František Polánek

 

Mladší bratr zakladatele českého menšinového muzea v Žatci K. A. Polánka, který byl stejně nadšeným vlastencem. Oba se narodili v Ryšíně v č.p. 32. Měli ještě sestry Zdeňku a Marii. František se narodil 21. července 1892. Chodil na školu v Ryšíně, pak na vyšší státní školu v Rakovníku, kde roku 1912 maturoval. Učil v Rakovníku, Křivoklátě, Novém Jáchymově, Zbečně, Lišanech, Nesuchyni jako výpomocný učitel. Soukromě se připravoval na vykonání učitelských zkoušek, které složil roku 1914 v Příbrami. Tamtéž absolvoval zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy roku 1917.

 

Jako zatímní učitel působil na školách v Broumech, Milostíně a Olešné. Roku 1920 byl jmenován správcem české národní školy v Deštnici okr. Žatec a r. 1921 v Žíželicích. Zajímavým svědectví o napjatých česko-německých vztazích v žateckém regionu je kronika žíželické školy, kterou Fr. Polánek založil a vedl. Kromě dění ve škole ho zajímala historie regionu i soudobá politika. Připojoval často i vlastní často emotivní hodnocení a komentáře. V úvodu se tak např. dočteme, že: „Dlouho nad tímto krajem vládla hydra Germanie, nedala ani volněji vydechnouti české duši, kterých tolik se tu tísnilo, která tolik českých dětí mrzačila a zmrzačila tu nejen duševně, ale i fyzicky." Nebylo divu, že mladý pan učitel byl patřičně roztrpčený. Když do Žíželic přišel, neměl ani školu, ani kde bydlet. Krátce učil ve svém provizorním bytě, v místnosti se schody, kam musel malé děti vynášet a zase je snášet, aby si neublížily. V oknech navíc nebylo ani sklo. Českou školu v Žíželicích tak musel doslova vybojovat přes posměšky místních Němců, aby si řekl „tomu Masarykovi". Když roku 1931 odcházel do Mostu, najdeme ve školní kronice tento záznam z pera jeho nástupce: „Jmenovaný byl za svoji nezištnou práci pro rozkvět češství v Žíželicích a okolí velice oblíben a odchodem jeho ztrácejí zdejší občané neohroženého vůdce za české právo."

 

Vykonání dalších zkoušek na státním učitelském ústavu v Žatci roku 1928 umožnilo Polánkovi vyučovat na měšťanských školách český jazyk, dějepis a zeměpis. Od roku 1930 směl učit také němčinu. Roku 1931 se jeho působiště přesunulo do Mostu, kde učil do r. 1934 jako zatímní odborný učitel na české chlapecké měšťance. Dalším jeho působištěm byla česká dívčí měšťanka, kde pracoval jako definitivní odborný učitel a zástupce ředitele. V roce 1937 byl jmenován školním inspektorem. Stal se tak inspektorem stejně jako předtím jeho starší bratr, jehož podpis z inspekce najdeme několikrát ve zmíněné kronice žíželické školy.

 

Kromě dlouholetého členství v učitelských organizacích a v samosprávě se F. Polánek věnoval také publicistické a literární činnosti. Sbíral regionální pověsti na Rakovnicku i Žatecku. Některé jeho práce pomohl vydat jeho bratr K. A. Polánek. Jiná vydával vlastním nákladem. Pro české děti v pohraničí to byl od roku 1924 časopis České dítě, který však brzy zanikl.

 

K jeho dílu patří např. tyto práce:
Kronika české národní školy v Žíželicích u Žatce (rukopis, vedl ji 1921 – 1931)
Kytice pověstí, bájí a příběhů z kraje Lučanů (1925)
Žatecko v dobách husitských (1927)
Okres žatecký: výklad místních jmen v politickém okrese žateckém s krátkou historií osad (1927)
Pomístní jména v politickém okresu žateckém (1927)
Žatecko v dobách před a pobělohorských (1930)
Pod Hněvínem: Staré pověsti a báje, příběhy a zvyky z Mostecka (1933)
Mostecko: stručný popis politického okresu mosteckého pro školu i dům (1935)
50. let české školy v Mostě (1932) - redaktor
Naše škola: k 50. výročí otevření české školy v Mostě (1932)
Rakovnicko v pověstech (1969) – zůstalo v rukopisu

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
(Za poskytnutí životopisných údajů muzeum děkuje p. Romanu Hartlovi)