16. Jiné druhy účelových známek

16. Jiné druhy účelových známek užívané namísto chmelových

Fakt, že čeští chmelaři užívali místo známek chmelových v ojedinělých případech i známek vyrobených k jinému účelu, je z literatury známý (1, 2). Jedná se o pivní známku Josefa Matese z obce Veltěže čp. 17 na půl litru piva (obr. 1) a francouzskou účelovou známku, která na rozdíl od Matesovy známky dosud v naší literatuře blíže popsána nebyla. Hans Meyer v katalogu francouzských nouzových platidel z doby první světové války do roku 1931 (3) uvádí četná podobná platidla, zejména pařížské provenience. Vzhledem k legendě "á consommer", kterou lze volně přeložit "ku spotřebě", Meyer připouští, že se jedná o známky užívané v hostincích, nikoli nouzová platidla. Níže uvedená známka tvořila malou příměs mezi chmelovými známkami E. Helcla z Milostína, a tak vzhledem k poměru jejího počtu k ostatním známkám se lze domnívat, že mohla zastupovat díly věrtele. (obr. 2)

Avers: litera W provedená s vodorovně vroubkovaným povrchem, nalevo ve vystouplém trojúhelníku ve dvou řádcích nejasný punc a litery F G, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším tvořeným čárkováním směřujícím do středu a vnitřním složeným ze střídajících se obloučků a kuliček.

Revers: nápis 30, plocha číslic vodorovně vroubkovaná, dole nápis a opis A CONSOMMER, nad číslem stejný trojúhelníček s puncem a písmeny, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším stejným jako na líci a vnitřním složeným ze střídajících se kroužků a čárek směřujících do centra pole.

velteze-mates-j-lic-kopie.jpg velteze-mates-j-rev-kopie.jpg
Obr. 1

francie-a-kopie.jpg francie-r-kopie.jpg
Obr. 2, mosaz, průměr 19,2 mm, váha 2,8 g, vlevo při okrajovém pruhu kruhový otvor o průměru 3,5 mm

Pozoruhodné známky obíhaly i na chmelnicích v obci Mšec bývalého okresu Rakovník. Manželé Vlasta a Rudolf Valentinovi z čp. 52 užívali namísto chmelových známek dva druhy německých známek původem ze severozápadního předměstí Drážďan Übigau.

Vydavatelem byly patrně v době druhé světové války Drážďanské strojírny a loděnice specializující se na výrobu parních kotlů a ponorek. Tečkou za válečnou výrobou v Übigau byly dva velké nálety v lednu a březnu 1945, které změnily závody v hromady trosek. V poválečné době byly loděnice obnoveny a v roce 1948 znárodněny jako VEB Dampfkesselbau Übigau.

Původní smysl známek dnes není jasný, k objasnění účelu použití nedošlo ani po jejich uveřejnění ve specializovaném časopise Wertmarkenforum ani po umístění fotografií na internetových stránkách Dresden-Übigau online. Lze se jen domnívat, že jejich využití bylo spojeno s totálně nasazenou pracovní silou. Podle svědectví děčínského numismatika Stanislava Dluhoše, který byl od poloviny padesátých let zaměstnancem Labskooderské plavby, se známky užívaly v závodní kantýně určitě ještě v roce 1956. Jejich tehdejší hodnota byla 50 feniků.

Známky ale obíhaly i jinde. Podle vzpomínek Václavy Valentinové její rodiče, kteří roku 1946 zakládali chmelnici, známky získali prostřednictvím bratra paní Valentinové Františka Purkyta. Ten v letech 1945 - 1946 pracoval jako zedník na Mostecku v blíže nespecifikované elektrárně na stavbě kotlů. (Lze domnívat, že se jednalo o elektrárnu Ervěnice II, s jejíž stavbou se započalo roku 1941, a která byla uvedena do provozu roku 1947.) Odtamtud známky přivezl do Mšece k jejich druhotnému užití. (obr. 3 a 4)

Jednostranné zinkové ražby potažené žlutobílou emailovou barvou, z níž vystupuje pouze reliéf legendy, jsou v zásadě dvojího provedení. Jsou však na nich vyražena čísla, která tvoří řadu od 9 do 237 (respektive od 1 do 388). Zajímavostí je, že několik čísel se vyskytuje ve dvojicích.

uebigau-mittagessen-237-lic.jpg uebigau-mittagessen-237-rub.jpg
Obr. 3, zinek, šestihran o vzdálenosti protilehlých stran 35,8 mm, váha 5,4 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

uebigau-suppe-90-lic-kopie.jpg uebigau-suppe-90-rub-kopie.jpg
Obr. 4, zinek, osmihran o vzdálenosti protilehlých stran 38,2 mm, váha 5,6 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

Písemnictví:

1.) Dubská, I. a Likovský, Z.: České chmelové známky, 1., 2. a obrazová část, Hradec Králové 1995-1997.
2.) Cajthaml, M.: České chmelové známky, Chomutov 2001.
3.) Meyer, Hans: Katalog der französischen Notmünzen aus der Zeit des ersten Weltkrieges bis etwa 1931, Berlin 1977

Upravená verze článku pro Sběratelské zprávy královéhradecké pobočky České numismatické společnosti.

 

© Marek Cajthaml 2004

ZPĚT

Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.