Jindřich II.

Jindřich II.

Jindřich II. pocházel z dynastie Otonů, z vedlejší bavorské linie. Narodil se roku 973 nebo 978 v Bad Abbach nebo v Hildesheimu, zemřel 1024 v Grone, dnes Göttingen. Byl pravnukem slavného Jindřicha I. Saského (Ptáčníka). Vládl jako vévoda bavorský v letech 995 – 1004 a 1009–1017. Od roku 1002 byl králem východofrancké říše. Roku 1014 získal také císařskou korunu. V Itálii byl však díky svým vojenským tažením málo oblíben.
 
Zkouška královniny věrnosti. Její manžel Jindřich II. přihlíží.Když se Jindřich II. rozhodl hájit zájmy svého leníka, knížete Jaromíra, kterého Češi vyhnali a učinili knížetem Poláka Boleslava Chrabrého, zahájil Jindřich II. roku 1004 tažení do Čech. Češi, jinak dosti citliví na zásahy z Říše, v tomto případě povětšinou neprotestovali. Ambiciózního Poláka velká část z nich odmítala a chápala jeho vládu v Praze spíše jako polskou okupaci. Jindřichovi se proto podařilo vytlačit polské posádky z Čech. V případě Žatce, jak víme ze záznamu v kronice Dětmara z Merseburku, místní prostě vyhnali Poláky z města ještě před Jindřichovým příchodem. Tažení dále pokračovalo. Jindřichovo vojsko operovalo roku 1005 i v Polsku. Boleslav se nakonec vzdal Čech a Lužice a ponechal si Moravu. Boje pokračovaly a skončily až mírem roku 1018.
 
Jindřich II. proslul jako velmi zbožný panovník. Měl poněkud fatalistický přístup i ke své vlastní vládě. Kolem roku 1000 se obecně očekával konec světa. I když lidstvo přežilo, nálady ještě nějakou dobu přetrvávaly. Sám Jindřich II. se označoval za vladaře „na konci věků." Proto všemožně podporoval církev, zejména dóm v Bamberku. Zemřel roku 1024 a veškerý svůj majetek věnoval bamberskému dómu. Roku 1146 byl svatořečen.
 
Jindřichovo manželství s Kunhutou Lucemburskou zůstalo bezdětné. Dle legendy byla Kunhuta nařčena, že je manželovi nevěrná, což vyvrátila, když bez úrazu přešla přes rozžhavené radlice (nebo uhlí). Zemřela roku 1033. Je pohřbena rovněž v Bamberku. Zajímavostí je, že i ona byla roku 1200 svatořečena. Postupem doby její kult zastínil kult jejího manžela. Věřilo se například, že Kunhuta svým závojem zachránila město za druhé světové války před bombardováním! S manželem je zobrazena na portálu dómu v Bamberku jako donátorka (1235) a má zde také sochu na kašně (1888).

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.