4. Chmelové známky vysokých nominálních hodnot

4. Chmelové známky vysokých nominálních hodnot a ražby Rudolfa Strunze z Malých Krhovic

Chmelové známky jako jeden z typů pracovních známek vykonávaly dvě hlavní funkce, potvrzovaly kontrolu odvedené práce a sloužily jako poukaz na příslušnou mzdu. Zvláštní poslání měly chmelové známky vysokých hodnot.

Za takové lze označit všechny nominální hodnoty chmelových známek vyšší hodnoty 2 věrtele. Tyto známky v době sklizně bezprostředně neobíhaly mezi místem kontroly práce, tzv. "mírou", najatou pracovní silou a osobou, která vedla záznamy o denních výkonech, nýbrž sloužily k výměně za jedno a dvouvěrtelové známky. Hlavním důvodem této výměny byla snaha některých chmelařů dát sezónním dělníkům prostředek k nezávislé evidenci jejich práce. Nutno konstatovat, že toto řešení nebylo běžné a většině producentů chmele postačil k evidenci celodenní práce pouze písemný záznam.

O tom, jak se vydavatelé chmelových známek podíleli procentuelně na četnosti jednotlivých nominálních hodnot vypovídá tabulka sestavená dle databáze čítající 1892 ražeb 1270 vydavatelů. Jak je vidno, kromě hodnoty 10 věrtelů nepřesahuje počet vydavatelů známek vyšších hodnot jedno procento.

Zaslouženou pozornost si zasluhují především známky stověrtelové, které znamenaly objem 3 kubické metry syrového chmele, což u pomalejšího pracovníka mohlo představovat výkon za celou kampaň. Není pochyb, že takové známky se těšily zvýšené péči svých dočasných držitelů.

Zatím byly známy tři druhy stověrtelových chmelových známek, ve dvou případech to byly výrobky žatecké ražebny Rudolf Lässig, třetí známka byla vyražena žižkovskou firmou Karnet a Kyselý. V roce 2001 došlo k objevu v písemnictví dosud nezaznamenané stověrtelové známky. Je součástí tříhodnotové emise, kterou dále tvoří ražby s hodnotami jeden a deset věrtelů. Známky, které si nechal vyrazit Rudolf Strunz z Malých Krhovic (okres Chomutov), zaujmou svou fabrikou, která nepřipomíná ražby žádného známého výrobce chmelových známek. Na první pohled je z nich zřejmé neumělé provedení, patrné zvláště na nerovnoměrném uspořádání nápisů a nepravidelném písmu. Vyvstává tak otázka jejich původu.

Mosaz, průměr 20,5 mm, váha 3,2

Poniklovaný zinek, průměr 28,0 mm, váha 5,0 g

Měď, průměr 33,0 mm, váha 8,5 g

   © Marek Cajthaml 2002

ZPĚT