21. Chmelové známky šlechty

21. Chmelové známky šlechty ve středních a severozápadních Čechách

Vyjma knížecího rodu Schwarzenberků, jehož ražby již byly opakovaně popsány, vlastnily rozsáhlé pozemky ve středních a severozápadních Čechách i další významné feudální rody. Jejich chmelové známky však nejsou známy v počtu srovnatelném se schwarzenberskými známkami či ražbami Antona Drehera. O všech, které se dochovaly, lze napsat, že patří ke vzácnějším.

Připomeňme, které rody měly své državy ve výše uvedeném teritoriu. V písemnictví jsou uváděny tyto: Černínové z Chudenic, Fürstenberkové, Hohenlohe, Lobkowiczové, Thunové, Thurnové-Valsassina a Wallisové. Kromě nich zde nacházíme i příslušníky nižší šlechty.

Přestože dvory obou černínských velkostatků - Petrohrad a Krásný Dvůr-Mašťov - ležely v řadě obcí s letitou tradicí pěstování chmele, dosud se nepodařilo rozpoznat ani jedinou známku, která by se dala jednoznačně přisoudit tomuto významnému českému rodu. Mezi sběrateli je za černínskou považována známka s iniciály E. C. na líci interpretovanými jako Eugen Czernin (viz zde). K jejímu definitivnímu určení však chybí přesvědčivé důkazy.

Známky s legendou DVŮR KRUŠOVICE jsou v písemnictví uváděny jako ražby fürstenberského panství. Za předmnichovské republiky je zmiňován mezi fürstenberským majetkem poplužní dvůr v Povlčíně, dříve součást velkostatku v Olešné, a krušovický velkostatek s pivovarem. Fabrika chmelových známek obou vzájemně blízkých lokalit ukazuje na jejich společný původ.

01.jpg  01r.jpg
Obr. 1
02.jpg  02r.jpg
Obr. 2
03.jpg  03r.jpg
Obr. 3
04.jpg  04r.jpg
Obr. 4

Panství Červený Hrádek na Chomutovsku patřilo od 19. století rodu Hohenlohe-Langeburg. Důsledkem první pozemkové reformy byla parcelace červenohrádeckého velkostatku, po níž zůstaly v rodovém držení pouze dvory v obcích Červený Hrádek, Otvice a Údlice (druhý a třetí byly pronajaty). Vznik známek s nápisem HOHENLOHE na líci lze nejspíše vročit do období první republiky. Pro uvedenou dobu výroby vypovídají i použité rubní strany známek zhotovených v závodě Rudolf Lässig Žatec, které jsou charakteristické žateckým ražbám z raného období předmnichovské republiky.

05.jpg 05r.jpg
Obr. 5
06.jpg 06r.jpg
Obr. 6

Hraběcímu rodu Wallisů sv. pánů z Carringhmainu náleželo fideikomisní panství Kolešovice s řadou dvorů. Po první pozemkové reformě zůstal v majetku rodu pouze velkostatek v Kolešovicích, na kterém obíhaly známky s lícní legendou DOMAINE WALLIS KOLESCHOWITZ.

07.jpg  07r.jpg
Obr. 7
08.jpg  08r.jpg
Obr. 8
09.jpg  09r.jpg
Obr. 9
10.jpg  10r.jpg
Obr. 10

Panský rod Zessnerů ze Spitzenberka připomínají známky dvora Dobříčany s legendou HERRSCHAFT DOBRITSCHAN. Některé indicie ukazují na to, že tyto pozoruhodné ražby mohly mít původ v chebském závodě Alexander Quintus na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století.

11.jpg 11r.jpg
Obr. 11

Měděnou známku s opisem Dr. SCHREITTER-SCHWARZENFELD KAADEN vydal za první republiky některý z členů rodiny rytířů Schreitterů-Schwarzenfeldů. Ve druhé polovině 19. století jsou sv. páni Schreiter-Schwarzenfeldové uváděni jako držitelé podbořanského panství. Příslušníci kadaňské větve rodu zastávali v období Rakouska-Uherska významné vojenské a politické posty, za předmnichovské republiky pak provozovali advokátskou praxi.

12.jpg  12r.jpg
Obr. 12

Výše uvedené ražby patrně s výjimkou dobříčanské vznikly bezpochyby v době předmnichovské republiky. Vyplývá to z absence šlechtických titulů, které, jak známo, vyhlášením republiky ztratily platnost a zákonem č. 61/1918 byl vydán nejen zákaz jejich užívání, ale zákonem č. 268/1936 byly stanoveny i sankce za jejich používání. Fürstenberské známky vyrazil pražský závod Karnet a Kyselý, ostatní byly vyrobeny v žatecké ražebně Rudolf Lässig.

V současnosti nejsou známé známky knížecího rodu Lobkowiczů, hrabat Thunů, hrabat z Thurnu a Valsassiny a hrabat z Herbersteinu. Lze se pouze domnívat, že lobkowiczké známky mohly být vydány v obcích náležících k velkostatkům Poláky a Vintířov, chmelové známky rodu Thun-Hohenstein pro dvory v obcích, jež byly součástí velkostatků Klášterec nad Ohřía Peruc.Hrabata z Thurnu a Valsassiny pravděpodobně vydala známky pro obce velkostatku Valeč-Libkovice, hrabata z Herbersteinu pro dvory velkostatku Nepomyšl. Chmelové známky těchto rodů s určitostí předcházely známkám, které vydali pozdější vlastníci půdy - majitelé zbytkových statků a kolonisté.

Možným vysvětlením malého počtu v současnosti známých známek šlechtických velkostatků by mohla být skutečnost, že byly zhotoveny svépomocí s obrazem či textem s malou výpovědní hodnotou. Takové známky pak mohou být nerozpoznány mezi kvantem dosud neurčených tzv. kovářských známek.

 

© Marek Cajthaml 2005

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
24. 12. bude hlavní budova muzea otevřena 
11:00 - 14:00. Vstupné dobrovolné.
 
17. 12. bude Křížova vila otevřena pouze do 14:00
2. a 3. ledna na hlavní budově otevřeno pouze do 15:00
Děkujeme za pochopení.
 
Kompletní vánoční otevírací doba - zde

Žatecký poklad - aktuálně zde

Stará papírna

ÚT - ČT: 9.00 - 17.00
PÁ,SO,NE, PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
V papírně bude od 20. 12. do 3. 1. zavřeno. 
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12. 
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
platné od 1.1. 2023
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod