Domovská stránka Muzem Žatec Encyklopedie Muzem Žatec Archeologie Muzem Žatec Pozdní paleolit a mezolit

Pozdní paleolit a mezolit

POZDNÍ PALEOLIT (10 000 – 8 000 let př. n. l.) A MEZOLIT (8 000 – 5 500 př. n. l.)

Toto období pozitivně poznamenává postupný ústup ledovce a zásadní proměna k teplejšímu klimatu pro člověka příznivějšímu. V důsledku toho se mění i ráz krajiny, která se pokrývá listnatými lesy, zabydlenými lesní a lesostepní zvířenou (srnec, jelen, los, tur, bizon). Předmětem lovu byli i drobnější savci, např. prase, bobr, zajíc, kuna, divoká kočka apod. Ještě více stoupl význam rybolovu a sběru divoce rostoucích plodin, např. lískových oříšků, zřejmě uskladňovaných k zimní spotřebě. Kromě stoupajícího podílu rostlinné potravy přišli lidé na chuť i vodním měkkýšům, což dokládají vrstvy skořápek odhozených poblíž tehdejších sídlišť. Typickou loveckou výzbrojí byl luk a šípy, kopí a harpuna, ale rostl význam různých pastí a nástrah (oka, sítě, rybářské háčky a vrše). Zmenšují se rozměry kamenných štípaných nástrojů až k tzv. mikrolitům v mezolitu. Zdatný lovec si v této době již „vystačil sám" se svými dovednostmi, aniž by byl odkázán na souhru většího kolektivu, jako tomu bylo dříve při lovu velkých zvířat. Značná část tehdejšího inventáře byla vyrobena z organických materiálů (dřeva, proutí, kůry, travin a lýka) a nemá proto šanci se v našich podmínkách dochovat.

Přímé doklady o osídlení v pozdním paleolitu a mezolitu na Žatecku doposud chybějí. Z bezprostředního okolí se uvádějí doklady pozdněpaleolitického osídlení vrchu Rubína u Podbořan. Charakteristické pazourkové či křemencové nože obloukovitého tvaru reprezentují v severozápadních Čechách tzv. skupinu Federmesser, rozšířenou hlavně v severním Německu, Belgii a Nizozemí. Její výrobky jsou známy hlavně z okolí Komořanského jezera na Mostecku. Převládajícím typem nástrojů v mezolitu jsou velmi drobné kamenné výrobky většinou geometrického tvaru zpravidla z místních surovin. Křemence získávané na Mostecku a Lounsku však byly roznášeny do značných vzdáleností. V širším okolí Žatecka lze opět jmenovat lokality u Komořanského jezera, což odpovídá představě, že určitý podíl na zajišťování stravy měl rybolov.

Lovecko-sběračská kultura mezolitu se v našich zemích rozvíjela v době, kdy v oblastech divokého výskytu obilovin na Předním východě dospěli lidé k objevu zemědělství a intenzivního využití krajiny. Nejnovější výzkumy některých mezolitických lokalit u nás doložily existenci vrstev, připomínajících zbytky výkalů ustájených zvířat.  Do střední Evropy a na Žatecko přišli však zemědělští kolonisté prokazatelně až někdy před 7,5 tisíci lety. O kontaktu obou populací, původního loveckého obyvatelstva a nově příchozích zemědělců nevíme zatím téměř nic. Za nejpravděpodobnější model přechodu lovecko-sběračských komunit k usedlému hospodaření spojenému s „aktivní" produkcí potravin, se považuje příchod menších skupin zemědělských kolonistů, od nichž domácí populace tuto změnu převzaly.

Významné lokality:  ze Žatecka nejsou dosud nálezy z tohoto období známy

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod