13. Kontramarky, značky a doražby

13. Kontramarky, značky a doražby na chmelových známkách

Na odborně ražených chmelových známkách se setkáváme s poměrně širokou škálou vbitých kontramarek, značek a doražeb, jejichž význam není vždy zcela jasný. Kontramarky obyčejně značí nového uživatele známek, značky označují pravděpodobně změnu hodnoty známky nebo mohou být dokladem jejího druhotného užití a doražbami byly opatřeny známky bez legendy, jež by vypovídala o jejich vydavateli a provenienci.

Nejvíce kontramarek bylo vyraženo v raných dobách kolektivizace českého venkova na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jak o tom vypovídají pamětníci, členové JZD věnovali své soukromé známky pro potřeby družstva. To je označilo svou kontramarkou. Přeražené známky byly užívány dočasně, než vznikly první známky státních statků a jednotných zemědělských družstev. Nutno konstatovat, že takové řešení nebylo běžné a jak dokládá dochovaný materiál, hromadně k němu došlo pouze v obcích Hřivice - kontramarka D, Letov - kontramarka JZD, Libořice - kontramarka JZD, Malnice - kontramarka S, Skupice - kontramarka S a na kovářských známkách z Počedělic - kontramarka P a Lužné u Rakovníka - kontramarka JZD. Význam kontramarek je zřejmý, S - statek, SS - státní statek, JZD - jednotné zemědělské družstvo, D - družstvo nebo jde o počáteční písmeno názvu obce. Záhadnější jsou doražby "55" a "77" na soukromých známkách z Janova a Libořic. Snad šlo o číslování JZD.

Mosaz, průměr 20,7 mm

Měď, průměr 21,4 mm

Mosaz, průměr 21,6 mm

Zinek, průměr 25,5 mm

Mosaz, průměr 25,5 mm

Ke změnám uživatelů známek docházelo však i v soukromém sektoru, ať už před nebo po druhé světové válce. Příkladem předválečné privátní kontramarky je J V L v obdélníčku na známkách J. Müllera z Hořesedel, značící Jan a Věra Lacinovi. Věra Lacinová, jejíž manžel převzal ve třicátých letech hospodářství, byla dcerou J. Müllera.

Mosaz, průměr 25,3 mm

Ze sousedních Hořoviček se dochovaly kontramarkované známky Franze Egera z čp. 16. Nový uživatel je opatřil kontramarkou 16, snad aby sám sebe utvrdil, že je skutečným vlastníkem hospodářství.

Význam oválné kontramarky s legendou GUSSTAHL KNS rozdělenou šípem, která byla oboustranně vbita na známky Eduarda Herrmanna z obce Kluček, se doposud nepodařilo objasnit.

Mosaz, průměr 25,5 mm

Mosaz, průměr 25,5 mm

Zajímavou kontramarkou K / TOS v trojúhelníčku jsou opatřeny známky Josefa Ryvoly z obce Senomaty na Rakovnicku. Kontramarka značí Kovodílny Továrny na obráběcí stroje (Rakovník).

Poniklovaný zinek, průměr 22,4 mm

Značek vbitých na strojně ražených známkách je celá řada a o jejich významu se dnes můžeme pouze dohadovat. Nejčastěji byly vyráženy háčky na chmel, kroužky, křížky, hvězdičky, květy a důlky. Mohly být znamením, devalvujícím hodnotu známky nebo naopak mohly označovat vyšší hodnotu známky užívané o nedělích. Číselné přeražby patrně značily změnu nominální hodnoty. Příkladem prvního typu je známka správy statku ve Vikleticích na Kadaňsku, druhý případ zastupuje ražba Wenzla Friedricha z obce Drahobuz na Litoměřicku.

Hliník, průměr 25,6 mm

Mosaz, průměr 21,4 mm

Doražby jsou zpravidla na známkách bez legendy a označují vydavatele. Tyto dvou nebo jednostranné ražby byly vyrobeny za použití firemních razidel ze stálé nabídky ražeben, a jejich zhotovení tak bylo přirozeně lacinější. Uživatelé je obvykle označovali číslem hospodářství, iniciálami svého jména nebo obojím. Příkladem je známka vyrobená firmou Karnet a Kyselý užívaná Josefem Bláhou v Mutějovicích čp. 115.

Mosaz, průměr 22,6 mm

Zajímavý soubor čísel a písmene vbitých do známky Karla Zulegera z Velemyšlevsi dokumentuje složitost problematiky dodatečně vyražených symbolů na chmelových známkách. Může vypovídat i o druhotném užití těchto známek po ukončení jejich oběhu.

Mosaz, průměr 25,5 mm

Doražby a značky vyražené na známkách Antona Drehera jsou zmíněny v oddíle věnovaném ražbám tohoto vydavatele.

© Marek Cajthaml 2003

ZPĚT