Domovská stránka Muzem Žatec Encyklopedie Muzem Žatec Archeologie Muzem Žatec Neolit Muzem Žatec Kultura s lineární keramikou

Kultura s lineární keramikou

5 500 – 5 000 př. n. l.

Nejstarší zemědělské osídlení na Žatecku reprezentují nálezy kultury s lineární keramikou.  Ze středního Poohří je dosud známo více než šedesát lokalit, soustředěných zejména podél pravobřežních přítoků Ohře. Jen necelá pětina sídlišť je rozložena přímo na terasách Ohře. Obytné stavby byly v osadách rozmístěny ve velkých vzdálenostech od sebe. Domy měly výrazně protáhlý obdélníkový půdorys. Zatímco šířka obydlí je téměř vždy 5 až 7 metrů, velmi variabilní bývá délka domů, která se pohybuje v rozmezí od 13 do 45 metrů. Obydlí byla vystavěna z dřevěných sloupů zapuštěných do země v celkem pěti řadách. Prostřední řada nesla hřeben sedlové střechy, další dvě souběžné řady podpíraly konstrukci krovu. Poslední vnější řady kůlů tvořily stěny domu a byly vypleteny proutím omazaným hlínou. Delší osa domů byla nasměrována zpravidla od severozápadu k jihovýchodu, proti převládajícímu směru vanutí větru v tehdejší době. K těžbě a opracování dřeva, které bylo základním stavebním materiálem, sloužily hlazené kamenné nástroje – sekery, tesly či tzv. kopytovité klíny. Kromě nich se ještě vyskytují i nástroje štípané z donesených i místních surovin, sloužící mimo jiné např. i jako srpové čepelky při sklizni úrody. Dokladem zpracování obilovin jsou dvojdílné zrnotěrky, sestávající ze spodního plochého kamene (drtidla) a menšího horního kamene (drtiče). Hliněné přesleny sloužící jako setrvačníky při předení a tkalcovská závaží dokládají textilní výrobu, která zpracovávala len a vlnu. Na určitých místech osady bývaly založeny tzv. hliníky, jámy, v nichž byla dobývána hlína. Ta sloužila nejen jako „omítka" stěn domů, ale i k výrobě keramických nádob, sloužících ke kuchyňským potřebám i jako „obal" pro uchovávání či manipulaci s potravinami. Nádoby byly většinou kulovitých tvarů s rytou lineární výzdobou na povrchu, která dala kultuře své jméno. Dále zde byly tzv. zásobní jámy (sila k uskladnění obilnin), sloužící druhotně k hromadění odpadků. Doloženy jsou vzácně i hliněné pece.

Předpokládá se, že v neolitických domech bydlela jedna velkorodina s příbuzenskou linií odvozovanou snad po matce. V praxi to znamenalo, že dcery s nově vzniklými rodinami zůstávaly v mateřském domě, kdežto synové téže matky odcházeli za svými ženskými protějšky do jiného domu. Není vyloučeno, že výjimečná délka některých obydlí byla dána skutečností, že zde žila rodina obdařená potomky výhradně ženského pohlaví.

Zdá se, že převahu v chovaném stádu měl hovězí dobytek. Vedle tura domácího je však nálezy kostí hojně doložen i divoký pratur lesní. V menší míře je zastoupena ovce a koza domácí, prase a ojediněle i pes. Jídelníček býval zpestřen lovem jelenů a tetřívků obecných. Unikátním nálezem jsou kosti dnes již vymřelého evropského osla z Chotěbudic na Podbořansku. Jde o první nález v Čechách a zároveň nejseverněji zjištěný výskyt tohoto vyhynulého druhu zvířete v Evropě. Zuhelnatělé zbytky nalezených dřevin prozrazují, že základním stavebním materiálem byl tehdy dub, k topení sloužila spíše borovice. Kamenné štípané nástroje se vyráběly z baltského pazourku, ale také z místních křemenců. Nalezený bavorský rohovec však dokládá i dálkový transport surovin a výměnné kontakty na značnou vzdálenost.

Ačkoliv se předpokládá, že pohřbívání zemřelých patřilo již k pravidlům neolitické společnosti, existuje dosud nevysvětlená disproporce mezi velkým počtem známých sídlišť a počtem pohřebišť. Hrobů kultury s lineární keramikou, vesměs kostrových ve skrčené poloze, je totiž známo jen velmi málo, přičemž zpravidla jde jen o jednotlivé pohřby. Přímo ze Žatecka neznáme bezpečně doposud žádný. V  oblasti  středního Poohří jsou hroby  této kultury doloženy pouze z Běsna na Podbořansku a Bystřice u Kadaně. Výbavu hrobu z Bystřice tvořil soubor šperků vyřezaných ze schránek středomořského mlže Spondylus gaedoropus: dvoukřídlé závěsky, náramkovitý kroužek a válcovité podélně provrtané korále. Dosud není zcela jasno, jakým způsobem se k nám tyto předměty z východního Středomoří dostaly.

Významné lokality:  Žatec – Kadaňská ulice, Chudeřín, Soběsuky, Vikletice

kultura s lineární keramikou
Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.