Domovská stránka Muzem Žatec Hlavní budova Muzem Žatec Perličky z depozitáře

Perličky z depozitáře

Po pětileté sérii publikování článků o zachráněných exponátech chystáme od nového roku 2022 Perličky z depozitáře. A máte se nač těšit! Postupně budeme prezentovat velmi zajímavé exponáty, které mají svoji historii a příběh. Představíme slavná brka, kterými se podepisovali např. císař František I., Ferdinand V., František Karel nebo Štěpán Habsburský, střelecké terče od žateckých starostů, štít patronky města Žatecie, fakturu z kartonážky, diplom pro starostu Hassmanna, portréty Marie Terezie v muzejních sbírkách, překvapení pod Leninem, vánoční válečné odznaky a mnoho dalších skvostů z našich sbírek. Seriál připravuje historička muzea PhDr. Milada Krausová, PhD.
 
1. díl: Slavné brky, 2. díl Terč od budoucích žateckých starostů 3. díl Štít patronky města Žatecie 4. Faktura z Lűdersdorfovy kartonážky 5. Diplom pro starostu Theodora Hassmanna 6. Rozkaz pro ostrostřelecký sbor 7. Marie Terezie v muzejních sbírkách 8. Pohlednice s králem Gambrinem 9. Plakát k výročí úmrtí T. G. Masaryka 10. Stuha od starostovy manželky Emilie Petrowitzové 11. Překvapení pod Leninem 12. Vánoční válečné odznaky
 
 
 
 
1. díl Slavné brky
 

Zatímco dnes se slavní návštěvníci zapisují do pamětních knih propiskami či pery, dříve se používal husí brk. Podepsal- li se jím sám panovník, byl zvláště pečlivě uchováván. V žateckém Regionálním muzeu najdeme ve sbírkách několik nenápadných, ale slavných brků. Nejzajímavější je ten, kterým se podepsal při své návštěvě Žatce do staré pamětní knihy František I. Další zápis učinil dle pramenů do pamětní knihy ostrostřelecké.
 
Brk s násadou pro císaře Františka I. 1833Jeho brk je opatřen speciální stříbrnou násadou s nápisem „Mit dieser Feder schrieb am 6-ten August 1833 Seine Majestaet Franz I." V překladu tedy: „Tímto brkem psalo 6. srpna 1833 jeho veličenstvo František I." Panovník ho použil buď na radnici nebo v budově Střelnice (v místech dnešního autobusového nádraží). Historik města A. Seifert totiž v historkách o Františkovi I. zmínil, že mu na Střelnici dali zvláštní "stříbrný" brk, který ho zaujal. Stříbrná ozdoba, nebo minimálně text nápisu však mohl být doplněn pochopitelně také až poté, co ho panovník použil.
 
Císař František I. se svojí čtvrtou manželkou Karolínou Augustou Bavorskou strávil ve městě necelé tři dny (5. – 7. srpna 1833). Bydlel v domě č.p. 136 na Kostelním (dnes Hošťálkově) náměstí. Byl o pro něj připraven bohatý program, ze kterého je nejznámější předvedení chmelového tance přímo před okny domu. Scéna s tancem byla zachycena rovněž na dobové rytině v knize z cesty Františka I. po Čechách, jejíž součástí byla i návštěva Žatce.
 
Protože František k velké lítosti obyvatel Žatce zemřel již roku 1835, zažilo město další císařskou návštěvu již 17. – 18. září 1835. Tehdy přijel nový český král a rakouský císař Ferdinand V. (I.) Dobrotivý s manželkou Marií Annou Karolinou. Bydleli ve stejném domě. I z jeho návštěvy se ve městě dodnes zachoval brk, kterým se podepsal. Ovšem již bez ozdobného štítku.
 
Brk pro Štěpána Habsburka 1841A další brky? Místní pečlivě uschovali a popsali také ten, kterým se podepsal roku 1840 při své krátké návštěvě Žatce František Karel, otec budoucího známého císaře Františka Josefa. Přežil i brk připomínající návštěvu arcivévody Štěpána Habsburského, který město navštívil roku 1841. Informace o výjimečnosti slavných brků byly připojeny na původní obaly, aby nedošlo k záměně. Všechny brky jsou dnes uloženy v depozitáři muzea v budově Staré papírny.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

2. díl Terče od budoucích žateckých starostů
 

Terč darovaný ostrostřelcům Theodorem  v. SchönfeldMezi souborem v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci dochovaných ostrostřeleckých terčů z 19. století najdeme také dva, které spolku darovali budoucí žatečtí starostové ze známého rodu von Schönfeld. První z nich má poněkud lechtivý motiv. Popsán je jako Překvapení v lázni. Zachycuje (doufejme) milostné laškování v lesní tůni zobrazené v kruhovém rámečku. Polonahá dívka je "překvapena" svým milým při koupeli uprostřed lesa. Terč byl aktivně používán, najdeme na něm několik zásahů. Jeho základem je dřevěná deska, rozměry jsou 55 x 58 cm. Ostrostřelcům ho daroval mladý Theodor Ritter von Schönfeld v červnu roku 1837, jak dosvědčuje černý nápis v rozích terče. Víme, že Theodor, narozený roku 1816, se stal členem spolku roku 1836, od roku 1843 byl ostrostřeleckým hejtmanem. Starostou Žatce byl zvolen poprvé roku 1855. Povoláním byl knihkupec.

Terč darovaný ostrostřelcům Konstantinem v. SchönfeldDruhý z terčů daroval ostrostřelcům Theodorův syn Konstantin (Constantin), který byl povoláním advokát. Byl také aktivní v ostrostřeleckém spolku a stal se jeho hejtmanem. I on daroval svým druhům terč ještě předtím, než se stal starostou, konkrétně roku 1885. Starostou byl zvolen o tři roky později.

Konstantinův terč má rozměry 60 x 60 cm. Tvoří ho kresba přichycená na dřevěnou desku. Na terči je na černém pozadí v osmiúhelníku realisticky zobrazena budova Střelnice, která stávala v místech dnešního autobusového nádraží. Před Střelnicí stojí ostrostřelci ve svých uniformách s péřovým kloboukem a jedna dáma v modrých šatech. Nad budovou vlaje prapor v rakouských barvách. Zachyceny jsou rovněž stromy v okolí a tehdejší pouliční lampy. Okraje terče i osmiúhelníku zdůrazňují plastické lišty zlaté barvy. Součástí je německý nápis se jménem sponzora i datací, umístěný nahoře a dole, opět ve zlaté barvě. Přes kresbu Střelnice je namalován terč, v jehož prostředku je patrný jediný "zásah". Je pravděpodobné, že tento terč byl určen jako cena pro vítěze, či jako upomínka, právě proto, že má jen jeden zásah. Dosud neprošel restaurováním. Spolu s dalšími spolkovými památkami, ke kterým patří např. ostrostřelecký klobouk, je uložen v depozitáři ve Staré papírně.

Ostrostřelci patřili kdysi k nejaktivnějším a nejvlivnějším místním spolkům, bez jejichž účasti se nemohla obejít žádná velká kulturní akce či slavnost. Budova Střelnice zažila i návštěvy několika panovníků a dalších členů habsburské dynastie. 

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.


3. díl Štít patronky města Žatecie
 

Mýtickou ochránkyní Žatce byla Saazia (v českém překladu Žatecie). Tuto postavu znovuobjevilo právě Regionální muzeum v Žatci v souvislosti s přípravou výstavy Král a jeho město roku 2015. Historičku muzea zaujaly staré dosud neurčené fotografie z velké slavnosti roku 1910, kdy se konal monumentální historický průvod. Do Žatce přijel tehdy rovněž Karel Habsburk, patron žateckého spolku ostrostřelců, kterému místní dívky předvedly na náměstí chmelový tanec. Karel se později stal posledním českým králem.

Výřez z negativu z roku 1910 ze SaaziíPodle fotografií se podařilo určit také velký štít uchovávaný dosud v pomocné evidenci, který byl zařazen do sbírek. Štít měla na voze jedna z hlavních aktérek slavnosti Saazia. Stála před velkým modelem Kněžské brány. Postava vznikla patrně podle obdobných ženských ztělesnění, jako byla např. Bavaria (známá z Mnichova), Slavia či Austria. Starší doklad její "historické" existence se dosud najít nepodařilo, přesto muzeum začalo Žatecii používat jako "moderátorku" některých svých akcí i ze starší minulosti Žatce. Zatímco v současnosti ji několikrát ztělesnila historička muzea, roku 1910 byla Saazií Carola Wachert. Spolu se svou kolegyní Austrií (patronkou tehdejšího Rakouska-Uherska) byla Carola roku 1910 představena po slavnosti i arcivévodovi Karlovi.

 

štít patronky města Žatecie (1)štít patronky města Žatecie (2)Saazia roku 1910 představovala město ještě s převahou německých obyvatel. Na hlavě měla korunu, v ruce žezlo. Dlouhé šaty zdobil chmel a motiv dubových listů. Pro její štít se zobrazením městského znaku byl zvolen tvar gotický. Vysoký je 104 cm, široký 55 cm. Štít pro historickou slavnost nebyl kovový, ale dřevěný. Kovová je pouze obruba s ozdobou z velkých nýtů. Ze zadní strany byl připevněn úchyt.

S městským znakem souvisela roku 1910 i celá koncepce slavnosti, kdy se připomínalo výročí jeho údajného udělení. Šlo o dodnes populární pověst o dobývání Milána, která byla dlouho prezentována jako historická skutečnost. Tzv. Kronika neznámého kladla tuto událost do roku 1160. Své počátky tehdy u Milána poněkud ahistoricky hledal i zmíněný spolek ostrostřelců, který vznikl samozřejmě o mnoho později. Oslava roku 1910 byla jednou z největších a nejkrásnějších slavností doby před první světovou válkou. Více se o ní můžete dočíst v publikaci Korunované hlavy v Žatci nebo v článku Ještě se tančilo aneb Návštěva Karla Habsburského v Žatci roku 1910, uveřejněném ve sborníku Poohří 6.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

4. díl Faktura z Lüdersdorfovy kartonážky 
 

Moritz LüdersdorfRoku 2015 otevřené nové depozitáře Regionálního muzea v Žatci se nacházejí v budově tzv. Staré papírny č.p. 733, která byla původně kartonážkou. Navazovala na činnost nejstarší kartonážky ve městě, kterou roku 1873 koupil Moritz Rudolf Lüdersdorf (1844 –1923), a připojil ji k litografické dílně svého otce. Lüdersdorf výrobu rozšířil a nechal postavit novou budovu, zmíněné č.p. 733. Kartonážka se zaměřovala na výrobu obalů (krabičky, sáčky, tašky), které šly i na export. Měla také vlastní tiskárnu. Převážně z mladší doby, kdy patřila např. pod SEPAP, se dochovala řada výrobků, jak ostatně dokumentuje výstava o činnosti papírny, připravená muzeem právě pro rok 2022.

Faktura z kartonážky roku 1917V depozitáři muzea v souboru archiválií však najdeme i několik faktur, které firma vystavila svým zákazníkům již počátkem 20. století. Jedna z nich je z válečného léta 1917. Vystavena byla pro Hugo Taubera z Luhačovic. Hlavička faktury přináší vyčerpávající informace o kartonážce, zmíněny jsou všechny činnosti firmy. Nechybí ani informace o tradici firmy, sahající až do roku 1866, umístěná pod rakouskou dvojhlavou orlicí. V hlavičce faktury najdeme rovněž informace o číslech kont. Následují údaje o odběrateli, a tradiční vyúčtování s pokyny pro zaplacení a případnými sankcemi. Papírová faktura, dnes mírně zažloutlá, má klasický formát A4. Ozdobná hlavička je provedena v modré barvě. Do tištěné předlohy byly vpisovány další údaje ručně. Ve sbírkách muzea jsou rovněž další faktury, např. z roku 1879 či 1913, v odlišné grafické úpravě.

Hrobka Lüdersdorfů na žateckém hřbitověNa faktuře z roku 1917 můžeme najít i podpis Moritze Lüdersdorfa. Ten patřil v Žatci ke známým a oblíbeným podnikatelům. Jako evangelík poskytl např. prostředky na stavbu evangelického kostela vedle dnešní hlavní budovy muzea v Husově ulici. Později podpořil i stavbu fary. Pocházel ze Saska. Roku 1913 se stal obchodním radou. Byl také nositelem saského královského Albrechtova řádu 1. třídy a pruské červené orlice. Hrobku rodiny najdeme dodnes na žateckém hřbitově.

Bližší informace o kartonážce můžete najít rovněž v brožuře Z dějin žateckého průmyslu (2016) nebo ve stálé expozici v budově Staré papírny.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

 

5. díl Diplom pro starostu Hassmanna
 
 
I v době Rakousko-Uherska bylo zvykem udělovat záslužné diplomy a vyznamenání. V Regionálním muzeu v Žatci se dochoval diplom pro poslance zemského sněmu a starostu města Theodora Hassmanna z roku 1872. Zajímavostí je, že diplom byl mj. udělen také v souvislosti s péčí o oběti velké povodně roku 1872, od níž letos uplynulo 150 let.
 
Škody na starém pivovaru v Měcholupech roku 1872Povodeň tehdy postihla především západní a střední Čechy. Došlo k ní ze soboty 25. na neděli 26. května. Po intenzivních přívalových srážkách se rozvodnila nejprve Blšanka a Střela, z břehů pak vystoupala i Berounka. Známá je fotografie s naplavenými kmeny stromů, které Vltava zanesla až před Karlův most. Doboví kronikáři i žurnalisté (Světozor, Květy) píší o děsivé noci, kdy se utopily celé rodiny. Zahynula hospodářská zvířata, protrhly se hráze rybníků. Na Žatecku utrpěly největší škody Holedeč, Libořice či Měcholupy. K dalším postiženým místům pak patřilo např. Stebno či Železná. Již roku 1872 vyšla první publikace s ilustracemi výtvarníků, kteří byli vysláni do terénu zmapovat škody. Vzniklo přes osmdesát grafik. Podle monografie k tématu z pera Otomara Dvořáka s příznačným názvem "Nebeská stavidla se otevřela" (2002) bylo celkem 337 obětí na životech, zničeno bylo na tisíc domů. Zkušenost s touto povodní přispěla ke vzniku Hydrografické komise pro Království české se sídlem v Praze (1875).
 
Povodeň způsobila škody i na železnici Světozor 33 - 1872Souvislost povodně s udělením diplomu T. Hassmanovi roku 1872 je zmíněna v dobových pramenech. Hassman byl starostou Žatce v letech 1861-1876 za německé liberály, zároveň byl poslancem zemského sněmu. (Blíže k jeho mnohdy dramatickým osudům, zejména v letech pruské okupace Žatce na https://www.muzeumzatec.cz/theodor-karl-hassmann.html ) Zajímavostí je, že i on sám patrně utrpěl následkem povodně škodu, protože byl akcionářem Společnosti pro stavbu železnice Plzeňsko-březenské dráhy. Jí stavěná železnice byla při sesuvech půdy souvisejících s povodní vážně poškozena.
 
Diplom pro T. HassmannaPapírový diplom pro starostu Hassmanna má rozměry 34 x 46,5 cm. Dominuje mu rakouská dvojhlavá orlice, na jejíchž křídlech jsou zobrazeny znaky jednotlivých zemí tehdejšího Rakousko-Uherska. Pod ní je v rámečku krasopisně vepsáno Hassmanovo jméno. Menším písmem je připsáno, že jde o starostu a zemského poslance. Zlatě je uvedeno jméno vládnoucího panovníka Františka Josefa I., který diplom "milostivě udělil", nechybí ani jeho tituly. Zcela dole najdeme údaje o vídeňské tiskárně, kde diplom vznikl. Kromě tohoto diplomu se ve sbírkách Regionálního muzea v Žatci uchoval také diplom, kterým město Žatec udělilo roku 1867 Hassmanovi čestné občanství.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

6. díl Rozkaz pro ostrostřelecký sbor 
 

Foto Karla Habsburka v Englově brožuřeTitulní list Englovy brožury z roku 1910, knihovna muzeaS oslavami spojenými s návštěvou Karla Habsburka v Žatci v červnu 1910 souvisí rovněž nedávno objevený plakátek s rozkazem pro jeho ostrostřelecký sbor. Je již pomuchlaný a potrhaný, přesto však stále dobře čitelný. Hejtman sboru Voigt v něm vyzývá členy žateckého spolku ostrostřelců k účasti na slavnosti, konané při příležitosti 750. výročí jeho založení. Ostrostřelci vztahovali i přes ostrý nesouhlas městského historika Adolfa Seiferta datum založení spolku k roku 1160 v souvislosti s dobýváním Milána. Toto datum uvádí kontroverzní Kronika neznámého. Novodobý ostrostřelecký spolek pochopitelně nebyl tak starý, byť navazoval jistou formou na činnost městských střelců ze starších dob. V Žatci se tradovalo, že u Milána město získalo i svůj znak, rovněž na základě zmíněné kroniky, což bylo při slavnosti rovněž připomínáno. Dodejme ještě, že zmiňovaný historik Seifert se slavnosti nedožil.

Rozkaz pro ostrostřelce z roku 1910V textu plakátku je zdůrazněna mimořádnost oslav. Spočívala právě v tom, že se jich zúčastnil osobně protektor (patron) spolku arcivévoda Karel Habsburk. Bylo to skutečně velmi vzácné, vznešení či bohatí protektoři často posílali na městské slavnosti jen své zástupce. Pokyny řádně zdůraznily výjimečnost akce, nechybělo tradiční podtržení věrnosti habsburskému domu. Každý člen spolku si měl dát do pořádku uniformu.

Papírový rozkaz má rozměry 14,5 x 23,5 cm. Graficky je jednoduchý, světlý podklad a černé písmo různých typů. Na zadní straně je malé razítko žateckého zámečníka: Anton Grabner, Schlossermeister Saaz. Plakátek patří k nejstarším a nejvzácnějším ze sbírkové podskupiny plakátů, kterých má v současnosti muzeum přes tisíc. Prošel základní konzervací.

V knihovně žateckého Regionálního muzea K. A. Polánka je rovněž dostupná knížečka z pera kronikáře Ludwiga Engla k údajnému 750. výročí založení spolku. Najdeme v ní i oficiální fotografii Karla Habsburka, patrona spolku.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30

Pracoviště Stará papírna

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné:
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZŠ,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
kumulované vstupné (dvě budovy)
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Od 1. 1. 2022 na hlavní budově muzea
lze platit i kartou.
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod