Regionální muzeum v Žatci nabízí od 12. ledna 2023 jedinečnou možnost prohlédnout si Žatecký poklad z počátku 11. století v nově otevřené expozici. Osudy knížete Jaromíra, okolnosti ukrytí pokladu a jeho nalezení přibližuje kreslený komiks, promítaný nad vstupní vrata do pokladnice. Na obrazovce v úvodu expozice se zájemci seznámí se základními informacemi o depotu. Mohou zhlédnout i videa, která přibližují např. odlévání stříbrné hřivny, výrobu esovitých záušnic a několika typů náušnic z pokladu původními technologiemi, zhotovení repliky zlatého prstenu s almandinem a perlami, či výrobu razidla a experimentální ražbu stříbrných denárů. Pamatováno je i na malé návštěvníky. V dětském koutku si mohou Žatecký poklad potěžkat, „vyrobit" si jeden denár a odnést domů, a pokud najdou správný klíč patřící do správného zámku, mohou ochutnat i něco ze sladkého pokladu ukrytého v nádobě. Vstup do samotné pokladnice je pak vyvrcholením celé prohlídky. Poklad se před návštěvníkem doslova vynoří z mlžného oparu dějin. Počet návštěvníků pokladnice je omezen na 12 osob. Pohledem na více než tisíc let starou krásu se mohou pokochat na pouhých osm minut, a to s ohledem na materiál, z něhož je většina skvostů z pokladu vyrobena. I přesto však nabízí nová expozice pro milovníky historie jedinečný zážitek! Zájemci mohou zakoupit i celou řadu suvenýrů s tématem pokladu.
• Zlevněné (senioři, děti od 6 do 15 let, žáci ZŠ, studenti SŠ, VŠ po předložení průkazu ......100 Kč
• Předškolní (skupina min. 10 žáků MŠ od 3 do 6 let v doprovodu 1 nebo více dospělých osob (1 dospělý na každých 10 dětí).... 20 Kč
• Rodinné (max. 5 osob – 2 dospělí + 3 děti, 1 dospělý + 4 děti)................420 Kč
• Volný vstup (držitelé ZTP+P, děti do 6 let, držitelé průkazek AMG, ICOM, novináři, dospělé osoby doprovázející školní skupinu) ......0 Kč
APLIKACE ZA ŽATECKÝM POKLADEM
Vážení uživatelé chytrých telefonů!
Rádi si hrajete a současně něco poznáváte? Pokud ano, tak právě pro vás jsme připravili aplikaci Za Žateckým pokladem! Pokud si ji stáhnete do vašeho mobilu, můžete prožít hodinku plnou zábavy, napětí i poznání. Navštívíte v ní pět zajímavých míst v Žatci, pomocí rozšířené reality se setkáte se zajímavými osobnostmi a zahrajete si několik miniher. A třeba si i nalovíte nějaké denáry! Na konci stezky vás čeká prohlídka samotného pokladu. Tu byste si určitě neměli nechat ujít. Vždyť jde o největší a co do škály předmětů nejbohatší stříbrný poklad do r. 1050 u nás.
Tak stahujte a prožijte příběh Žateckého pokladu. Přejeme hezkou zábavu.
Zde si můžete načíst aplikaci z QR kódu.
Projekt Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci byl realizován s finanční podporou MK ČR.
Žatecký poklad - vernisáž
 |  |  |
 |  |  |
Víte, kdy má narozeniny slavný žatecký poklad, vystavený od ledna 2023 v nové pokladnici Regionálního muzea K. A. Polánka?
Své pomyslné narozeniny slaví 27. dubna. Tehdy totiž spatřil po více než 900 letech pod zemí opět světlo světa. Zakopán byl někdy kolem roku 1012. Právě 27. dubna 1937 byl nalezen při hloubení základů pro stavbu skladu a balírny chmele firmy Deutsche Hopfenverkehrsgesellschaft na dnešním Chmelařském náměstí. Objeven byl v hloubce pouhých 60 cm pod podlahou zbořené stáje bývalé usedlosti „Stará pošta". Předměty o váze 2,7 kg byly uloženy v hliněné nádobě označené velkým kamenem. Velkou část tvořily stříbrné mince, ražené mezi lety 1009–1012, české i německé provenience. Ty české reprezentují mince českých knížat Boleslava II. a Jaromíra, knížat německých pak ražby Jindřicha II., jeho bratra biskupa Bruna z Augšpurku či tři starší oto-adlétské feniky. Zatoulal se sem i jeden denár Jindřicha Svinibrodského, otce Jitky, manželky knížete Břetislava. V nemincovní části pokladu najdeme vedle stříbrných hřiven unikátní stříbrné šperky, hřivny, smotky stříbrného drátu a dva zlaté prsteny.
Víme také, že poklad nalezl a ohlásil dělník Josef Weigert ze Žatce. Ihned byl informován tehdejší ředitel žateckého Městského muzea Max Wurdinger. Obsah nádoby byl po nálezu vyjmut a sepsán za přítomnosti zástupců jmenované firmy, Městského muzea a Státního archeologického ústavu.
Jedním z prvních, kdo o pokladu psal, byl německý archeolog Helmut Preidel, který má dnes malou pamětní desku na zdi hlavní budovy muzea v Husově ulici. Je třeba ovšem doplnit, že v době nálezu zde muzeum ještě nesídlilo. Německé Městské muzeum, jehož ředitelem byl zmíněný Max Wurdinger, mělo své sbírky v budově na dnešním náměstí 5. května (tehdy Floriánské náměstí). Článek H. Preidela o pokladu byl přetištěn i ve sborníku českého menšinového muzea Krajem Lučanů č. 6 z roku 1937. Preidel píše, že poklad je majetkem firmy, na jejímž pozemku byl nalezen. Deutsche Hopfenverkehrsgesellschaft (Německá společnost pro dopravu chmele) ho pak předala Městskému muzeu.
Dle svědectví potomků o nálezu pokladu Josef Weigert sám nikdy nemluvil. A jak to víme? Příběh pokladu totiž neustále pokračuje. Když byla otevřena nová expozice, přišli se podívat i nejbližší příbuzní pana Weigerta. Přinesli do muzea i rodopisné materiály. Doplnili tak další kamínek do mozaiky příběhu žateckého pokladu. Pokladu, který měl vlastně obrovské štěstí. Po nálezu byl nahlášen, pečlivě zaevidován, přežil dobu druhé světové války i dobu, kdy se raději nepřipomínalo, že byl nalezen v bývalých Sudetech. Dnes se těší zasloužilé pozornosti odborníků i návštěvníků muzea.
K příležitosti výročí objevení Žateckého pokladu jsme do prodeje připravili Turistickou vizitku, která je k dostání na hlavní budově muzea za 12 Kč.
M. Krausová
Měsíční program 
Otevírací doba 
Vstupné 
