Za Husem k sousedům

Hus v Žatci? V muzeu určitě
Žatecké Regionální muzeum K. A. Polánka připravilo k 600. výročí upálení Jana Husa výstavu „Za Husem k sousedům" představující Mistrovu osudovou cestu přes Bavorsko do Kostnice, v její historické i současné podobě.
Opomenuta nezůstala samozřejmě ani osobnost Jana Husa samotného a také vědecké zkoumání jeho života. Vedle připomínky starší i novější literatury či obrazu Husa ve výtvarném umění nesmí chybět ani nejnovější zjištění a teorie spojené přímo se Žatcem.
Patří k nim i zkoumání otázky: pobýval Jan Hus v Žatci? Již v 60. letech minulého století se uvažovalo o možnosti, že Hus odešel po vyhlášení interdiktu v Praze někam na Žatecku. Předpokládalo se, že musel být pod ochranou nějakého světského pána, majitele hradu. Historik František Šmahel proto hledal Husovo útočiště na hradě Egerberk na Kadaňsku také proto, že patřil jednomu z předních královských úředníků. Již několik let se však v historickém výzkumu objevují články kladoucí pobyt Jana Husa přímo do města Žatec.
Starší tradice (např. pověst či zmínka ve starší německé literatuře) ve spojitosti s Husem v Žatci neexistuje, nebo byla časem zapomenuta. Známý je pouze pobyt jednoho z Husových předchůdce Konráda Waldhausera, jehož kázání v děkanském kostele roku 1365 vzbudilo ve městě velký rozruch. Víme, že se minorité ze sousedního kláštera opakovaně snažili rušit jeho promluvy pořádáním procesí a zvoněním.
V souvislosti s růstem reformního hnutí se v literatuře často zmiňují události z let 1412 – 1413, kdy ve městě došlo k upálení provinilého klerika a později k utopení dalšího klerika a k utopení kněze z příkazu městské rady. Tato událost se často dává do souvislosti s odporem proti prodeji odpustků, proti kterým v Praze ostře vystoupil právě Jan Hus. Jiná teorie však zvažuje i možnost, že šlo o nám již neznámé morální provinění odsouzených, který rozhořčilo měšťany. Jisté je, že reformní myšlenky získaly v Žatci počátkem 15. století převahu.
O tom, že Hus v Žatci skutečně pobýval jsou pevně přesvědčeni např. historička Anežka Widmannová a lounský historik Jaroslav Havrlant. Hlavním důkazem je pro ně méně známý historický pramen: středověký list se zmínkou o Husovi.
Probošt lounského kláštera magdalenitek se ve zmíněném listu ptá žateckého sakristiána Martina z Jistebnice, zda jeho farář vyhlásí nad Husem klatbu a zda farář odjede na plánovanou synodu do Českého Brodu. Motivací pro Husův pobyt v Žatci mohla být mimo jiné i existence místní knihovny, spojené se známou žateckou školou při hlavním žateckém kostele, kterou spravoval právě Martin z Jistebnice. Mistr Jan se v době předpokládaného žateckého pobytu (konec roku 1412 a první část roku následujícího) totiž věnoval sepisování svých spisů. Psal a také sbíral materiály – např. pro své dílo O církvi. Ze Žatce několikrát zajel do Prahy, než se definitivně odebral na venkov – na Kozí hrádek.
Zajímavý je také fakt, že mezi městy, které sám Hus oslovoval ve svých listech byly Praha, Louny, Plzeň a právě Žatec. Byť je třeba dodat, že právě okolnosti vzniku jeho dopisu oslovujícího obyvatelům všech těchto měst jsou ne zcela jasné, protože se zachoval jen v jedné relaci.
I když teorie o Husově pobytu v Žatci má v odborné veřejnosti své zastánce i odpůrce, jako ostatně každá teorie, můžete k diskuzi o obrazu Jana Husa ve městě přispět i Vy. Na výstavě v Regionálním muzeu můžete zkusit sami navrhnout, jak by mohl vypadat Husův pomník, pokud by se město rozhodlo ho Janu Husovi postavit. Ať už se do Žatce někdy podíval, či nikoliv. Inspirací Vám může být Husův pamětní kámen, který vytvořili pracovníci muzea přímo pro výstavní sál. Vedle pomníku je připraven velký skicář, který čeká na Vaše návrhy. Výstava o Husovi je prodloužena v žateckém Regionálním muzeu do 28. 2. 2016.

PhDr. Milada Krausová, historička RMŽ