22. Odraz první pozemkové reformy

22. Odraz první pozemkové reformy na chmelových známkách - známky zbytkových statků

První pozemková reforma byla odstartována 16. dubna roku 1919 vydáním záborového zákona č. 215, který stanovil pravidla konfiskace pozemkového vlastnictví na území Československa. Podle § 2 bylo do záboru zahrnuto pozemkové vlastnictví větší než 150 hektarů zemědělské půdy a 250 hektarů vůbec náležící jednomu majiteli. Zákonem zřízený Státní pozemkový úřad na základě následně vybudované legislativy řídil provádění reformy až do poloviny třicátých let. První pozemkovou reformou změnilo majitele 16,32% zemědělské půdy v ČSR. I s lesy bylo celkem vyvlastněno 28,17% půdy.

Zábor půdy postihl v Československu polovinu velkostatků. Obava ze ztráty jejich výkonnosti parcelací na malá hospodářství vedla k zřízení zbytkových statků podle § 25 zákona o přídělu ze dne 30. ledna 1920. Zbytkový statek byl definován jako vyvlastněný dvůr, jemuž i po parcelaci má zbýt tolik půdy, aby budovy a ostatní inventář pro výrobu ve větším měřítku nebyly hospodářsky znehodnoceny. Podle přídělového zákona měly být zbytkové statky hlavně přiděleny ".k vytvoření odborných hospodářství jednotlivcům zvláště způsobilým k vedení větších podniků zemědělských."

Je třeba zmínit, že vedle zbytkových statků byly novým majitelům rozprodány především malé příděly půdy - nedíly, podle přídělového zákona o rozloze 6 - 15 hektarů . Skutečnost ale byla odlišná a některé prameny uvádějí mnohem menší průměrný příděl ( 1,2 ha ). Byla tak sice uspokojena odvěká touha lidí po vlastní půdě, jak ale vypovídají pamětníci, nebylo snadné se na malých přídělech uživit. K drobnému přídělu patřila i kolonizační akce, která vytvořila v českých zemích více než 800 nových usedlostí s průměrnou rozlohou 12,33 ha . Příděly půdy bylo v celé ČSR více či méně uspokojeno na 631 282 žadatelů o drobný příděl, 3068 kolonistů a 2046 nabyvatelů zbytkových statků.

Reforma zapříčinila vedle změn ve vlastnictví výrobních prostředků i proměnu národnostního složení venkova, především v oblastech obývaných obyvatelstvem hlásícím se k německé národnosti. Pro prvotní neúčast německých politických subjektů na československé politické scéně nebylo německé obyvatelstvo ČSR zastoupeno do října 1925 ve vládě. Půdu tak rozdělila mezi své příznivce a potenciální voliče především nejsilnější československá politická strana agrární - Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, v jejímž čele stál Antonín Švehla, ministerský předseda v letech 1922 - 1929. Německý velkostatkový majetek provedením reformy ztratil 42% rozlohy. To pociťovalo obyvatelstvo německé národnosti jako trvalou křivdu. V oblastech odtržených po mnichovském diktátu od republiky byli většinou čeští majitelé zbytkových statků donuceni přesídlit do českého vnitrozemí. Jak dokládají dochované chmelové známky, jejich místo někdy zaujala německá organizace D. A. G. (Deutsche Ansiedlungsgesellschaf = německá osídlovací společnost.)

V obcích náležících do žatecké chmelařské oblasti byly parcelovány velkostatky Černínů, Fürstenberků, Herbersteinů, Hohenlohe, Lobkowiczů, Schwarzenberků, Thunů, Thurnů-Valsassina a Wallisů. Kromě půdy těchto významných feudálních rodů byly vyvlastněny pozemky nižší šlechty, církve, podnikatelů i firem.

Změny vyvolané pozemkovou reformou se zrcadlí i na chmelových známkách, především na těch, jež byly vydány zbytkovými statky a kolonisty. Takové známky jsou zajímavé z několika hledisek. Z numismatického pohledu pomáhají určit typy známek ražené ve dvacátých a počátkem třicátých let 20. století. Dokumentují rozmanitost a šíři nabídky chmelových známek českých ražeben té doby. Tomuto hledisku byl uzpůsoben i výběr vyobrazení. V širších souvislostech pak známky zbytkových statků dokládají majetkové a národnostní změny na českém venkově v době první republiky. Chmelové známky se tak stávají zajímavým historickým dokumentem.

Tabulka udává přehled třiceti v současnosti známých zbytkových statků z devětadvaceti lokalit, z nichž se dochovaly chmelové známky. Vyobrazení známek naleznete zde.

Č.

Obec

Majitel zbytkového statku

Bývalý velkostatek

Bývalý držitel

Rozloha (ha)

1

Bílence

Jan Sibrt

Červený Hrádek

Hohenlohe

130,50

2

Brodec

Vlatislav Stehlík

Cítoliby

Schwarzenberk

42,72

3

Březnice

Josef Havránek

Nepomyšl

Herberstein

99

4

Cítoliby

Rudolf Žatecký

Cítoliby

Schwarzenberk

59,08

5

Čeradice

Cafourek a Sirůček

Krásný Dvůr-Mašťov

Černín

153,50

6

Děkov

Čeněk a Václav Samek

Kolešovice

Wallis

57,50

7

Dětaň

Jiří Zrzavý

Podbořany

Hielle a Dittrich

355,50

8

Divice

Adolf Kočárek

Cítoliby

Schwarzenberk

82,71

9

Hokov

Jaroslav Ehrlich

Kolešovice

Wallis

50

10

Hořenice

Jan Kovář

Poláky

Lobkowicz

 

11

Hořesedly

J. Müller

Kolešovice

Wallis

75

12

Hořesedly

město Rakovník

Kolešovice

Wallis

70,50

13

Hořetice

Ing. Karel Mazánek

Podbořany

Hielle a Dittrich

219

14

Chlumčany

Stanislav Ryšánek

Cítoliby

Schwarzenberk

44,06

15

Kličín

Bohumil Malec

Klášterec nad Ohří

Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt

48

16

Libědice

Ing. Bohumír Roedl

Krásný Dvůr-Mašťov

Černín

108

17

Milošice

Čeněk Roubínek

Měcholupy

Dreher

63

18

Minice

Felix Němeček

Klášterec nad Ohří

Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt

45

19

Mory

Alois Rathouský

Podbořany

Hielle a Dittrich

135

20

Nezabylice

František Horáček

Červený Hrádek

Hohenlohe

59

21

Olešná

město Rakovník

Olešná

Fürstenberk

 

22

Radíčeves

Antonín Marek

Krásný Dvůr-Mašťov

Černín

50

23

Rvenice

Ing. Bohuš Svoboda

Postoloprty

Schwarzenberk

 

24

Slavětín

L. Suchý

Peruc

Thun-Hohenstein

83

25

Soběchleby

Augustin Kindl

Nepomyšl?

Herberstein

 

26

Stachov

Jan Siegel

Krásný Dvůr-Mašťov

Černín

42

27

Škrle

Vladimír Pelant

Osek

Probošství Osek

89,33

28

Veletice

František Folbr

Dobříčany

Zessner-Spitzenberg

31

29

Vilémov

Antonín Havránek

Krásný Dvůr-Mašťov

Černín

97,50

30

Želeč

Vojtěch Fuchs

Měcholupy

Dreher

67

© Marek Cajthaml 2005

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.

 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.