Kultura únětická

Starší doba bronzová – únětická kultura (2 200 – 1 600 př. n. l.)

O postupné širší zavedení výroby bronzových předmětů se v našem regionu, tak jako v ostatních částech Čech a na Moravě, postaral lid únětické kultury (název podle naleziště u Únětic ve středních Čechách) v průběhu starší doby bronzové.  Bronz ovšem zobecněl až v mladším období této kultury, jak dokládá ještě početné používání kamenných a kostěných nástrojů na počátku bronzového věku. Ve středním Poohří jsou v té době patrné dvě navzájem odlišné oblasti únětického osídlení. Žatecká plošina  se vyznačuje poměrně chudými nálezy s malým množstvím bronzových předmětů. Pohřby jsou zde ukládány v prosté zemi bez použití kamenů. Naproti tomu region západně a jihozápadně od Žatce (Chomutovsko a Podbořansko) je v té době výrazně bohatší. V hrobech, často obezděných zídkou z nasucho kladených kamenů, se kromě množství bronzových předmětů vyskytují i početné ozdoby ze zlata a jantaru. Prosperitu této oblasti lze dávat patrně do souvislosti s ložisky zlata a cínu v nedalekých Doupovských horách. Oba kovy byly asi tokem Blšanky (německy Goldbach) splavovány právě na Podbořansko, kde mohly být získávány rýžováním. Skvělým příkladem takového „bohatého" pohřebiště jsou Liběšovice. Kromě keramiky se v inventáři zdejších hrobů běžně vyskytovalo značné množství  šperků, výjimečně i nástroje a zbraně.  Časté jsou různé typy bronzových jehlic – spínadel oděvu. Velkou rozmanitostí se vyznačují náhrdelníky složené z bronzových korálků či trubiček a jantarových závěsků. Vzácnější jsou bronzové náramky, v mnoha hrobech se našly i vlasové ozdoby – tzv. záušnice, svinuté z bronzového, ale v několika případech i zlatého drátu. Jeden hrob obsahoval prsten. Z předmětů, které neměly ozdobnou funkci, lze uvést dlouhou dýku a bronzovou sekeru. Sekera je odlita ze suroviny alpského původu a spolu s některými zvláštními tvary keramiky dokládá kontakty tehdejších obyvatel až se vzdálenými oblastmi německého Podunají.

Z výše uvedeného je patrná výrazná „majetková" odlišnost skupiny únětického osídlení v západní části středního Poohří od oblasti vlastního Žatecka. To mohlo vést jistě ke konfliktním situacím a potřebě svoje bohatství nějak chránit. Patrně z těchto důvodů byl opevněn  v nejmladším období únětické kultury vrch Rubín u Dolánek – významný strategický bod  na pomezí Podbořanska a tehdy chudšího Žatecka. Na jihovýchodní straně kopce byla totiž na sklonku starší doby bronzové vystavěna dvojitá hradba.

V samotném Žatci známe nálezy únětické kultury z několika různých míst. Již v roce 1865 se v jižní části náměstí narazilo patrně na hromadný hrob s několika kostrami zavalenými balvany a keramickými nádobami. Stopy osídlení zachytil výzkum nedaleko odtud v Obloukové ulici. Keramika z postupně ničených hrobů je doložena z okolí gymnázia a prostoru dnešního hřbitova, na další nádoby se narazilo při stavbě vily v Pražské ulici. Podobné nálezy pocházejí ze staveniště Dreherova pivovaru a z pískovny u civilního letiště. Další hrob se čtyřmi nádobami se našel při stavbě nové vrátnice žatecké šroubárny v roce 1956. Do mohyly z pozdní doby kamenné nad údolím Perč s pohřbem kultury se šňůrovou keramikou byly v období únětické kultury dodatečně uloženy další dva hroby.  Sídliště starší doby bronzové se rozkládalo na Macerce. V jedné ze zdejších pískoven se našel opodál sídliště i menší bronzový depot o váze asi 850 gramů. Ten obsahoval dvě hřivny, spirálovité náramky a dvě sekery. Z neznámého naleziště v Žatci pochází zlatá záušnice, kterou má ve svých sbírkách Národní muzeum v Praze. Z hrobů zničených na neznámém místě katastru města se do teplického muzea dostal bronzový náramek, sekera a dýka.

Zvyk ukládat své zemřelé do již existujících a v terénu patrných starších mohyl z pozdní doby kamenné je kromě Žatce doložen i z dalších míst, např. Selibic, Roztyl a Března u Loun. Posledně jmenovaná lokalita přinesla i významné informace o vzhledu únětických pohřebišť a sídlišť.  Výzkum zde odkryl dvě skupinky hrobů (18 a 45 pohřbů) vzdálené asi 200 metrů od sebe. Některé hroby byly upraveny vyzdívkou z velkých vápencových desek, přinesených ze vzdálenosti několika kilometrů. Balvany vymazané jílem tvořily původně duté pohřební komory. Doložen je i  jeden hromadný hrob se změtí kostí dvou mužů a dvou žen. Lidské pozůstatky nesou stopy řezání a sekání – patrně důsledek rituálního kanibalismu. Při okrajích obou skupin hrobů se rozkládaly současné osady. Zjištěné obytné stavby připomínají návrat „dlouhých" domů nejstarších zemědělců z neolitu. Domy z dřevěných kůlů mají výrazně obdélníkový půdorys o délce kolem 20 metrů. Stěny byly vypleteny proutím s hliněnou omítkou, střechu kryla sláma či rákosí. Delší osou jsou vždy nasměrovány od západu k východu. Obytným účelům se ovšem vymyká 25 metrů dlouhá a pouze tři metry široká stavba, uvnitř níž se našly dva hroby umístěné souhlasně s její podélnou osou. Zdá se, že nešlo o obydlí, ale spíše nějaké kultovní zařízení. Podobná situace jako v Březně byla odkryta výzkumem žateckého muzea mezi obcemi Chudeřín a Roztyly. Na protilehlých stranách mělkého údolí se rozkládala dvě únětická sídliště, navzájem oddělená dnes již zaniklým potokem. Kromě sídlištních jam byl prozkoumán  i jeden kompletní půdorys kůlového domu. Poblíž obou osad se našlo i několik pohřbů, včetně nepietně uložených ostatků dvou jedinců v odpadní jámě. Ve vzdálenosti asi tří set metrů odtud se na katastru sousední obce Soběsuky našlo další únětické sídliště a deset hrobů uspořádaných do tří skupinek. Pohřbení byli vybaveni kromě keramiky i bronzovými a jantarovými předměty.

Významné lokality: Liběšovice, Roztyly, Soběsuky, Žatec

Únětická kultura
Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.