Regionální muzeum K. A. Polánka

Dnešní budova Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci byla původně postavena jako Všeobecná nemocnice císařovny Alžběty. Základní kámen nemocnice byl položen 18. srpna 1857 a předcházela mu finanční sbírka po obcích žateckého politického okresu. Prvotním impulsem však byla donace 16.000 zlatých manželů Ernsta a Franzisky Pauli, kteří tak založili nadaci ke vzniku a podpoře okresní nemocnice v Žatci. Stavba byla dokončena 1. listopadu 1861, kdy byla nemocnice slavnostně otevřena. Součástí nemocničního areálu byla i zahrada, ve které byla vybudována kaple s hrobkou pro manžele Pauli, kteří jsou v ní i pochováni. Objekt sloužil jako okresní nemocnice až do roku 1899, kdy byla na jižním okraji města postavena nemocnice nová. Po tomto datu se z bývalé nemocnice stal sirotčinec.

Další změna přišla v roce 1939, kdy byla budova předána městskému muzeu, které zde zřídilo také své expozice. Žatecký deník Saazer Anzeiger k tomu dodává, že „v těchto nových prostorách vzniklo muzeum, na které mohou být obyvatelé Žatce skutečně hrdí. Donedávna se prý při slově „muzeum" mnohým lidem vybavovaly tmavé, studené a nepřívětivé místnosti, kde každého přepadala úzkost." V šesti prostorných, světlých místnostech této nově upravené budovy byla 17. listopadu 1940 otevřena rozsáhlá výstava Pravěk a raně dějinné osídlení Žatecka. Předností nové budovy bylo, že muzejní sbírky mohly být vystaveny v časové posloupnosti tak, že přehledně zachycovaly kulturní vývoj Žatecka od doby kamenné až do začátku 20. století. Nevystavené exponáty byly uloženy v depozitáři v očíslovaných kartonech a přístupné badatelům. V kapli na zahradě objektu byly vystaveny umělecké památky náboženského charakteru, plánovalo se i zřízení  tzv. přírodního muzea s modely prehistorických obydlí. Avšak válečné události rozvoji muzea nepřály...

Dne 20. května 1945 zajistil sbírky městského muzea z příkazu ministerstva školství František Kostka, dlouholetý jednatel Českého muzejního spolku. V muzeu tehdy bydlel Anton Schmiedl, kustod a konzervátor, a jako vědecká síla zde působil dr. Helmut Preidel. O měsíc později nastoupil učitel František Kopecký a v září téhož roku byl pověřen správou muzea. Oba německé pracovníky v muzeu ponechal a využil jejich znalostí k obnovení expozic, na kterých pracovali až do července 1946, kdy byli odsunuti. V budově muzea také sídlil archiv, jehož správcem se stal dr. Václav Kůrka. S Kopeckým úspěšně spolupracoval a právě jeho zásluhou byla získána archeologická sbírka Hermanna Födische.

V první polovině roku 1947 přípravy na znovuotevření muzea vrcholily. V neděli 25. května 1947 v 10 hodin se žatecká veřejnost dočkala zpřístupnění muzejních sbírek. Polánkovo městské muzeum bylo slavnostně otevřeno a Karel Alois Polánek, žatecký prvorepublikový školský inspektor a muzejník, byl na slavnosti čestným hostem (byl tehdy již archivářem na Kladně).

Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.