Domovská stránka Muzem Žatec Stará papírna Muzem Žatec Články Muzem Žatec Zachráněný exponát 2019

Zachráněný exponát 2019

Poklady z depozitáře

Úvodem
V letošním roce bychom rádi představili vybrané předměty z našeho depozitáře, které v rámci stěhování do nových prostor v budově Staré papírny prošly konzervační dílnou muzea. Ze stovek předmětů, které byly před nových uložením znovu vyčištěny či konzervovány, jsme vybrali ty, které mají k chmelařskému Žatci nejblíže. Vzhledem k tomu, že muzeum v letošním roce připravuje výstavu s tématikou žateckých hospod, představíme vybrané sbírkové předměty spojené s pohostinstvím, pivovarnictvím a chmelařstvím. Opomenuty nezůstanou slavné žatecké pivovary ani oblíbená dočesná. Zároveň si budete moci udělat představu, jak Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci pečuje o věci z různých materiálů v běžném provozu. Nahlédněte s námi znovu do depozitářů našeho muzea.

Přehled jednotlivých exponátů na měsíc: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Exponát měsíce ledna
 

Radovy plastiky s chmelařskou tématikou
Kdo byl František Rada?

Ke známých osobnostech, jejichž dílo bylo spojeno se Žatcem, patří malíř, řezbář a sochař František Rada. Žil v letech 1910 – 1979. Narodil se a zemřel v Kelči. Absolvoval Odbornou školu na zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u prof. K. Dvořáka. Jeho práce byly převážně realistické. S oblibou se zaměřoval na liturgické náměty. Zhotovoval také betlémy. V Praze spolupracoval např. při dokončování sousoší Cyrila a Metoděje na Karlově mostě. Později byl zaměstnán v ateliérech chrámového družstva v Pelhřimově. V Žatci pracoval jako konzervátor památkové péče. Pro žatecké Kruhové náměstí vytvořil roku 1954 pomník Osvobození, který stával před dnešní Komerční bankou. Připomínal osvobození města Rudou armádou roku 1945. Ve sbírkách Regionálního muzea se uchovaly návrhy tohoto pomníku.

Na dílo F. Rady narazíte již při vstupu do muzea, ve vstupní hale je totiž umístěna Radova sádrová plastika přemýšlejícího básníka Karla Hynka Máchy. O vánocích muzeum často vystavuje jeden z oblíbených Radových sádrových betlémů. Ve sbírkách je i několik Radových skic, model sochy husity a sošky a velký reliéf s motivem žen pracujících na chmelnici.

V rámci exponátu měsíce představujeme dvě sádrové realizace Františka Rady s chmelařskou tématikou, které byly ošetřeny v konzervátorské dílně žateckého muzea.

Popis děl
Drobnější sádrová plastika Žena s chmelem z roku 1954 reprezentuje okleštěné a sevřené umění éry socialistického realismu s tématikou oslavy práce, regionálně zaměřené k česání chmele. Ženská postava v šátku a pracovní zástěře skloněná u věrtele s chmelovými šiškami je zachycena v pohybu a mohla být i návrhem k větší realizaci. Plastika je celosádrová s patinou okrového odstínu.

Reliéf se stejnou tématikou je rozměrnější (75 x 60 cm) a téma ručního česání chmele je tu zobrazeno o něco bohatěji. Ženskou postavu - česačku chmele sedící na nízké stoličce - doplňuje v pozadí stojící postava mužská se džbánem (patrně zlatavého moku) na rtech. Nechybí realisticky modelovaný chmelový štok s listy i šiškami a naplněný věrtel. Tmavě žlutá až okrová povrchová úprava sádry a reliéfní provedení vytváří dojem plastického obrazu. Sádrový reliéf je vsazen do dřevěného rámu a je dole uprostřed signován.

Stav před restaurováním
Obě realizace byly před ošetřením pokryty vrstvou prachového depozitu.
Vzhledem ke křehkému materiálu, vyšší pórovitosti a otěruvzdornosti se na povrchu vyskytly drobné odřeniny a ztráty materiálu či povrchové vrstvy.

1 před ošetřením 2 před ošetřením 3  před ošetřením 4reliéf před ošetřením 5 zadní strana reliéfu před ošetřením 6 reliéf detail poškození

Ošetření
Vzhledem k velké otevřenosti povrchu bylo ošetření prováděno suchou cestou, několikanásobným čištěním. Nejprve byl volný prach odstraněn pomocí různých druhů štětců s odsáváním a ofukováním nečistot. Plochy, jejichž stav to vyžadoval, byly dočišťovány pomocí restaurátorských pryží a latexové houby. Lepení a doplňování (tmelení prasklin a odřenin) bylo prováděno sádrou. Povrch doplňovaných částí byl ošetřen vodným roztokem polyvinylacetátu a tónován akvarelovými barvami.

1po ošetření 2 po ošetření 3 po ošetření 4 reliéf po ošetření 5 zadní strana reliéfu po ošetření 6 reliéf detail po ošetření

Uložení
Dochované sádrové realizace Františka Rady jsou uloženy společně se souborem dalších sádrových studií tohoto autora v depozitáři muzea v budově Staré papírny. Jsou chráněny papírovým obalem proti prachu a prostředí depozitáře je kontrolováno a regulováno tak, aby minimalizovalo stárnutí a degradaci materiálů.

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

Exponát měsíce února
 

Kresby V. A. Šrůtka s chmelařskou tématikou

Václav Alois Šrůtek
Václav Alois Šrůtek se specializoval na krajinomalbu a malbu zátiší. Mezi jeho obrazy je v hojné míře zastoupena tématika severních a severozápadních Čech. Od roku 1945 totiž žil v Litoměřicích. Budoucí malíř se narodil roku 1912 v Praze. Studoval na Vysoké škole architektury v Praze. Současně vystudoval a doktorátem ukončil přírodovědeckou fakultu Karlovy university. K jeho učitelům patřili známý historik umění Oldřich Blažíček nebo proslulý výtvarník Cyril Bouda.

Původně středoškolský profesor gymnázia se učitelského povolání vzdal a věnoval se hlavnímu smyslu svého života - malbě a grafice.  Šrůtek své krajiny zobrazuje velmi realisticky, i proto si je oblíbily různé veřejné instituce jako školy či nemocnice. Svým věrným zachycením skutečnosti byly srozumitelné každému. Maloval a kreslil města i venkov, krajinu romantickou, zasněnou i průmyslové regiony (Mostecko). Po celý život byla častým námětem jeho kreseb i maleb krajina Českého středohoří. Galerie v Mostě uspořádala roku 2012 velkou Šrůtkovu retrospektivní výstavu. Šrůtek zemřel roku 2006. Ve sbírkách Regionálního muzea K. A. Polánka je několik jeho obrazů a kreseb s tématikou sklizně chmele. Ve sbírkách je i Šrůtkův pohled na město od západu.

Popis děl
Rubrika Exponát měsíce přibližuje dvě Šrůtkovy kresby uhlem. První z nich s názvem Sklizeň chmele v Kouli (vznikl po r. 1940) představuje dokončovací práce skupinky lidí na téměř sklizené chmelnici v místní části Žatce. Jde o realisticky zachycené dobové zobrazení ručního česání chmele a svážení koňskými povozy.

Druhá kresba, rovněž uhlová, detailněji vykresluje stejný námět se soustředěním na zachycení jednotlivých postav během trpělivé ruční práce. Vykreslené postavy žen s věrteli a věrně zachycené přírodní venkovní prostředí na ručně sklízené chmelnici propojují u celého díla smysl jak obsahový tak výtvarný. Kompozičně spíše neobvyklá Šrůtkova kresba má název Česačky chmele a dobře ilustruje malířovo neoddělitelné výtvarně-přírodovědné vidění a vnímání.

Stav před ošetřením
Obě kresby uhlem na papíře jsou adjustovány v papírové paspartě a vloženy v rámu s jednoduchou lištou a sklem. Před ošetřením a uložením v nových depozitářích vyžadovaly kresby i pasparty čištění a změnu adjustace. Lepenka zadního krytu byla silně zašpiněna, deformována a nečistoty se dostávaly i na povrch vlastní kresby.

1 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 2 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 3 Sklizeň chmele v Kouli-před ošetřením 4 Česačky chmele před ošetřením 5 Česačky chmele před ošetřením 6 Česačky chmele před ošetřením-detail

Ošetření
Kresby byly vyjmuty z rámu a čištěny od volného prachu suchou cestou pomocí ofukování a kde to technika dovolovala i jemných štětců. Pasparty byly vyčištěny pomocí restaurátorských pryží a skvrny zmírněny gelem Tylosy MH 300 s Benátským mýdlem. Dřevěné rámy byly vyčištěny a povrchově ošetřeny směsí vosků v rozpouštědle. Zadní lepenkové kryty byly nahrazeny novou nekyselou lepenkou. Skla byla vyčištěna lihovým čističem. Po zarámování byly obě kresby uloženy v depozitáři papíru s celoročně regulovanými hodnotami teploty a relativní vzdušné vlhkosti.

1 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 2 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 3 Sklizeň chmele v Kouli-po ošetření 4 Česačky chmele po ošetření 5 Česačky chmele po ošetření 6 Česačky chmele po ošetření -detail

(text konzervátorka Ing. J. Kubíková, historička PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

 

 

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.