Základem raně středověké ekonomiky byla vlastní zemědělská produkce, které se věnovala naprostá většina obyvatel. S prosazováním raně středověkých státních celků docházelo k centralizovanému přerozdělování přebytků získávaných zprvu jako tzv. daň z míru, později jako součást různých dávek, služeb a plateb (např. desátků). Komodity, jež nebylo možno získat či vyrobit z vlastních zdrojů, byly od nepaměti součástí obchodu. Jedná se o suroviny (sůl), hospodářská zvířata (dobytek) a výrobky specializovaných řemeslníků (především kovářů), které bylo možné získat na tržištích v areálech opevněných center (hradišť).
Hradiště vznikala jako hospodářská a mocenská sídla regionů ovládaná místní nobilitou, později přemyslovskými správci. Na hradištích se konaly pravidelné trhy, na kterých byla odevzdávána daň z míru, docházelo k výměně a zobchodování vyrobeného či získaného zboží. Jako platidla v předmincovním období sloužily u Slovanů plátěné šátečky, kuní či veverčí hlavičky nebo surovina, např. železné sekerovité hřivny. Pojem platit, vyskytující se u všech Slovanů, svědčí o velmi starém zvyku využití plátna jako předmincovního platidla.
K uživení stále většího správního aparátu a především rozrůstající se vojenské družiny se hlavním zdrojem obživy „vládnoucí elity" (Přemyslovců, družiníků a kněží) stává kořist získaná při výbojích na cizí území, poplatky a daně vybírané z podrobených zemí a výnosy z dálkového obchodu – vedle mýtného a cla, především zisk z prodeje zajatců do otroctví.
Měsíční program 
Otevírací doba 
Vstupné 
