letech minulého století se účelovými ražbami zabýval východočeský numismatik Josef Petrtyl. Ve svých článcích objasňoval i funkci a způsob užívání chmelových známek a na tyto známky upozorňoval sběratele. Předčasné úmrtí bylo příčinou, že se k této problematice už nestačil obsáhleji vyjádřit.

Shromažďování a studiu chmelových známek se v osmdesátých letech věnoval Rudolf Dubský. Společně se Zbyňkem Likovským o nich uveřejnil tři články v časopise Chmelařství - Kovářské chmelové známky (26), Nejstarší chmelové známky (27)Rub ražených chmelových známek (28). Materiál z jeho pozůstalosti roku 1986 společně sepsali Iva Dubská a Zbyněk Likovský. Tento soupis, celkem 336 druhů či variant chmelových známek, vyšel v letech 1995 - 1998 jako přílohy Sběratelských zpráv (22-25). Dr. Zbyněk Likovský uveřejnil další práce s tematikou chmelových známek samostatně. V Kvasném průmyslu to byly Chmelové známky (34), Neobvyklá pivovarská známka (35), Ve chmelařství užívané známky...(36), ve Sběratelských zprávách pobočky ČNS v Hradci Králové Několik dalších chmelových známek (43), v Numismatických ročenkách chebské pobočky ČNS. Ta vydala roku 1998 jako přílohu své numismatické ročenky Západočeské chmelové známky (38) - další soupis 154 druhů a variant tohoto materiálu.

V almanachu 1985 Okresní knihovny v Lounech je chmelovým známkám věnována část kapitoly případně nazvané O chmelu, česání a plíšcích (1), autorů Bořivoje Lůžka a Vladislava Mirvalda. Dnes jsou zvláště cenné v publikaci zaznamenané vzpomínky pamětníků na výrobu a užívání chmelových známek.

V roce 2001 vyšel katalog České chmelové známky (5), jehož autor je zároveň i autorem těchto webových stránek. Jedná se doposud o nejrozsáhlejší soupis chmelových známek. Katalog obsahuje 1774 známek s určenou proveniencí a 265 známek anonymních.

976-katalog-chmelznamky.gif
 

Od roku 2001 se nepravidelně objevují kratší články o chmelových známkách na stránkách Chmelařských ročenek, vydávaných Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s. ve spolupráci se Svazem pěstitelů chmele ČR a časopisem Chmelařství. V ročence 2001 byly otištěny články dva, z pera dr. Likovského Stopy historie na chmelových známkách a článek Adolfa Rígra (†2005) Papírová chmelová známka. V ročence 2003 je další stať Zbyňka Likovského Chmelař a malíř, v ročenkách 2005 - 2009 vyšly články Chmelové známky zemědělské školy v Žatci, Známky s motivem chmele, Německé chmelové známky a jejich nominální hodnoty, Chmelové známky malíře Oskara BrázdyAnonymní chmelové známky, které sepsal autor tohoto textu. Ten je také podepsán pod titulem publikace České chmelové známky ze sbírek Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci (8), která byla vydána roku 2002 u příležitosti otevření Kabinetu chmelových známek a jejímž smyslem bylo obeznámení návštěvníků expozice s účelovými známkami jako svébytným numismatických oborem a objasnění postavení chmelových známek v něm.

 obalka-brozury-rmzmensi.jpg

V publikaci téhož autora vydané v roce 2004 Oblastním muzeem v Chomutově Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska) (13) je popsána i řada chmelových známek z tohoto regionu včetně známek v předchozích pracích nezachycených. Autor chmelovým známkám okresu Chomutov věnoval pozornost již v seriálu o regionálních účelových známkách publikovaném v letech 1997 – 2000 v časopise Okresního muzea v Chomutově Památky, příroda, život (4). V roce 2009 vyjde v tomto muzejním periodiku dodatek katalogu Účelové známky okresu Chomutov (13), kde bude popsáno i několik dalších doposud neuveřejněných chmelových známek.

 978-ucelovky-okresu-chomutov.jpg

Třetí díl katalogu německých nouzových mincí a účelových známek Petera Menzela věnovaný ražbám s německou legendou z neněmeckých území Deutschsprachige Notmünzen und Geldersatzmarken im Ausland 1840-1990 (48), přináší popisy více než 130 chmelových známek ze západních Čech. V katalogu je vyobrazeno i několik unikátních známek, poněkud problematické je určení provenience některých ražeb. Do nejnovějšího přepracovaného vydání Menzelova katalogu z roku 2005 (49) byly navíc zahrnuty všechny známky s německou legendou uveřejněné v katalogu České chmelové známky z roku 2001 (5), ale i několik jinde nepublikovaných chmelových známek.

 

Ve sborníku prací na téma zajímavé předměty ze sbírek muzeí Ústeckého kraje Tajnosti depozitářů aneb předměty s příběhem oddíl věnovaný žateckému Regionálnímu muzeu K. A. Polánka začíná kapitolou Cesta za chmelovou známkou (47), která objasňuje zásadní význam chmelové známky Jana Řánka pro identifikaci produkce chmelových známek žatecké ražebny a zároveň propaguje Kabinet chmelových známek.

 

V blízké budoucnosti lze očekávat vydání dodatku katalogu českých chmelových známek, ale i další práce, které budou přinášet zajímavé výsledky bádání v této oblasti.

 

LITERATURA UVEŘEJNĚNÁ DO ROKU 2008

1. Anonym (B. Lůžek a V. Mirvald) (1985): O chmelu, česání a plíšcích, In:  Almanach 1985 Okresní knihovny v Lounech, Louny, s. 7-24
2. Bartoš, Leoš (1980): Účelové ražby z Podřipska, Informace klubu přátel numismatiky 5 (1),  s. 11
3. Bartoš, Leoš (1981): Účelové ražby, Informace klubu přátel numismatiky 6, s. 7
4. Cajthaml, M. (1998-1999): Soupis medailérských památek okresu Chomutov, 5.-10. pokračování, Památky, příroda, život (čtvrtletník Okresního muzea), 3/1998-4/1999, Chomutov
5. Cajthaml, M. (2001): České chmelové známky, Chomutov, 256 stran
6. Cajthaml, M. (2002a): Razil v Chebu Alexander Quintus chmelové známky?, Numismatická ročenka 2001, Cheb, s. 12-15
7. Cajthaml, M. (2002b): Ražby žatecké ražebny Rudolf Lässig, Numismatické listy 57, Praha, s. 65-70
8. Cajthaml, M. (2002c): České chmelové známky ze sbírek Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci, Žatec, 15 stran
9. Cajthaml, M. (2003a): Známky Fišerů z Mutějovic, Numismatická ročenka 2002, Cheb, s. 21-23
10. Cajthaml, M. (2003b): Chmelové známky vysokých nominálních hodnot a ražby Rudolfa Strunze z Malých Krhovic, Sběratelské zprávy 103-104, Hradec Králové, s. 119-120
11. Cajthaml, M. (2003c): Chmelové známky Schwarzenberků v severozápadních Čechách, Drobná plastika 3-4, Praha, s. 72-82
12. Cajthaml, M. (2004a): Pozoruhodná chmelová známka s hodnotou čtvrt věrtele, Sběratelské zprávy 107, Hradec Králové, s. 202-203
13. Cajthaml, M. (2004b): Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska), Chomutov, s. 106
14. Cajthaml, M. (2004c): Chmelové známky zemědělské školy v Žatci, Chmelařská ročenka 2005, Praha, s. 110-113
15. Cajthaml, M. (2005a): Jiné účelové známky užívané namísto chmelových, Sběratelské zprávy 111-112, Hradec Králové, s. 40-42
16. Cajthaml, M. (2005b): Chmelové známky šlechty ve středních a severozápadních Čechách, Drobná plastika 1-2, Praha, s. 52-56
17. Cajthaml, M. (2005c): Známky s motivem chmele, Chmelařská ročenka 2006, Praha, s. 145-148
18. Cajthaml, M. (2006): Německé chmelové známky a jejich nominální hodnoty, Chmelařská ročenka 2007, Praha, s. 148-152
19. Cajthaml, M. (2007a): Výrobní defekty chmelových známek, Sběratelské zprávy 121-122, Hradec Králové, s. 17-28
20. Cajthaml, M. (2007b): Chmelové známky malíře Oskara Brázdy, Chmelařská ročenka 2008, Praha, s. 161- 164
21. Cajthaml, M. (2008): Anonymní chmelové známky, Chmelařská ročenka 2009, Praha, s. 140 - 144
22. Dubská, I. - Likovský, Z. (1995): České chmelové známky. 1. část, Sběratelské zprávy 75–76, Hradec Králové, příloha, s. 1-38
23. Dubská, I. - Likovský, Z. (1996): České chmelové známky. Obrazová část, Sběratelské zprávy 79–80, Hradec Králové, příloha, 30 stran
24. Dubská, I. - Likovský, Z. (1997): České chmelové známky. 2. část, Sběratelské zprávy 83, Hradec Králové, příloha, s. 39 - 74
25. Dubská, I. - Likovský, Z. (1998): České chmelové známky. Doplněk obrazové části, Sběratelské zprávy 87, Hradec Králové, příloha, 4 strany
26. Dubský, R. a Likovský, Z. (1986a): Nejstarší chmelové známky, Chmelařství 59, Praha, s. 15, 30
27. Dubský, R. a Likovský, Z. (1986b): Kovářské chmelové známky, Chmelařství 59, Praha, s. 45-46
28. Dubský, R. a Likovský, Z. (1986c): Rub ražených chmelových známek, Chmelařství 59, Praha, s. 62
29. Fiala, E. (1889): Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des MaxDonebauer, II. Abteilung - Privatmünzen, Prag 1889. III. Abteilung - Städtemünzen, Prag.
30. Herber, O. (1979): Účelové ražby Vojkovic a okolí, Informace klubu přátel numismatiky 4 (4), s. 6-7, Kralupy nad Vltavou
31. Herber, O. (1983): Účelové ražby Vojkovic a okolí, Informace klubu přátel numismatiky 8, s. 31, Kralupy nad Vltavou
32. Hradil, M. (1987): Pomocné oběžné prostředky peněžního charakteru, Drobná plastika 1987, Praha, s. 109-110
33. Hruška, V. (1977): Ještě o tak zvané okrajové numismatice, kovových nouzových penězích a kovových peněžních známkách, In:  Královéhradecký sborník numismatických prací, Hradec Králové, s. 51-80
34. Likovský, Z. (1985): Chmelové známky, Kvasný průmysl 31, příloha Kvas č. 6, Praha, s. 4
35. Likovský, Z. (1987): Neobvyklá pivovarská známka, Kvasný průmysl 33, Praha, s. 351
36. Likovský, Z. (1989): Ve chmelařství užívané známky..., Kvasný průmysl 35 (6), Praha, obálka, s. 4
37. Likovský, Z. (1998a): Několik neurčených účelových známek, Numismatická ročenka 1997, Cheb, s. 39-46
38. Likovský, Z. (1998b): Západočeské chmelové známky, Chmelařská ročenka 1997, příloha, Cheb, 50 s.
39. Likovský, Z. (2000): Stopy historie na chmelových známkách, Chmelařská ročenka 2001, Praha, s. 104-105
40. Likovský, Z. (2001): Další lepenková chmelová známka, Notafilie 37, Praha, s. 37-38
41. Likovský, Z. (2002a): Několik kovářských chmelových známek, Numismatická ročenka 2001, Cheb, s. 10-11
42. Likovský, Z. (2002a): Chmelař a malíř, Chmelařská ročenka 2003, Praha, s. 117-118
43. Likovský, Z. (2003): Několik dalších chmelových známek, Sběratelské zprávy 74, Hradec Králové, s. 167-168
44. Likovský, Z. a Světlá-Dubská, I. (1990): Naše účelové známky ve druhé polovině dvacátého století, In:  Naší paní profesorce, příloha Sběratelských zpráv 64, Hradec Králové, s. 39-60     
45. Likovský, Z. a Světlá-Dubská, I. (1995): Známky statků a velkostatků, Sběratelské zprávy 74, Hradec Králové, s. 106-115
46. Likovský, Z. a Světlá-Dubská, I. (1999): Schwarzenberské chmelové známky, In:  Potravinářské účelové známky, Sběratelské zprávy 89-90, příloha, Hradec Králové, s.18-21 
47. Matyáš, J. (2007): Cesta za chmelovou známkou, In: Klášterková, Eva (red.): Tajnosti depozitářů aneb předměty s příběhem, Teplice, s. 240-241
48. Menzel, P. (1997): Deutschsprachige Notmünzen und Geldersatzmarken im Ausland 1840-1990, (Deutsche Marken im Ausland und ausländische Marken mit deutscher Schrift), Band III, Gütersloh, 238 stran
49. Menzel, P. (2005): Deutschsprachige Notmünzen und Geldersatzmarken im In- und Ausland 1840 bis 2002. Band I und II. Verlag B. Strothotte, Gütersloh, 1611 stran
50. Miltner, J. O. - Neumann, J. (1852-1870): Böhmische Privatmünzen. I. Abteilung: Personenmünzen. In: Beschreibung der  bisher bekannten böhmischen Privatmünzen und Medailen, Prag, 838 s., 85 tab. vyobrazení
51. Neumann, J. (1866-1868): Beschreibung der bekanntesten Kupfer-Münzen. Fünfter Band. Enthält die Beschreibung der Jetone und Marken aus Oesterreich, Russland, Frankreich und Deutschland. Prag, (xii)+507 s., tab. 66-71.
52. Petrtyl, J. (1957a): Kovové pracovní známky za česání chmele, Numismatické listy 12, Praha, s. 85
53. Petrtyl, J. (1957b): Ke studiu kovových známek, Numismatické listy 12, Praha, s. 112-115
54. Petrtyl, J. (1957c): Pracovní a mzdové kovové známky, Numismatické listy 12, Praha, s. 145-149
55. Petrtyl, J. (1958): O kovových známkách a nouzových platidlech, Numismatické listy 13, Praha, s. 15-22
56. Petrtyl, J. (1962): Dějinná dokumentárnost peněžních známek a jejich ekonomická charakteristika, Numismatický sborník VII, Praha, s. 283-300
57. Rígr, A. (2000): Papírová chmelová známka, Chmelařská ročenka 2001, Praha, s. 101-102
58. Světlá-Dubská, I. a Likovský, Z. (1992): Papírové známky na chmel, Notafilie 33, Praha, s. 23-25
59. Weiss, O. (1983): Dosud nepublikované schwarzenberské ražby, Informace klubu přátel numismatiky 8: 89-91, Kralupy nad Vltavou
60. Zelenka, J. (2007): Chmelová známka - Mages Josef, Kluček, Sběratelské zprávy 120, Hradec Králové, s. 313-134
Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.

 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.