Domovská stránka Muzem Žatec Hlavní budova Muzem Žatec Aktuality Muzem Žatec Archiv Muzem Žatec Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína 2016

Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína 2016

Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína odhalil hroby „cizinek" i smrtonosnou zbraň

VYKOPÁVKY LETOS PŘINESLY NĚKOLIK UNIKÁTŮ

V pískovně u Chudeřína nedaleko Nechranické přehrady v těchto dnech končí záchranný výzkum Regionálního muzea v Žatci. V průběhu dubna se zde archeologům podařilo prozkoumat deset hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (asi 2800 – 2500 let př. n.l.). V předchozích letech bylo podobných hrobů na sousedních katastrech obcí Chbany, Roztyly a Soběsuky sice objeveno již více než šedesát. Letošní kampaň však přinesla nová překvapivá zjištění. V inventáři dvou pravděpodobně ženských pohřbů se kromě dalších milodarů našly dvě keramické mísy pokryté bohatou rytou výzdobou. Tyto nádoby se zcela vymykají ze stylu obvyklé místní hrnčířské produkce kultury šňůrové.

Obě unikátní mísy jsou nepochybně importy z oblasti středního Německa. Pocházejí z prostředí tzv. schönfeldské kultury s centrem výskytu v dnešní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Je tedy velmi pravděpodobné, že obě ženy byly cizinky a nádoby si na lokalitu přinesly s sebou ze vzdálenosti několika set kilometrů. V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu z katastru sousední obce Roztyly. Již v roce 2000 zde žatecké muzeum odkrylo pohřeb malého dítěte, který rovněž obsahoval zlomky misky schőnfeldské kultury. Tak „masivní" doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné nemají u nás obdoby. Podobných nádob bylo v Čechách doposud nalezeno asi deset. Z žádné lokality však nebyl nikdy doložen více než jeden exemplář.

Mísy jsou v schőnfeldské kultuře převažujícím keramickým tvarem. Výzdoba na jejich povrchu je uspořádána do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z bohatě zdobeného středu nádoby. Má se zato, že by mohlo jít o symboliku slunečního kotouče. Bez zajímavosti není, že na svém domovském území pohřbíval lid této kultury výhradně žárovým způsobem. Nebožtíci odkrytí v Chudeříně, pokud šlo skutečně o „imigranty" ze středního Německa, byli však do země uloženi bez kremace, jak tehdy bylo v prostředí naší šňůrové kultury obvyklé. Další poznatky snad přinese tzv. stronciová analýza jejich kosterních pozůstatků, zejména zubů.

Na sklonku dubna se o další unikátní objev v Chudeříně postaral místní bagrista Jan Sivok. Při pokračující skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o tisíc let starší než hroby kultury šňůrové. Dno hrobové komory o rozměrech 3 x 2 metry bylo pečlivě vydlážděno kameny, nadzemní část kamenné hrobky byla zřejmě již v minulosti rozorána zemědělci. Původně mohla být nad ní navršena i rozměrná mohyla.

V hrobě byly zjištěny jen zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž položený skvostný kamenný sekeromlat s tzv. „čepcem" a vějířovitě rozšířeným ostřím. Tato zbraň, datovaná do doby asi 3500 až 3400 let př.n.l., představuje absolutní špičku tehdejší „válečné techniky". Úderová síla byla soustředěna do jediného bodu právě na tzv. čepci, takže každý dobře mířený úder na hlavu soupeře byl zaručeně smrtonosný. Zároveň je tento předmět považován za atribut tehdejších bojovníků. Z Čech je podobných nálezů známo zase jako šafránu. Na okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než sto dvaceti lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum. Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína vůbec prvním exemplářem svého druhu.

dr. Petr Holodňák,
vedoucí výzkumu

Fotografie z výzkumu 2016

Unikátní sekeromlat s čepcem představoval před 5500 lety smrtonosnou zbraň. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Vedoucí výzkumu dr. Petr Holodňák zakresluje přesnou polohu milodarů v odkrytém hrobě. Přihlíží Jaroslav Holštajn z žateckého muzea a Bc. Věra Sušická z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Bc. Věra Sušická z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě a Jaroslav Holštajn z žateckého muzea dokumentují právě odkrytý hrob z pozdní doby kamenné. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Unikátní miska schőnfeldské kultury těsně po vyjmutí z hrobové výbavy. . (Foto: archiv muzea v Žatci)
Libor Šebek a Jaroslav Holštajn z žateckého muzea preparují dlážděné dno hrobu kultury nálevkovitých pohárů v Chudeříně.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Unikátní sekeromlat s čepcem byl vrcholem tehdejší válečné techniky a zároveň atributem bojovníků v době kolem roku 3500 př.n.l.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Jeden z hrobů kultury se šňůrovou keramikou v pískovně u Chudeřína. Bagr v pozadí odhaluje další nálezy. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Jaroslav Holštajn a dr. Petr Holodňák ze žateckého muzea dokumentují polohu nálezů v jednom z hrobů v pískovně u Chudeřína. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30

Žatecký poklad - více zde

Pracoviště Stará papírna

ÚT - ČT: 9.00 - 17.00
PÁ,SO,NE, PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
platné od 1.1. 2023
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod