Doba železná

STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ – HALŠTATSKÁ  (800 – 470/450 př. n. l.)

Význam a „technické vymoženosti" doby halštatské a časně laténské

První železné předměty se u nás sice vzácně vyskytnou už v mladší, častěji pak pozdní době bronzové (např. Staňkovice), v širší míře se tento kov ale prosadil až ve starší době železné. Soudí se, že znalost železné metalurgie se k nám dostala z Kavkazu prostřednictvím kočovných Kimmerijců, usazených v 9. – 8. stol. př. n. l. ve stepích východního Maďarska.  Rozvoj nadřazené společenské složky mající rysy jakési „rodové šlechty" pokračuje i v období bylanské kultury starší doby železné, v kultuře pozdně halštatské a časně laténské. Sílí kontakty s antickým světem, odkud se pro potřeby společenské elity importovaly nejrůznější výrobky a víno. Důležitým odvětvím byla těžba a distribuce soli, která některým oblastem Evropy zajistila nebývalou prosperitu. Prestižním řemeslem bylo i dobývání a zpracování železné rudy. V uvedeném období se na našem území objevuje celá řada výrobků, z nichž některé takřka beze změny používáme dodnes (např. pilník, kružítko, kosa, rychleji rotující hrnčířský kruh, železné klíče k dřevěným zámkům, radlice k oradlu). Důležitou inovací ve zpracování potravin jsou mlýnky tzv. řeckého typu, které svojí účinností při drcení zrna předčily tradiční drtidla, používaná od neolitu. Oporu mocenských struktur na sklonku starší doby železné tvořila dobře opevněná místa na strategických polohách. V rámci regionu, který je zpracován v této knize, řadíme mezi takové příklady tehdejší pevnostní architektury hradiště v Žatci a na vrchu Výrově u Třeskonic.

MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ - LATÉNSKÁ  (asi 375 – 35/25 př. n. l.)

Význam a  „technické vymoženosti"  mladší doby železné

Kromě početných archeologických nálezů z období tzv. historických Keltů  se nám dodnes vzácně dochovaly i některé Kelty používané zeměpisné názvy. Přinejmenším dva se přímo či nepřímo dotýkají i Žatecka. Jím protékala Agara (Ohře) – rychle se ženoucí „Bystrá řeka". Českou kotlinu, respektive Polabí a Poohří vymezovaly Sudety – Kančí hory, jak se tehdy označovalo jedno nebo i více horských pásem na území Čech. Rovněž další geografický pojem, uvedený v latinských pramenech sice až v 1. století našeho letopočtu – Boiohaemum (keltsky Boiaimon – Země Bójů), označoval přinejmenším v určité době i území Čech (odtud německý název pro Čechy – Böhmen). Doslovný význam tohoto názvu by se dal přeložit jako „Strašná země" či „Země strašných". Dobu laténskou lze označit za vyvrcholení pravěkého vývoje, projevující se zejména  obecným použitím železa, mnohem užší specializací výrobních odvětví, produkujících širokou škálu výrobků organizovaně distribuovaných i na velké vzdálenosti od místa výroby (např. švartnové náramky, rotační kamenné žernovy). Obchod s nejrůznějšími komoditami si vynutil ražbu zlatých a později i stříbrných mincí, které byly nejstaršími platidly na našem území. Dvojramenné váhy umožňovaly přesné odměřování hmotnosti zboží a různých materiálů. Ve větší míře než dříve se k nám dostávaly různé technologické postupy a inovace (např. tváření tzv. taženého skla, výroba smaltu-emailu, pila, kleště, poříz, nýtovač, jednoduchý „soustruh" na dřevo, dokonalejší hrnčířské pece vertikálního typu, železné okutí rýče apod.). Keltové v Galii dokonce sestrojili i žací stroj tlačený zvířecí silou, tedy předobraz jakéhosi „kombajnu", do jehož dřevěné korby padaly klasy odřezávané ozubenou lištou!

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.