První písemná zmínka o Žatci
 
V roce 2014 si Žatec připomíná 1010 let od doby, kdy jméno tohoto sídla poprvé vystupuje v písemných pramenech. V době krize českého státu se Žatec v pasáži z kroniky merseburského biskupa Dětmara ocitá na prahu své „psané" historie v roli nikoli epizodické. Vojenská mise Jindřicha II. dospěla tehdy po překonání Krušných hor k hradu Satzi a zásadním způsobem pak ovlivnila politický vývoj na území celých Čech i následnou stabilizaci poměrů.

Jindřich II., doprovázený knížetem Jaromírem, vytáhl proti polskému knížeti Boleslavovi Chrabrému, který v té době vládl v Čechách, na sklonku léta roku 1004. Manévrováním v Lužici předstíral záměr zaútočit na Polsko, poté však jeho vojska překročila Nakléřovským průsmykem Krušné hory a dostala se k bílinskému hradu. Odtud pravděpodobně dvěma směry – od severu přes Most a od východu přes dolní Poohří – dorazila na počátku září k Žatci.

Dětmar (Thietmar) Merseburský události zaznamenal takto:

„Králi také prospěla přítomnost vyhnaného Jaromíra - jeho jméno znamená „Jistý mír"-, neboť naděje na jeho příchod oslabila odpor českých oddílů. Díky němu se z vůle a přání místních otevřela králi cesta do kraje a navíc se mu dobrovolně vzdal jeden hrad, kryjící přístup do vnitrozemí. Král se za pochodu poněkud zdržel, protože čekal na Bavory, kteří ještě nedorazili. Když přijel k hradu Žatec, otevřeli mu jeho obyvatelé sami brány, pobili polskou posádku a on je přijal za své spojence. Poté, co spatřil následky té řeže, velmi se zarmoutil a přikázal všechny, co přežili, odvést do kostela."

(Překlad Bořek Neškudla, Jakub Žytek, in: Dětmar z Merseburku, KRONIKA, Argo 2008)

Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.