Domovská stránka Muzem Žatec Stará papírna Muzem Žatec Články Muzem Žatec Zachráněný exponát 2019

Zachráněný exponát 2019

Poklady z depozitáře

Úvodem
V letošním roce bychom rádi představili vybrané předměty z našeho depozitáře, které v rámci stěhování do nových prostor v budově Staré papírny prošly konzervační dílnou muzea. Ze stovek předmětů, které byly před nových uložením znovu vyčištěny či konzervovány, jsme vybrali ty, které mají k chmelařskému Žatci nejblíže. Vzhledem k tomu, že muzeum v letošním roce připravuje výstavu s tématikou žateckých hospod, představíme vybrané sbírkové předměty spojené s pohostinstvím, pivovarnictvím a chmelařstvím. Opomenuty nezůstanou slavné žatecké pivovary ani oblíbená dočesná. Zároveň si budete moci udělat představu, jak Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci pečuje o věci z různých materiálů v běžném provozu. Nahlédněte s námi znovu do depozitářů našeho muzea.

Přehled jednotlivých exponátů na měsíc: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce ledna
 

Radovy plastiky s chmelařskou tématikou
Kdo byl František Rada?

Ke známým osobnostem, jejichž dílo bylo spojeno se Žatcem, patří malíř, řezbář a sochař František Rada. Žil v letech 1910 – 1979. Narodil se a zemřel v Kelči. Absolvoval Odbornou školu na zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u prof. K. Dvořáka. Jeho práce byly převážně realistické. S oblibou se zaměřoval na liturgické náměty. Zhotovoval také betlémy. V Praze spolupracoval např. při dokončování sousoší Cyrila a Metoděje na Karlově mostě. Později byl zaměstnán v ateliérech chrámového družstva v Pelhřimově. V Žatci pracoval jako konzervátor památkové péče. Pro žatecké Kruhové náměstí vytvořil roku 1954 pomník Osvobození, který stával před dnešní Komerční bankou. Připomínal osvobození města Rudou armádou roku 1945. Ve sbírkách Regionálního muzea se uchovaly návrhy tohoto pomníku.

Na dílo F. Rady narazíte již při vstupu do muzea, ve vstupní hale je totiž umístěna Radova sádrová plastika přemýšlejícího básníka Karla Hynka Máchy. O vánocích muzeum často vystavuje jeden z oblíbených Radových sádrových betlémů. Ve sbírkách je i několik Radových skic, model sochy husity a sošky a velký reliéf s motivem žen pracujících na chmelnici.

V rámci exponátu měsíce představujeme dvě sádrové realizace Františka Rady s chmelařskou tématikou, které byly ošetřeny v konzervátorské dílně žateckého muzea.

Popis děl
Drobnější sádrová plastika Žena s chmelem z roku 1954 reprezentuje okleštěné a sevřené umění éry socialistického realismu s tématikou oslavy práce, regionálně zaměřené k česání chmele. Ženská postava v šátku a pracovní zástěře skloněná u věrtele s chmelovými šiškami je zachycena v pohybu a mohla být i návrhem k větší realizaci. Plastika je celosádrová s patinou okrového odstínu.

Reliéf se stejnou tématikou je rozměrnější (75 x 60 cm) a téma ručního česání chmele je tu zobrazeno o něco bohatěji. Ženskou postavu - česačku chmele sedící na nízké stoličce - doplňuje v pozadí stojící postava mužská se džbánem (patrně zlatavého moku) na rtech. Nechybí realisticky modelovaný chmelový štok s listy i šiškami a naplněný věrtel. Tmavě žlutá až okrová povrchová úprava sádry a reliéfní provedení vytváří dojem plastického obrazu. Sádrový reliéf je vsazen do dřevěného rámu a je dole uprostřed signován.

Stav před restaurováním
Obě realizace byly před ošetřením pokryty vrstvou prachového depozitu.
Vzhledem ke křehkému materiálu, vyšší pórovitosti a otěruvzdornosti se na povrchu vyskytly drobné odřeniny a ztráty materiálu či povrchové vrstvy.

1 před ošetřením 2 před ošetřením 3  před ošetřením 4reliéf před ošetřením 5 zadní strana reliéfu před ošetřením 6 reliéf detail poškození

Ošetření
Vzhledem k velké otevřenosti povrchu bylo ošetření prováděno suchou cestou, několikanásobným čištěním. Nejprve byl volný prach odstraněn pomocí různých druhů štětců s odsáváním a ofukováním nečistot. Plochy, jejichž stav to vyžadoval, byly dočišťovány pomocí restaurátorských pryží a latexové houby. Lepení a doplňování (tmelení prasklin a odřenin) bylo prováděno sádrou. Povrch doplňovaných částí byl ošetřen vodným roztokem polyvinylacetátu a tónován akvarelovými barvami.

1po ošetření 2 po ošetření 3 po ošetření 4 reliéf po ošetření 5 zadní strana reliéfu po ošetření 6 reliéf detail po ošetření

Uložení
Dochované sádrové realizace Františka Rady jsou uloženy společně se souborem dalších sádrových studií tohoto autora v depozitáři muzea v budově Staré papírny. Jsou chráněny papírovým obalem proti prachu a prostředí depozitáře je kontrolováno a regulováno tak, aby minimalizovalo stárnutí a degradaci materiálů.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce února
 

Kresby V. A. Šrůtka s chmelařskou tématikou

Václav Alois Šrůtek
Václav Alois Šrůtek se specializoval na krajinomalbu a malbu zátiší. Mezi jeho obrazy je v hojné míře zastoupena tématika severních a severozápadních Čech. Od roku 1945 totiž žil v Litoměřicích. Budoucí malíř se narodil roku 1912 v Praze. Studoval na Vysoké škole architektury v Praze. Současně vystudoval a doktorátem ukončil přírodovědeckou fakultu Karlovy university. K jeho učitelům patřili známý historik umění Oldřich Blažíček nebo proslulý výtvarník Cyril Bouda.

Původně středoškolský profesor gymnázia se učitelského povolání vzdal a věnoval se hlavnímu smyslu svého života - malbě a grafice.  Šrůtek své krajiny zobrazuje velmi realisticky, i proto si je oblíbily různé veřejné instituce jako školy či nemocnice. Svým věrným zachycením skutečnosti byly srozumitelné každému. Maloval a kreslil města i venkov, krajinu romantickou, zasněnou i průmyslové regiony (Mostecko). Po celý život byla častým námětem jeho kreseb i maleb krajina Českého středohoří. Galerie v Mostě uspořádala roku 2012 velkou Šrůtkovu retrospektivní výstavu. Šrůtek zemřel roku 2006. Ve sbírkách Regionálního muzea K. A. Polánka je několik jeho obrazů a kreseb s tématikou sklizně chmele. Ve sbírkách je i Šrůtkův pohled na město od západu.

Popis děl
Rubrika Exponát měsíce přibližuje dvě Šrůtkovy kresby uhlem. První z nich s názvem Sklizeň chmele v Kouli (vznikl po r. 1940) představuje dokončovací práce skupinky lidí na téměř sklizené chmelnici v místní části Žatce. Jde o realisticky zachycené dobové zobrazení ručního česání chmele a svážení koňskými povozy.

Druhá kresba, rovněž uhlová, detailněji vykresluje stejný námět se soustředěním na zachycení jednotlivých postav během trpělivé ruční práce. Vykreslené postavy žen s věrteli a věrně zachycené přírodní venkovní prostředí na ručně sklízené chmelnici propojují u celého díla smysl jak obsahový tak výtvarný. Kompozičně spíše neobvyklá Šrůtkova kresba má název Česačky chmele a dobře ilustruje malířovo neoddělitelné výtvarně-přírodovědné vidění a vnímání.

Stav před ošetřením
Obě kresby uhlem na papíře jsou adjustovány v papírové paspartě a vloženy v rámu s jednoduchou lištou a sklem. Před ošetřením a uložením v nových depozitářích vyžadovaly kresby i pasparty čištění a změnu adjustace. Lepenka zadního krytu byla silně zašpiněna, deformována a nečistoty se dostávaly i na povrch vlastní kresby.

1 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 2 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 3 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 4 Česačky chmele před ošetřením 5 Česačky chmele před ošetřením 6 Česačky chmele před ošetřením-detail

Ošetření
Kresby byly vyjmuty z rámu a čištěny od volného prachu suchou cestou pomocí ofukování a kde to technika dovolovala i jemných štětců. Pasparty byly vyčištěny pomocí restaurátorských pryží a skvrny zmírněny gelem Tylosy MH 300 s Benátským mýdlem. Dřevěné rámy byly vyčištěny a povrchově ošetřeny směsí vosků v rozpouštědle. Zadní lepenkové kryty byly nahrazeny novou nekyselou lepenkou. Skla byla vyčištěna lihovým čističem. Po zarámování byly obě kresby uloženy v depozitáři papíru s celoročně regulovanými hodnotami teploty a relativní vzdušné vlhkosti.

1 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 2 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 3 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 4 Česačky chmele po ošetření 5 Česačky chmele po ošetření 6 Česačky chmele po ošetření -detail

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

 

Exponát měsíce března
 

Plány Dreherova pivovaru

Úvodem
Do sbírek archiválií Regionálního muzea v Žatci přibyly před časem nedávno objevené plány kdysi světoznámého žateckého Dreherova pivovaru z doby jeho vzniku a přestaveb. Rozsáhlý objekt u žateckého západního nádraží zná většina místních již jako někdejší konzervárnu Fruta. Pivovar vznikl původně z iniciativy místních bohatých měšťanů jako Saazer Genossenschaft Brauerei (Žatecký spolkový pivovar). Společnost pro jeho vznik se ustavila roku 1898, v jejím čele stál majitel žatecké kartonážky (dnešní Stará papírna s depozitářem Regionálního muzea) Moritz Lüdersdorf. Stavět se začalo dle schváleného projektu roku 1899, roku 1902 pivovar začal vařit pivo Urstoff. Na projektu pivovaru v Žatci se podíleli žatečtí stavitelé a architekti Alois Daut, Johann Salomon a Josef Petrovský, jejichž podpisy můžeme najít na dochovaných plánech. V druhé polovině 20. let 20. století přestavoval pivovar další žatecký architekt Jaroslav Gregor. Pivovar několikrát měnil název, jméno Antona Drehera figuruje v jeho názvu od roku 1926.
Podrobněji k jeho historii a architektuře: viz https://www.muzeumzatec.cz/vyvozni-pivovar.html

Dobové plány byly zajímavé precizním způsobem zpracování. Byly často barevné a svým provedením připomínaly malá umělecká díla. Motiv z plánu stavby pivovaru byl např. použit i pro dobovou propagační pohlednici.

Popis plánů
První dochovaný plán z roku 1900 se týká výstavby sklepů pro Žatecký spolkový pivovar (Saazer Genossenschaft Brauerei), pozdější Dreherův pivovar. Plán je vyhotoven na pevném papíru rozměru 70 x 60 cm, je kolorovaný, opatřen kolky a podpisy významných žateckých architektů. Kromě hlavního autora projektu Aloise Dauta, jehož podpis figuruje pod razítkem, (Alois Daut, Architekt und Baumeister) jsou vpravo dole podepsáni i Johann Salomon a Josef Petrovský, kteří se spolupodíleli na projektu stavby. Vlevo dole je plán datován (květen 1900).

Druhý z plánů pivovaru v Žatci, který si objednala společnost Saazer Genossenschaft Brauerei v roce 1898 na stavbu nového pivovaru je čelním pohledem na soubor budov celého areálu s návrhem fasád včetně řezů jednotlivých staveb. Vpravo dole je razítko s podpisem architekta a městského stavitele Žatce Aloise Dauta a datování plánu (listopad 1898).

Stav před ošetřením
Na obou kresbách na papírové podložce je psacím médiem tuš, tužka, inkoust a kolorování je provedeno akvarelovými barvami. Papírová podložka byla vlivem nevhodného dřívějšího uložení u obou plánů zažloutlá s četnými skvrnami způsobenými jak světelným zářením, tak působením mikroorganismů a nevhodných klimatických podmínek. Mikrobiologickou analýzou byla zjištěna nepatrná přítomnost plísní s následkem snížené pevnosti papírové podložky. Oboustranně byly plány zašpiněny, nevhodným přeložením došlo v ohybech ke drobným trhlinám i ztrátám.

1plán výstavby sklepů před ošetřením 2 plán areálu pivovaru před ošetřením pohlednice s motivy z pln

Ošetření
Vzhledem k přítomnosti plísně byly rozložené plány vystaveny účinku par roztoku butanolu v uzavřené komoře. Po odvětrání desinfekčního prostředku byly dokumenty vyrovnány a v celé ploše oboustranně čištěny suchou cestou pomocí štětců s ofukováním a odsáváním nečistot. V místech, kde to technika kresby dovolovala a v rubových stranách byla k čištění použita latexová houba. Pro konsolidaci papírové podložky byly plány z rubové strany ošetřeny roztokem upravujícím kyselost papíru a pomocí klížidel zvyšujících pevnost. Po vyrovnání a zalisování dokumentů byly zceleny trhliny a podlepena místa původních ohybů.

1 plán výstavby sklepů po ošetření 2 detail plánu- podpisy žateckých architektů 3 detail plánu- 4 plán areálu pivovaru po ošetření    5 detail- čelní pohled    6 detail-řez

Uložení
Po ošetření byly plány uloženy v nekyselém papírovém obalu a v deskách v prachotěsných skříních depozitáře s klimatickými parametry upravenými pro sbírkové předměty na papírové podložce.

Kopie obou plánů jsou vystaveny ve stálé expozici „Z historie žateckého průmyslu" v budově Staré papírny v Žatci.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

 

Exponát měsíce dubna

 
 
Barevná reprodukce obrazu Transport chmele
Mezi sbírkovými předměty s chmelařskou tématikou ve sbírkách Regionálního muzea v Žatci najdeme také reprodukci obrazu Transport chmele. Spatříme na něm pestrobarevné koňské čtyřspřeží, které táhne vůz s plachtou naložený žoky s chmelem. Na plachtě vozu je nápis 1812 Kaspar Danzer + Comp. Saaz, odkazující na známého žateckého obchodníka s chmelem. Rodina Danzerů podnikala v Žatci do poč. 20. stol. Její sklad, kde se chmel nejen skladoval, ale i balil a prodával, stával nedaleko žateckého nádraží Žatec-západ. Budovu stavěl v letech 1887 – 1888 architekt Josef Petrovský. Ve 30. letech 20. století patřila Německé chmelařské dopravě. Budova byla stržena roku 2003. Letopočet na obraze odkazuje na datum vzniku firmy.
Autorem často reprodukovaného obrazu byl známý rakouský malíř, ilustrátor a divadelní scénograf Karl Alexander Wilke (1879 – 1954), který působil převážně ve Vídni.
 
Popis
Barevná reprodukce na papíře se vyskytuje ve sbírkách muzea ve dvou exemplářích. Obě reprodukce stejných rozměrů jsou rámované, adjustace v černém rámu je starší. Později rámovaná reprodukce byla vložena do rámu se zlatavým odstínem. Chmelařská tématika původní olejomalby je zde zajímavá zejména méně obvyklým námětem rozvozu chmele. Koňské čtyřspřeží táhne vůz naložený žoky s chmelem. Na koni sedí kočí oblečený do dlouhého modrého kabátu, na hlavě má široký černý klobouk. Podél vozu kráčí vozka ve stejném odění s bičem v ruce. Nechybí ani malý bílý psí společník běžící podél vozu. Nápis na plachtě vozu odkazuje na skutečně existujícího žateckého obchodníka s chmelem.
 
Stav před ošetřením
Obě reprodukce jsou adjustovány v rámu pod sklem. Před ošetřením byl patrný u obou děl prachový depozit v celém povrchu. Zadní lepenkový kryt reprodukce ve zlatavém rámu byl propustný pro prach a tím došlo k znečištění i vlastního tisku. Lepenka zde byla potrhaná a zvlněná. Rámy (zejména černý) byly odřené s četnými vrypy.
1před ošetřením 2 před ošetřením-rub 3 poškození zadního krytu 4 před ošetřením 5 před ošetřením - rub 6 tisk před čištěním
 
Ošetření
Tisky byl vyjmuty z rámů a čištěny suchou cestou pomocí štětců, restaurátorských pryží a latexové houby. Skla byla čištěna roztokem etylalkoholu a vysušena. Rámy byly vyčištěny suchou cestou, větší rýhy byly zatmeleny a retušovány akvarelovými barvami. Na závěr byly oba rámy mírně převoskovány. U reprodukce s poškozeným zadním krytem byla použita nová lepenka vhodnější kvality. Vyčištěné tisky byly zarámovány v původních rámech.
1po čištění tisku 2 po ošetření 3 po ošetření-rub 4 po ošetření 5 po ošetření -rub
 
Uložení
Po ošetření byly rámované reprodukce uloženy v depozitáři s klimatickými parametry upravenými pro sbírkové předměty na papírové podložce.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce května
 

Cínový korbel
Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci má ve svých sbírkách velkou skupinu cínových předmětů, která obsahuje přes 400 kusů. Další cínové předměty najdeme v dnes již uzavřeném fondu někdejšího muzea v Podbořanech. Patří k nim i prostý cínový soudečkovitý korbel s odklápěcím víčkem a palečníkem pocházející z 19. století. Pilo se z něj víno i pivo.

Cín byl velmi oblíbeným materiálem pro výrobu nádobí před vynálezem porcelánu. Cínové byly talíře, konve, korbele, holby i poháry. Bohatstvím na cínové rudy se proslavily u nás zejména Krušné hory a Sladkovský les.

Popis
Cínový korbel je dalším užitkovým předmětem se vztahem k pivovarnictví a pohostinství. Korbel má tvar soudku, je jednoduše zdoben u obou okrajů pláště pásy lisovaných soustředných linek. Korbel je opatřen páskovým esovitým uchem, na němž je pantem uchyceno odklápěcí víčko s palečníkem. Korbel má výšku 19 cm a byl určen pro půllitr tekutiny.

Stav před ošetřením
Před uložením do nového depozitáře procházejí všechny sbírkové předměty kontrolou stavu a obvykle vyžadují konzervátorský nebo restaurátorský zásah. U cínových předmětů, které nebyly v minulosti vystaveny extrémním podmínkám, je stabilní korozní (oxidická) vrstva na povrchu vnímána jako žádoucí přirozená patina, která se neodstraňuje. Cídění do stříbrného lesku se využívalo jen v době pravidelného využívání cínového nádobí v minulosti. V současnosti, kdy tyto uměleckořemeslné předměty jen uchováváme či vystavujeme, ponecháváme šedou patinu cínových předmětů jako ochrannou vrstvu povrchu.

1 před ošetřením 2 před ošetřením 3 před ošetřením

Ošetření
Korbel byl očištěn suchou cestou pomocí štětců od volného prachu, ulpělé nečistoty byly čištěny pomocí tamponů s destilovanou vodou. Otisky prstů a tmavé skvrny byly místně čištěny pomocí organického rozpouštědla a roztoku Chelatonu III. Po vymytí chemikálií destilovanou vodou a vysušení byl vnější i vnitřní povrch dočištěn leštící vatou.

1 po ošetření 2 po ošetření 3 po ošetření 4 po ošetření

Uložení
Cínové předměty jsou náchylné na poškrábání a to i vlivem prachových částic. Před uložením do kartonové krabice byl proto korbel zabalen v hedvábném papíru a uložen v klimatizovaném boxu, který zajišťuje vhodnou teplotu a vlhkost vzduchu. U cínových předmětů je nutné dodržet teplotu úložných prostor nad 13˚C, jinak hrozí změna modifikace cínu - nevratné poškození kovu.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce června
 

Lopata na chmel

V podskupině etnografie Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci je evidována velká dřevěná lopata používaná při sušení chmele. Jedná se o typ lopaty užívaný již ve 14. století. Byla určena pro práci s lehkým sypkým materiálem, jako byl právě chmel. Nebyla oplechovaná a byla opatřena látkou na pracovní ploše. Pracovalo se s ní na hladkých površích, tedy např. ve skladu chmele. Pochází ze statku v Kolešově, odkud ji získalo muzeum darem.

Popis
Jednoduchá lopata/shrabovačka, vyrobená ze snadno dostupných materiálů, je zajímavým pracovním nářadím používaným v minulosti při sušení chmele. Kostru nabírací plochy tvoří dřevěný rám, v zadní části spojený s dlouhou násadou z kulatiny. Vlastní plocha lopaty je tvořena pevnou plátěnou tkaninou, která je pomocí hřebíčků připevněna ke kostře. Celková délka nástroje je 188 cm, pracovní plocha má necelých 0,3 m².

Stav před ošetřením
Sbírkový předmět byl před konzervátorským zásahem silně znečištěný prachovým depozitem v celé ploše. V dřevěných částech jsou patrné stopy po dřívějším působení dřevokazného hmyzu, v plátně jsou vidět dřívější vysprávky a záplaty, místy byla tkanina potrhaná. Celková zachovalost předmětu je i přes choulostivost materiálů poměrně uspokojivá a dobře vypovídá o používání i výrobě ručního zemědělského nářadí.

1 před ošetřením 2 před ošetřením 3 před ošetřením 4 detail před ošetřením 5 detail před ošetřením 6 detail před ošetřením

Ošetření
Lopata byla nejprve čištěna suchou cestou pomocí štětců, kartáčků a odsávání volných nečistot. Odtržené plátno bylo přichyceno pomocí lněných nití a poté byl textil čištěn pěnou s anionaktivním tenzidem a vytírán destilovanou vodou. Dřevěné části byly dočištěny latexovou houbou, v případě ulpělých nečistot byl použit roztok destilované vody s tenzidem. Dřevo bylo ošetřeno prostředkem na lihové bázi s účinnou látkou proti dřevokaznému hmyzu Zkorodovaná železná objímka byla zbavena rzi kombinací mechanického a chemického čištění. Pro povrchovou ochranu vyčištěných dřevěných i kovových dílů byl použit prostředek s obsahem směsi vosků.
Vzhledem k dobrému stavu a pro zachování autenticity nástroje nebyly kromě nití použity žádné doplňky, předmět zůstal zachován v původní podobě.

1 po ošetření  2 po ošetření 3 po ošetření 4 po ošetření

Uložení
Vyčištěný sbírkový předmět byl uložen v depozitáři, kde jsou uloženy sbírkové předměty ze dřeva a materiálů s podobnými klimatickými nároky.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce července
 

Kameninový korbel
Součástí dnes už uzavřeného fondu z bývalého muzea v Podbořanech je i tento německý kameninový modro-bílý korbel s  nabádavým veršíkem. Korbele (něm. Humpen) se používaly od dob renesance a vyráběly se z nejrůznějších materiálů. Najdeme je dodnes mezi suvenýry např. v Bavorsku. Kameninové byly v německém jazykovém prostředí v módě zejména ve 2. polovině 19. století. Často byly velmi nápaditě zdobené, vyráběly se i specielní na objednávku např. jako vzpomínka na službu v armádě nebo pro různé např. studentské spolky. V nabídce byly nejen dvoubarevné tupláky, ale i korbele vyrobené v pestrobarevném provedení s podobnými náměty.
Korbel z našich sbírek patří k těm běžně užívaným. Rovněž jeho text se objevuje na korbelech tohoto typu často.

Popis
Korbel (nádoba především na pivo) výšky 32 cm je proveden jako vyšší a úzký válec s velkým uchem pro snadné uchopení.  Objemově odpovídá dvěma litrům tekutiny. Je zhotoven z glazované kameniny a bohatě zdoben v ploše, u okrajů i na uchu. V kontrastním střídání modrobílých odstínů vyniká kvalitně provedený reliéf dvou sedících kuřáků a ženy s psíkem. Nápis varuje: „Bei Scherz und Spiel trink nie zu viel." V překladu tedy „Když žertuješ a hraješ, nepij při tom moc!" Pod horním okrajem zdobí korbel věneček z dubových listů se žaludy. V místě, kde je připevněno ucho, je plocha korbele zdobena ještě malým reliéfem lesní romantické krajinky s chalupou a horským pozadím. Kromě výrazné modrobílé barevnosti je kolorování doplněno o nádech zelené u dubových lístků a lesní krajinky a obvodové linky u obou okrajů jsou hnědé.

Stav před ošetřením
Korbel, společně s celou podsbírkou bývalého podbořanského muzea, procházel před uložením v novém depozitáři konzervátorskou dílnou, kde se sbírkové předměty systematicky čistí, opravují a konzervují.
Korbel byl před konzervátorským zásahem silně znečištěný prachovým depozitem i ulpělými nečistotami a mastnotou zejména v obtížně přístupných místech (reliéf, dno). Vlastní materiál (kamenina i glazura) byly neporušené.

PD 40a před PD 40 před PD 40b před  PD 40c před

Ošetření
Předmět byl zbaven volných hrubých nečistot a pavučin suchou cestou pomocí štětců, textilií a odsávání. Další nečistoty včetně mastnoty byly očištěny pomocí teplé destilované vody s detergentem s použitím měkkých kartáčků. Následoval důkladný oplach a osušení. Nedílnou součástí ošetření je i návrh vhodného obalu. Křehký korbel byl zabalen do hedvábného papíru a vložen do kartonové krabice vhodné velikosti.

PD 40a PD 40b PICT0032 PICT0035 PICT0037 PICT0039

Uložení
Vyčištěný sbírkový předmět byl uložen v depozitáři s kontrolovanými a regulovanými klimatickými podmínkami. Doporučené podmínky pro uložení: teplota: 15-20°C a relativní vlhkost vzduchu: 40% -50%

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce srpna
 

Tři chmelové známky
Významnou součástí sbírek Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci je unikátní Kabinet chmelových známek zpřístupněný veřejnosti od roku 2002. Jedná se o nejobsáhlejší veřejnou sbírku chmelových známek na evropském kontinentě. Představuje jedinečný soubor tzv. pracovních účelových známek. Sloužily ke kontrole množství načesaného chmele i jako poukázky pro nárokování odměny. Vystaveno je přes 1200 druhů známek z téměř 200 obcí od více než 360 vydavatelů. Vyráběly se z kovu, plastu, ale také z papíru. Podobně jako mince, mají i „chmelovky" zpravidla dvě strany. Zatímco avers (líc) přináší obvykle informace o vydavateli (zhotoviteli), líc informuje o hodnotě známky ve vztahu k věrteli chmele. Pro vystavení v kabinetu má muzeum vždy zájem o dvě chmelové známky, aby bylo možno prezentovat obě její strany. Známky se používaly od konce 19. století až po 2. polovinu 20. století.

Podrobně ke kabinetu i chmelovým známkách viz: https://www.muzeumzatec.cz/chmelove-znamky.html

Popis
Kabinet chmelových známek je průběžně stále doplňován. Nové přírůstky, nalezené často na půdách, ve statcích, ale také v zemi, je nutno před uložením patřičně ošetřit. Jako příklad toho, jak se změní jejich vzhled po konzervaci jsme vybrali tři zinkové chmelové známky různých hodnot. Známka evidovaná jako N 2988 patřila Rudolfu Knoblochovi ze Žatce, na reverzu je osmicípá hvězda z perlovce a hodnota ¼. Známka N 5082 má na lícové straně údaje o majiteli chmelnic A. Pirožek Žatec 544. Rub je zdoben perlovcem a má hodnotu 1. Známka N 2954 má hodnotu ½ , jméno majitele Franz Hassmann je uvedeno na líci jako opis. Rub je tzv. zrcadlový. Znamená to, že je viditelná ražba z druhé strany, ovšem obráceně.

Stav před ošetřením
Všechny prezentované známky jsou raženy ze zinkového plechu. Nejmenší známka (N 2988) má průměr 20,9 mm, největší (N 5082) 27,9 mm. Vlivem vysoké vlhkosti a znečištění vzduchu dochází u technického zinku ke snadné a rychlé korozi, která se většinou projeví šedočerným zbarvením povrchu. Pokročilou korozi poznáme podle bílých skvrn až povlaků povrchu kovu (tzv. bílá rez). Různý stupeň koroze povrchu spolu s prachovým depozitem se nacházel u všech třech chmelových známek. Vzhledem k tomu, že známky jsou součástí stálé expozice, byl konzervátorský zákrok veden s ohledem na tuto skutečnost.

N 2988 líc před ošetřením A N 2988 rubpřed ošetřením A   N 5082 líc před ošetřením A N 5082 rub před ošetřením A 

N 2954 líc před ošetřením A N 2954 rub před ošetřením A

Ošetření
Známky byly nejprve očištěny od prachu a případné mastnoty v destilované teplé vodě s přídavkem tenzidu v ultrazvukové vaně. Po odstranění povrchových nečistot a oplachu čistou destilovanou vodou byly známky oboustranně čištěny chemicky za použití roztoku kyseliny, který změkčí produkty koroze. Následovalo odstranění použité chemikálie několikanásobným oplachem v destilované vodě a vysušení. Poté byly známky dočištěny od korozních produktů pomocí kartáčku se skleněnými vlákny a znovu očištěny destilovanou vodou. Následovalo vysušení v sušárně, vyleštění povrchu bavlněnou textilií a opatření povrchu vhodnou reverzibilní lakovou vrstvou a voskovou konzervační vrstvou. Po zaschnutí obou konzervačních vrstev byla známka doleštěna textilií.

N 2988 líc po ošetření B N 2988 rub po ošetření B N 5082 líc po ošetření B N 5082 rub po ošetření B

N 2954 líc po ošetření B N 2954 rub po ošetření B

Uložení
Vyčištěné chmelové známky jsou součástí stálé expozice v hlavní budově muzea. Vzhledem k otevřenosti výstavního prostoru byl povrch sbírkových předmětů ošetřen proti působení nevhodných degradačních činitelů prostředí.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce září
 

Plakáty z dočesné

Úvodem
Významnou skupinu ze sbírek Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci představují plakáty. Najdeme mezi nimi i početný soubor z oblíbené žatecké dočesné. Graficky i výtvarně zajímavé jsou zejména ty ze 40. – 60. let. Někdy měla dočesná i více plakátů, jeden spíše umělecky pojatý, další pak s podrobným programem. I když se oblíbené motivy již tehdy někdy opakovaly, najdeme mezi plakáty také opravdové unikáty. Patří k nim zejména ten, který navrhl známý malíř Oskar Brázda (1887 – 1977), jehož závěr života byl spjat se zámkem v Líčkově. Pro město Žatec namaloval Brázda oponu pro žatecké divadlo. Méně známý je jeho plakát s  motivem zeměkoule s chmelovým věncem a sloganem „Žatec čeká na vás – Celý svět čeká na naše zelené zlato!". Není netypicky uveden rok, pouze den. V literatuře se uvádí sice rok 1958, to však byla dočesná jindy. Patrně se tedy používal roku 1959. V předchozím roce vznikl.

Další z plakátů, který představujeme v rámci seriálu Zachráněný exponát je pak plakát z roku 1960. Jedná se o plakát s oblíbeným motivem černého korbele se stylizovaným městským znakem, který byl použit několikrát. Roku 1960 byl korbel na zeleném podkladu, v letech 1957 a 1962 na červeném.

Popis
Oba plakáty na žateckou dočesnou velikosti A1 jsou tištěny barevně na bílý podklad. Brázdův realizovaný návrh se signaturou OB v pravém dolním rohu zdůrazňuje světoznámou tradici žateckého chmele zobrazením zeměkoule s prstencem z chmelového věnce, zdobeného sytě červenými stuhami. Stejný červený odstín mají i výrazné výše uvedené slogany a datum dočesné. Horní polovina plakátu je v pozadí tvořena několika odstíny modré.

Druhý plakát s pozvánkou na Žatecké slavnosti chmele má světle zelený podklad, na kterém vyniká kontrastní žluto-oranžové písmo. Zdobným prvkem je výrazný černý korbel s městským znakem, rámovaný jemným bílým zdobením ve tvaru chmelových listů a šišek.

Stav před ošetřením
Oba plakáty byly před ošetřením v celém povrchu pokryty prachovým depozitem, ulpělým zejména ve skladech papíru. V místech přeložení a v okrajích byly drobné trhliny a v místech skladů snížená pevnost papíru. Měřením pH byla zjištěna vyšší kyselost papíru s tiskem.

1 líc před ošetřením 2 rub před ošetřením     3 líc před ošetřením 4 rub před ošetřením

Ošetření
Nejprve byly plakáty v celé ploše oboustranně čištěny suchou cestou s odsáváním pomocí štětců, latexové houby a restaurátorských pryží. Po suchém vyčištění byly plakáty podrobeny mokrému čištění pomocí roztoku s vhodným složením látek, které papír vyčistí, dodají klížidlo pro zvýšení pevnosti a upraví kyselost papíru. Po odfiltrování roztoku byl papír vysušen a vyrovnán lisováním. Lepení trhlin bylo provedeno pomocí filmoplastové pásky s tepelnou aktivací.

1 líc po ošetření 2 rub po ošetření    3 líc po ošetření 4 rub po ošetření

Uložení
Po ošetření byl tisk opatřen nekyselým papírovým obalem a uložen v deskách v depozitáři s regulovaným klimatem. Pro dlouhodobé uložení papírových dokumentů jsou používány obalové materiály, které společně s vhodnými parametry klimatu působí preventivně a zpomalují degradaci materiálů.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce října
 

Diplom z výstavy 1883

Úvodem
Roku 1883 pořádal místní žatecký chmelařský spolek (Hopfenbauverrein) k 50. výročí svého založení velkou oslavu. Trvala tři dny od 28. do 30. září. Její součástí byla také Chmelařská a pivovarnická výstava, na které byla udělována i různá ocenění.

Doktor Adolf Seifert, který byl předsedou zmíněného spolku, popsal v druhém díle svých německých Dějin královského města Žatce její průběh. První den si účastníci vyslechli projev starosty města Dr. Huberta Titlbacha, hovořil i předseda spolku A. Seifert či radní JUDr. Constantin von Schönfeld. Konaly se odborné přednášky o chmelu v budově žatecké Střelnice, následoval promenádní koncert a večer banket. Seifert neopomněl poznamenat, že přijela řada čestných hostů z ciziny i dalších zemí rakouské monarchie. Hlavním čestným hostem byl předseda německého chmelařského spolku Prof. Dr. Emil Pott z Mnichova. Ten při večerním slavnostním projevu označil žatecký chmel za „nejvybranější na světě." Akce pokračovala 29. září koncertem v divadle. Poslední den proběhl další slavnostní koncert.

V Regionálním muzeu K. A. Polánka se uchoval diplom, který byl udělován při této výstavě.

Popis
Graficky zajímavý diplom s ozdobným rámečkem a dvěma zobrazeními Žatce vytiskla firmy A. Haase v Praze. Nechybí podpis předsedy spolku Adolfa Seiferta dole vpravo. Text informuje rovněž o termínu výstavy. Vepsáno je jméno a povolání držitele diplomu: Anton Damschowitz, soustružník ze Žatce. Diplom byl udělen za přístroj na signování ze dřeva. Připomeňme, že v následujícím roce (1884) byla v Žatci otevřena nová městská známkovna chmele (Hopfensiegnieranstalt). Téma ověřování jeho kvality a místa původu bylo tedy v té době v Žatci velmi aktuální.

Stav před ošetřením
Barevný tisk na papíře byl před ošetřením v neuspokojivém stavu. Papír s tiskem byl uchováván srolovaný, část papírové podložky s tiskem byla zcela oddělena. V okrajích papíru jsou nevratné ztráty. V celé ploše podložky byly velké zlomy, trhliny a  povrch celého tisku pokrýval silný prachový depozit. Některé trhliny byly v minulosti podlepeny bez předchozího čištění. Papírová podložka byla křehká a vykazovala vyšší kyselost, což indikuje počínající degradaci materiálu.

1 před ošetřením 2 líc před ošetřením 3 rub před ošetřením

Ošetření
Papír s tiskem byl opakovaně oboustranně čištěn pomocí štětců a restaurátorských pryží. Po vyčištění obou stran papíru byly sejmuty všechny podlepy a papír byl i pod nimi dočištěn. Po zkouškách rozpustnosti a fixaci následovala konsolidace a mokré čištění papíru pomocí roztoku, upravujícího některé fyzikální vlastnosti papíru a kyselost. Po částečném vysušení byl papír s tiskem vyrovnán lisováním. Vzhledem k množství trhlin a lomů bylo zvoleno celoplošné podlepení dokumentu japonským papírem s vlepením chybějících částí.

1 po ošetření 2 rub po ošetření 3 detail po ošetření

Uložení
Po ošetření byl tisk opatřen nekyselým papírovým obalem a uložen v deskách v prachotěsné skříni depozitáře s klimatickými parametry upravenými pro sbírkové předměty na papírové podložce.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce listopadu
 

Plombovací kleště

Úvodem
Interiér žatecké známkovnyPověst žateckého chmele a jeho kvalitu chránila tradičně řada opatření. V 19. století se místní chmel stal dokonce měřítkem pro stanovení kvality a cen na evropském trhu. Roku 1833 vznikl místní chmelařský spolek. Žoky s chmelem byly plombovány. Vystavovaly se ověřovací listiny. V roce 1884 byla založena oficiální městská známkovna v Žatci se sídlem v Tyršově ulici. Roku 1921 byl vydán zákon, podle kterého měl být označen každý žok chmele směřující do ciziny, aby byl zřejmý jeho původ. Roku 1929 byla v Žatci otevřena nová známkovna chmele na Chmelařském náměstí. Ve sbírkách Regionálního muzea v Žatci najdeme chmelařské plombovací kleště z dob působení veřejné známkovny chmele, tedy s počátku 20. stol. I kleště se číslovaly, aby se zabránilo zneužití.

Popis
Jedná se o plombovací kleště černé barvy, jejich rukojeti jsou mírně zploštělé. Na jedné z nich je otvor. PohybUkázka plombování  - pečeť s plombou z veřejné známkovny čelistí zajišťují dvě šroubové osy, z nichž jedna je zakončena plombovacím drátem a tudíž je nepohyblivá. Jedna čelist tvoří kulaté pečetítko s opisem „Veřejná známkovna chmele", druhá je s otvorem pro plombu. Z boku na jedné z rukojetí kleští je vyraženo číslo 53. Samočinné rozevírání kleští zajišťuje pružina umístěná v čelistech mezi pečetítkem a plombovacím otvorem.

Stav před ošetřením
Celokovové plombovací kleště byly před ošetřením funkční, vyžadovaly však před uložením do nového depozitáře čištění a odstranění povrchové koroze.

1 před ošetřením 2 detail před ošetřením

Ošetření
Suchým čištěním pomocí štětců a odsávání byl odstraněn volný prach, po odmaštění povrchu organickým rozpouštědlem byla odstraněna povrchová koroze kombinovanou technikou mechanického a chemického čištění. Korozní produkty byly nejprve chemickou reakcí s vhodnou sloučeninou (nerozpouštějící kov), změkčeny a pomocí různých druhů kartáčků mechanicky postupně snímány z povrchu. Po odstranění koroze byly funkční části nástroje promazány a na celý povrch kleští byl za tepla nanesen ochranný nátěr na bázi vosků.

1 po ošetření 2 po ošetření

Uložení
Kovové předměty vyžadují pro dlouhodobou ochranu zejména nízkou vzdušnou vlhkost vzduchu, která se společně s reverzibilní povrchovou úpravou výrazně podílí na uchování dobrého stavu sbírkových předmětů.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

 
Exponát měsíc prosince

Pivní korbel z dočesné

Úvodem
Mezi exponáty Regionálního muzea v Žatci najdeme i předměty používané v regionu z pohledu historika relativně nedávno. Roku 2017 získalo muzeum darem např. jeden z proslulých žateckých korbelů z oblíbené dočesné. Zajímavostí je, že se z něj nejen pilo pivo, ale byl používán také u tance s korbelem na hlavě, který byl oblíbenou součástí dočesné v 2. pol. 20. století. Z korbele tohoto typu popíjel tehdy i král Šiška (chmelový král).král Šiška s korbelem
Korbele můžeme vidět na řadě fotografií. Dívka nesoucí čtyři z nich je např. vyfotografována na titulní straně Kulturního života Kulturní měsíčník 1959Žatecka z roku 1959.
 
tanec s korbelemV pozvánce na tehdejší dočesnou lákají návštěvníky: „V neděli pochopitelně nebude chybět oblíbená soutěž „O zlatý věnec krále valčíku" s korbelem piva na hlavě. Můžeme prozradit, že se jí již zúčastnila celá řada občanů a byli mezi nimi i spisovatelé. Proto se do ní můžete přihlásit zcela bez ostychu. Je skutečně půvabná" S podobným se fotografovala také řada čestných hostů žatecké dočesné.
 

Popis
Lakovaný dřevěný korbel s víčkem má soudkovitý tvar a objemově odpovídá přibližně litru tekutiny. Po obvodu je zpevněn čtyřmi obručemi z měděných pásků. S dřevěným uchem je osičkou propojeno víčko kapkovitého tvaru. Jednotlivé dřevěné díly jsou spojovány nýty a lepením. Vnitřek je vysmolen pryskyřicí.

Stav před ošetřením
Korbel nese mírné stopy opotřebení zejména na vnějším plášti, kde jsou drobné odřeniny laku. Měděné pásky jsou rovněž přelakovány a pod vrstvičkou laku jsou patrné skvrny pravděpodobně od pryskyřice.

1 před ošetřením 2 před ošetřením

Ošetření
Suchým čištěním pomocí štětců a odsávání byl odstraněn volný prach z vnějšího pláště i vnitřku korbele. Ulpělé nečistoty na povrchu byly dočištěny tampony vlhčenými destilovanou vodou s přídavkem tenzidu. Pro zachování autentičnosti nebyl snímán původní lak na povrchu korbele.

1 po ošetření 2 po ošetření 3 po ošetření

Uložení
Dřevěný korbel byl po zapsání do sbírek a čištění uložen v depozitáři s kontrolovanými hodnotami relativní vzdušné vlhkosti a teploty.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30

Žatecký poklad - více zde

Pracoviště Stará papírna

ÚT - ČT: 9.00 - 17.00
PÁ,SO,NE, PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
platné od 1.1. 2023
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod