Domovská stránka Muzem Žatec Hlavní budova Muzem Žatec Nejstarší vyobrazení města Žatce

Nejstarší vyobrazení města Žatce

Nejstarší úplné vyobrazení západního panoramatu města Žatce pochází od slezského kreslíře Jana Willenberga (1571-1613). Kreslíř zachytil při své cestě po Čechách počátkem 17. století podobu celkem čtrnácti krajských měst, ale i některých hradů, zámků a klášterů. Žatec vyobrazil Willenberg celkem třikrát. První kresba (neúplná) pochází z roku 1602 a její originál je uchováván v Památníku národního písemnictví na Strahově. Podruhé použil kreslíř motiv Žatce k ilustraci kalendáře vydaného roku 1604 v Plzni (stříhání ovcí před Žatcem – ilustrace k měsíci červnu). Ve sbírkách žateckého muzea byl „znovuobjeven" originální a kompletní Willenbergův dřevoryt z roku 1611 vytvořený patrně na objednávku městské rady. V textu umístěném ve spodní části jsou latinsky a česky vypsány dějiny města na základě Hájkovy kroniky. Dřevoryt je nejúplnější ze tří dochovaných žateckých vedut tohoto významného tvůrce. Díky šířce záběru, podrobnému znázornění a pravdivosti podání v celku i detailu si můžeme učinit mimořádně plastickou představu o podobě jednoho z předních měst českého království na prahu 17. století. Jan Willenberg si zvolil polohu západně od města, z níž lze pozorovat nejdelší a zároveň nejvýstižnější panorama Žatce. Kreslíř v té době navštívil řadu českých měst, jen málokde se mu však otevřel tak působivý a umělecky vděčný pohled. Střechy městských domů, kostelů a věží se ve své nekonečné členitosti ostře rýsovaly proti nebi, neboť město je vyzdviženo na temeni protáhlého ostrohu. Zelené úbočí tohoto návrší, domky v předměstí i táhlý oblouk řeky Ohře protékající úrodnou krajinou tvoří malebné popředí, jež je protějškem skvělého pozadí s kopci Českého středohoří. Vedutista věnoval pozornost všem důležitým budovám města, také ale zajímavým technickým stavbám, typickým zemědělským kulturám a dalším prvkům okolního přírodního prostředí. Vše označil číslicemi a popsal v legendě. I když tato legenda obsahuje několik chyb a opomenutí, dobře ukazuje všestranný a živý zájem renesančního umělce o předmět jeho tvorby. Věrné zobrazení města v době jeho největšího rozkvětu nedlouho před vypuknutím zničující třicetileté války poskytuje pozornému zájemci velké množství nejrůznějších informací jak o podobě městských hradeb, kostelů, bran a mnoha domů ve městě a na předměstích, tak o zajímavých stavebních konstrukcích a technikách, líčí tvář krajiny s cestami, řekou a s životem na ní a na jejích březích.

Výřez z veduty od Jana Willenberga
Výřez z veduty od Jana Willenberga
Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.

 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.