Objevem hrobu z pozdní doby kamenné zahájilo archeologické oddělení muzea letošní sezonu. K nálezu došlo počátkem března při odstraňování ornice v pískovně u Chudeřína. V souvislosti s velkoplošnou těžbou štěrkopísku provádělo Žatecké muzeum v okolí rozsáhlé výzkumy již v předchozích letech. Předloni byly na katastru sousedních Břežan např. odkryty unikátní stavby ze střední doby bronzové.
Ačkoliv se kostra dochovala ve velmi špatném stavu, lze podle její polohy a nasměrování vůči světovým stranám usuzovat na ženské pohlaví pohřbené. Tomu nasvědčuje i hrobová výbava, kterou tvořila velká amfora, menší amforka, miniaturní nádobka a další nádoba umístěná poblíž lebky. Do hrobu byl uložen ještě kamenný úštěp a křemencové jádro z nedalekých pravěkých dolů u Tušimic. Hrobová výbava prozrazuje, že žena žila v období kultury se šňůrovou keramikou, tedy před polovinou třetího tisíciletí př.n.l. Hrob byl umístěn na samém okraji pískovny a lze předpokládat, že pohřebiště pokračuje do míst, která zůstanou těžby ušetřena.
Nález hrobu u Chudeřína zcela zapadá do mozaiky, kterou badatelé o pohřebištích kultury se šňůrovou keramikou skládají již desítky let. Zdá se totiž, že lid této kultury zde pokrýval svými hroby krajinu takřka v souvislém pásu o délce až několika kilometrů. Rozsáhlá nekropole, kterou tvořilo původně až 200 hrobů, byla odkryta již dříve při stavbě Nechranické přehrady u Vikletic. Další desítky pohřbů odkrylo žatecké muzeum na katastrech sousedních obcí Soběsuky a Roztyly. Poznatky doplnily výzkumy mosteckých archeologů u Nového Sedla a Žaboklik. Některé hroby zřejmě překrývala i mohyla. Existuje i teorie, že si tehdejší obyvatelé tímto způsobem „značkovali" jakýsi nárok na krajinu svých předků.
O několik století později, ve starší době bronzové, se patrně k tomuto odkazu přihlásilo obyvatelstvo únětické kultury tím, že do některých mohyl začali pohřbívat dodatečně i své zesnulé. Tímto aktem tak zřejmě potvrzovali kontinuitu se starším obyvatelstvem kultury šňůrové.
PhDr. Petr Holodňák