Domovská stránka Muzem Žatec Encyklopedie Muzem Žatec Archeologie Muzem Žatec Pozdní paleolit a mezolit

Pozdní paleolit a mezolit

POZDNÍ PALEOLIT (10 000 – 8 000 let př. n. l.) A MEZOLIT (8 000 – 5 500 př. n. l.)

Toto období pozitivně poznamenává postupný ústup ledovce a zásadní proměna k teplejšímu klimatu pro člověka příznivějšímu. V důsledku toho se mění i ráz krajiny, která se pokrývá listnatými lesy, zabydlenými lesní a lesostepní zvířenou (srnec, jelen, los, tur, bizon). Předmětem lovu byli i drobnější savci, např. prase, bobr, zajíc, kuna, divoká kočka apod. Ještě více stoupl význam rybolovu a sběru divoce rostoucích plodin, např. lískových oříšků, zřejmě uskladňovaných k zimní spotřebě. Kromě stoupajícího podílu rostlinné potravy přišli lidé na chuť i vodním měkkýšům, což dokládají vrstvy skořápek odhozených poblíž tehdejších sídlišť. Typickou loveckou výzbrojí byl luk a šípy, kopí a harpuna, ale rostl význam různých pastí a nástrah (oka, sítě, rybářské háčky a vrše). Zmenšují se rozměry kamenných štípaných nástrojů až k tzv. mikrolitům v mezolitu. Zdatný lovec si v této době již „vystačil sám" se svými dovednostmi, aniž by byl odkázán na souhru většího kolektivu, jako tomu bylo dříve při lovu velkých zvířat. Značná část tehdejšího inventáře byla vyrobena z organických materiálů (dřeva, proutí, kůry, travin a lýka) a nemá proto šanci se v našich podmínkách dochovat.

Přímé doklady o osídlení v pozdním paleolitu a mezolitu na Žatecku doposud chybějí. Z bezprostředního okolí se uvádějí doklady pozdněpaleolitického osídlení vrchu Rubína u Podbořan. Charakteristické pazourkové či křemencové nože obloukovitého tvaru reprezentují v severozápadních Čechách tzv. skupinu Federmesser, rozšířenou hlavně v severním Německu, Belgii a Nizozemí. Její výrobky jsou známy hlavně z okolí Komořanského jezera na Mostecku. Převládajícím typem nástrojů v mezolitu jsou velmi drobné kamenné výrobky většinou geometrického tvaru zpravidla z místních surovin. Křemence získávané na Mostecku a Lounsku však byly roznášeny do značných vzdáleností. V širším okolí Žatecka lze opět jmenovat lokality u Komořanského jezera, což odpovídá představě, že určitý podíl na zajišťování stravy měl rybolov.

Lovecko-sběračská kultura mezolitu se v našich zemích rozvíjela v době, kdy v oblastech divokého výskytu obilovin na Předním východě dospěli lidé k objevu zemědělství a intenzivního využití krajiny. Nejnovější výzkumy některých mezolitických lokalit u nás doložily existenci vrstev, připomínajících zbytky výkalů ustájených zvířat.  Do střední Evropy a na Žatecko přišli však zemědělští kolonisté prokazatelně až někdy před 7,5 tisíci lety. O kontaktu obou populací, původního loveckého obyvatelstva a nově příchozích zemědělců nevíme zatím téměř nic. Za nejpravděpodobnější model přechodu lovecko-sběračských komunit k usedlému hospodaření spojenému s „aktivní" produkcí potravin, se považuje příchod menších skupin zemědělských kolonistů, od nichž domácí populace tuto změnu převzaly.

Významné lokality:  ze Žatecka nejsou dosud nálezy z tohoto období známy

Pozdní paleolit a mezolit
Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.