2. Ražebna Alexander Quintus v Chebu

2. Ražebna Alexander Quintus v Chebu

V prvním ročníku žateckého adresáře "Adress-Buch der königlichen Stadt Saaz..." byl roku 1889 uveřejněn inzerát známého chebského rytce německé národnosti Alexandera Quintuse. Grafický ateliér, což byl oficiální název firmy pyšnící se pěti prvními cenami a působící v Chebu v letech 1880 - 1892, nabízel vedle výroby medailí, pečetidel, razítek, vypalovacích tlačítek a šablon i zhotovení kovových známek. Otištění nabídky v publikaci, která přinášela zejména rozsáhlý soupis producentů chmele nejen ze Žatce, ale i širokého okolí, by mohlo ukazovat na to, že inzerát byl záměrně nasměrován právě k této skupině potenciálních zákazníků.

inzerát známého chebského rytce německé národnosti Alexandera Quintuse

Jak ale rozpoznat chebské výrobky mezi chmelovými známkami, které se dosud nepodařilo přiřadit určitému výrobci? Známky, u kterých by se dalo uvažovat o chebské provenienci, by měly mít některé z těchto společných znaků:

  1. německou legendu
  2. archaické provedení
  3. větší opotřebení (pokud se známky užívaly i dalšími generacemi)
  4. vydavatelé takových známek by neměli chybět v seznamu chmelařů uveřejněném ve stejné publikaci jako inzerát

Po zadání těchto čtyř omezujících podmínek do databáze nepřidělených chmelových známek se ukázalo, že ražeb, které by přicházely v úvahu, není mnoho. Jejich společným znakem je neobvyklá fabrika, která kontrastuje se vzhledem produktů známých výrobců chmelových známek a také skutečnost, že vydavatelé těchto známek ve většině případů patřili na přelomu 80. a 90. let XIX. století rozlohou svých chmelnic mezi nejvýznamnější producenty chmele.

Porovnáním známých chebských účelovek s níže uvedenými chmelovými známkami lze určitou podobnost rozpoznat pouze u známky dobříčanského panství. Spočívá především v užití vnitřního perlového kruhu, ozdoby běžné u chebských účelových ražeb, zatímco u chmelových známek prvek užitý v nepatrném počtu případů.

Podpořit tuto teorii mohou sběratelé a badatelé chebského regionu, pokud naleznou další vzhledově příbuzné účelové ražby z konce XIX. století.

Na závěr tedy nutno konstatovat, že pokud A. Quintus v letech 1889 - 1892 pro české chmelaře razil, nebylo to pro významný počet těchto zákazníků. Patrně pouze pro několik těch nejmovitějších. Je třeba si uvědomit, že konec XIX. století byla doba užívání chmelových známek zhotovených především svépomocí nebo místní kovárnou. Čas masové produkce odborně ražených známek přisel až v prvních desetiletích následujícího věku, kdy došlo v důsledku konkurence ke zlevnění výrobků tehdejších ražeben. O výrobu většiny českých chmelových známek první poloviny XX. století se pak podělily dvě firmy, žatecká ražebna Rudolf Lässig a závod Karnet a Kyselý z Prahy Žižkova.

Upravená verze článku publikovaného v Numismatické ročence 2002 pob. ČNS v Chebu.

Ražba panství Dobříčany barona Zessnera ze Špitzenberka, mosaz, průměr 25 mm Ražba panství Dobříčany barona Zessnera ze Špitzenberka, mosaz, průměr 25 mm
Ražba panství Dobříčany barona Zessnera ze Špitzenberka, mosaz, průměr 25 mm

Ražba Josefa Kolinky ze Žatce, mosaz, průměr 21 mm Ražba Josefa Kolinky ze Žatce, mosaz, průměr 21 mm
Ražba Josefa Kolinky ze Žatce, mosaz, průměr 21 mm

 

 © Marek Cajthaml 2002

ZPĚT

Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.