28. Chmelová známka O.Brázdy

28. Chmelová známka malíře Oskara Brázdy

Oskar Brázda (1887-1977), vynikající portrétista a módní malíř zejména v letech před první světovou válkou, je jako umělec dobře známý umělecké i laické veřejnosti. Méně známé jsou jeho aktivity v zemědělství, potažmo ve chmelařství.

První československá pozemková reforma se citelně dotkla vlastnictví Antona Drehera mladšího (1849-1921), syna rakouského pivovarníka téhož jména. Jeho vdově Kitty Wünchek-Dreher byl ponechán pouze velkostatek v Měcholupech. Na ostatních třinácti Dreherových dvorech byly zřízeny zbytkové statky. Velkostatek v Líčkově o rozloze 207 hektarů se zámkem, který Dreher koupil v roce 1895 od žateckého advokáta Johanna Damma, zakoupil v roce 1925 Oskar Brázda. Zámek byl uváděn v dezolátním stavu již v roce 1835. V 19. století v něm byla zřízena výrobna cikorky, lihovar a cukrovar, později sloužil jako skladovací prostory. Jeho oprava a uvedení do obyvatelného stavu si tak vyžádaly značné investice a nemalé množství energie nového majitele. V období předmnichovské republiky se stal obnovený Líčkov významným společenským střediskem, místem setkávání osobností československé kultury, veřejného a politického života. O Brázdově zodpovědném přístupu ke svému nemovitému majetku vypovídá fakt, že nejenže obnovil zámek do původní podoby, ale také, aby mohl kvalifikovaně řídit chod velkostatku, po večerech vystudoval v letech 1927 – 1928 hospodářskou školu v Roudnici nad Labem. Vše pak přišlo vniveč v době odtržení takzvaných Sudet, kdy byl zámek Brázdovi zabaven a vystřídali se zde Wehrmacht, Hitlerjugend a koncem války němečtí uprchlíci z východu. Po návratu na Líčkov v květnu 1945 nalezl O. Brázda zámek zdevastovaný a vykradený. Pole a chmelnice byly za války ve vnucené správě D. A. G. (Deutsche Ansiedlungsgesellschaft) - Německé osídlovací společnosti. Dá se tak předpokládat, že zemědělský sektor neutrpěl, protože posláním D. A. G. bylo na spravovaných výrobních prostředcích zabezpečit plynulý chod výroby ve prospěch 3. říše. Po válce již Brázda na předválečnou konjunkturu nestačil na delší čas navázat. O jeho chmelnicích, jejichž úrodu prodával Brázda do Švédska, sice s obdivem píše redaktor Svobodného slova Vladimír Minařík, který v roce 1946 navštívil Líčkov. Po změně režimu v roce 1948 byl však malíř přinucen darovat zámek i s polnostmi státu.

Na vyvlastněných velkostatcích Antona Drehera mladšího vzniklo, jak již bylo uvedeno výše, 13 zbytkových statků. Chmelové známky se však dochovaly pouze ze dvou, a to z obce Želeč – známky Vojtěcha Fuchse (obr. 1) a Milošice – známky Čeňka Roubínka (obr. 2).

         obr.-1-zelec-lic.jpgObr. 1 Želeč rub          obr.-2-milosice-lic.jpg     obr.-2-milosice-rub.jpg                 
       obr. 1 – mosaz Ø 21,2 mm, 2,4 g                       obr. 2 – poniklovaný zinek Ø 21,2 mm, 2,0 g

Pozoruhodnou zvláštností známek zbytkových statků vzniklých na bývalých Dreherových dvorech je způsob uvedení jména vydavatele. V obou případech to jsou pouhé iniciály, že by inspirace známkami předchozího majitele? Na všech druzích Drehereových známek byly také uvedeny jen monogramy nebo iniciály AD (obr. 3).

                                      

obr.-3-dreher.jpg
 

obr. 3 – mosaz Ø 27,2 mm, 2,8 g

Marie Brázdová, druhá malířova žena, vzpomínala, že i mosazné známky jejího manžela nesly na líci rovněž pouze litery O. B. Brázdovy známky se však do současnosti na Líčkově žádné nedochovaly. Před časem se mi dostala do rukou známka, která měla na líci O B (obr. 4). Výrokem:“To je Okiho známka,“ ji paní Brázdová na první pohled identifikovala jako známku svého manžela.

                         

                                               obr.-4-lickov-brazda-o.-lic.jpgobr.-4-lickov-brazda-o.-rub.jpg

                                                                      obr. 4 – mosaz Ø 27,5 mm, 3,8 g

Brázdova známka je pozoruhodná v několika ohledech. Nejedná se o běžný výrobek některé ražebny, které v období první republiky hromadně razily známky pro české chmelaře. Provedení malířových iniciál, které připomíná současné moderní logo, naznačuje, že lícní motiv patrně navrhl umělec sám. Rubní strana známky je bez textu, při horním okraji je kroužek jakoby vyznačující místo, kde by měl být otvor na zavěšení, ale spíše se jedná o prvek vyvažující rubní obraz. V dolní části pole rubní strany je linka, která vyznačuje, kam mělo být patrně umístěno pořadové číslo známky. Na žádné mně známé známce ale nic na rubu doraženo není, tak se lze domnívat, že O. Brázda od dalšího značení svých známek upustil. Kam se poděly všechny Brázdovy známky, kterých bylo podle vzpomínek paní Brázdové velké množství, po ukončení jejich platnosti a začlenění dvora do státního statku, není známo. Patrně byly zničeny, aby v době kolektivního hospodaření nepřipomínaly bývalé soukromé majitele chmelnic. Zachovalo se tak pouze několik málo exemplářů mezi sběrateli.

Upravená verze článku uveřejněného ve Chmelařské ročence 2008.

© Marek Cajthaml 2008

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
24. 12. bude hlavní budova muzea otevřena 
11:00 - 14:00. Vstupné dobrovolné.
 
17. 12. bude Křížova vila otevřena pouze do 14:00
2. a 3. ledna na hlavní budově otevřeno pouze do 15:00
Děkujeme za pochopení.
 
Kompletní vánoční otevírací doba - zde

Žatecký poklad - aktuálně zde

Stará papírna

ÚT - ČT: 9.00 - 17.00
PÁ,SO,NE, PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
V papírně bude od 20. 12. do 3. 1. zavřeno. 
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12. 
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
platné od 1.1. 2023
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod