Kněžská brána

Kněžská brána (označena č.13) - výřez z veduty od J.WillenbergaKněžská brána byla jako protějšek Pražské (jinak též Horní brány) nazývána rovněž branou Dolní, podle blízkého farního kostela však také branou Blahoslavené Panny Marie. Název Kněžská není spolehlivě vysvětlen, ale nejspíše souvisí s blízkostí farního kostela. Brána je průjezdní třípatrovou věží nepravidelného půdorysu, který je ovlivněn její situací v terénu a hlavní hradbě. Věž totiž nebyla v hradbě zasazena souměrně, ale vzhledem k šikmé trase přístupové cesty od Ohře zaujala pozici nakoso. Oblouku cesty bylo mírným zalomením uzpůsobeno i městské průčelí brány. Charakteristickým znakem hlavního průčelí brány je vysoká lomená vpadlina, v jejíchž postranních drážkách se vytahovala a spouštěla okovaná mříž, tzv. hřeben. Účinnost hřebenu znásobovala ještě dvoukřídlá vrata, umístěná za tímto portálem. Do prvního patra se nevstupovalo jako obvykle z ochozu hradby, ale vzhledem k uvedenému natočení brány pomocí kamenného schodiště, zabudovaného do průčelí na městské straně. Z tohoto podlaží, jehož dveře zajišťovala zasouvací závora, bylo možno otvorem v klenbě pozorovat dění v průjezdu a zároveň se zde obsluhoval kladkový mechanismus, umožňující pohyb hřebene. Stálou službu ostrahy brány usnadňoval prevet – arkýřový záchod, který vystupoval z jižního průčelí brány v úrovni druhého patra. Věž brány vrcholila dlátkovou střechou, lemovanou otevřeným ochozem. V průjezdu brány se dochoval trám pro upevnění vrat, vyhotovený podle dendrochronologického průzkumu z dubu pokáceného na přelomu let 1358 - 1359. Protože není pravděpodobné pozdější osazení tohoto trámu do starší stavby, je velmi reálný její vznik až po tomto datu, nejspíše kolem roku či nedlouho po roce 1360. Dnešní fasáda kopíruje vzhled stavby z let 1899 – 1906. Oslavný text na vnitřní straně brány napsal v latině dvorní básník císaře Rudolfa II. Karolides z Karlsperka.

Na vnitřní straně Kněžské brány směrem k děkanskému kostelu je umístěn oslavný latinský nápis, jehož autorem je dvorní básník císaře Rudolfa II. Georg Carolides z Carlsbergu.

Žača, alias inter Czechi felicior urbes,                  Latinský nápis
Tot, sine claude tua, hostiles experta tumultus
Omni invicta tuis sta florida turribus aevo,
Et stabis florens, dum Jovae immobile Verbum
Grata tuas intra fidenti pectore Portas
Pro Munimento vitaeque urbisque tenebis.

Žatci, ty šťastnější jsi nad všechna Čechie města.     
Kolik již bez újmy své přestál jsi nepřátel bouří!
Na věky vítězně stůj a rozkvétej dál ve svých věžích.
Rozkvět tvůj potrvá tenkrát, když k ochraně města a žití          
Trvale ve svých zdech a v hlubině věrného srdce
S vděčností, láskou a díky dál budeš ctít slovo Boží.

(český překlad Jana Mareše z r. 2003)                          


 

Kněžská brána - pohled od východu (začátek 20.století)
Kněžská brána - pohled od východu (začátek 20.století)
Kněžská brána - před a po renovaci
Kněžská brána - před a po renovaci
Kněžská brána - kresebná dokumentace
Kněžská brána - kresebná dokumentace
Kněžská brána v současnosti - pohled od východu  a západu
Kněžská brána v současnosti - pohled od východu a západu
Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.