16. Jiné druhy účelových známek

16. Jiné druhy účelových známek užívané namísto chmelových

Fakt, že čeští chmelaři užívali místo známek chmelových v ojedinělých případech i známek vyrobených k jinému účelu, je z literatury známý (1, 2). Jedná se o pivní známku Josefa Matese z obce Veltěže čp. 17 na půl litru piva (obr. 1) a francouzskou účelovou známku, která na rozdíl od Matesovy známky dosud v naší literatuře blíže popsána nebyla. Hans Meyer v katalogu francouzských nouzových platidel z doby první světové války do roku 1931 (3) uvádí četná podobná platidla, zejména pařížské provenience. Vzhledem k legendě "á consommer", kterou lze volně přeložit "ku spotřebě", Meyer připouští, že se jedná o známky užívané v hostincích, nikoli nouzová platidla. Níže uvedená známka tvořila malou příměs mezi chmelovými známkami E. Helcla z Milostína, a tak vzhledem k poměru jejího počtu k ostatním známkám se lze domnívat, že mohla zastupovat díly věrtele. (obr. 2)

Avers: litera W provedená s vodorovně vroubkovaným povrchem, nalevo ve vystouplém trojúhelníku ve dvou řádcích nejasný punc a litery F G, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším tvořeným čárkováním směřujícím do středu a vnitřním složeným ze střídajících se obloučků a kuliček.

Revers: nápis 30, plocha číslic vodorovně vroubkovaná, dole nápis a opis A CONSOMMER, nad číslem stejný trojúhelníček s puncem a písmeny, to vše v širokém okrajovém pruhu se dvěma kruhy, vnějším stejným jako na líci a vnitřním složeným ze střídajících se kroužků a čárek směřujících do centra pole.

velteze-mates-j-lic-kopie.jpg velteze-mates-j-rev-kopie.jpg
Obr. 1

francie-a-kopie.jpg francie-r-kopie.jpg
Obr. 2, mosaz, průměr 19,2 mm, váha 2,8 g, vlevo při okrajovém pruhu kruhový otvor o průměru 3,5 mm

Pozoruhodné známky obíhaly i na chmelnicích v obci Mšec bývalého okresu Rakovník. Manželé Vlasta a Rudolf Valentinovi z čp. 52 užívali namísto chmelových známek dva druhy německých známek původem ze severozápadního předměstí Drážďan Übigau.

Vydavatelem byly patrně v době druhé světové války Drážďanské strojírny a loděnice specializující se na výrobu parních kotlů a ponorek. Tečkou za válečnou výrobou v Übigau byly dva velké nálety v lednu a březnu 1945, které změnily závody v hromady trosek. V poválečné době byly loděnice obnoveny a v roce 1948 znárodněny jako VEB Dampfkesselbau Übigau.

Původní smysl známek dnes není jasný, k objasnění účelu použití nedošlo ani po jejich uveřejnění ve specializovaném časopise Wertmarkenforum ani po umístění fotografií na internetových stránkách Dresden-Übigau online. Lze se jen domnívat, že jejich využití bylo spojeno s totálně nasazenou pracovní silou. Podle svědectví děčínského numismatika Stanislava Dluhoše, který byl od poloviny padesátých let zaměstnancem Labskooderské plavby, se známky užívaly v závodní kantýně určitě ještě v roce 1956. Jejich tehdejší hodnota byla 50 feniků.

Známky ale obíhaly i jinde. Podle vzpomínek Václavy Valentinové její rodiče, kteří roku 1946 zakládali chmelnici, známky získali prostřednictvím bratra paní Valentinové Františka Purkyta. Ten v letech 1945 - 1946 pracoval jako zedník na Mostecku v blíže nespecifikované elektrárně na stavbě kotlů. (Lze domnívat, že se jednalo o elektrárnu Ervěnice II, s jejíž stavbou se započalo roku 1941, a která byla uvedena do provozu roku 1947.) Odtamtud známky přivezl do Mšece k jejich druhotnému užití. (obr. 3 a 4)

Jednostranné zinkové ražby potažené žlutobílou emailovou barvou, z níž vystupuje pouze reliéf legendy, jsou v zásadě dvojího provedení. Jsou však na nich vyražena čísla, která tvoří řadu od 9 do 237 (respektive od 1 do 388). Zajímavostí je, že několik čísel se vyskytuje ve dvojicích.

uebigau-mittagessen-237-lic.jpg uebigau-mittagessen-237-rub.jpg
Obr. 3, zinek, šestihran o vzdálenosti protilehlých stran 35,8 mm, váha 5,4 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

uebigau-suppe-90-lic-kopie.jpg uebigau-suppe-90-rub-kopie.jpg
Obr. 4, zinek, osmihran o vzdálenosti protilehlých stran 38,2 mm, váha 5,6 g,
při horním vrcholu oválný otvor o délkách os 4,0 x 6,5 mm

Písemnictví:

1.) Dubská, I. a Likovský, Z.: České chmelové známky, 1., 2. a obrazová část, Hradec Králové 1995-1997.
2.) Cajthaml, M.: České chmelové známky, Chomutov 2001.
3.) Meyer, Hans: Katalog der französischen Notmünzen aus der Zeit des ersten Weltkrieges bis etwa 1931, Berlin 1977

Upravená verze článku pro Sběratelské zprávy královéhradecké pobočky České numismatické společnosti.

 

© Marek Cajthaml 2004

ZPĚT

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba
Hlavní budova + Křížova vila
ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Pracoviště Stará papírna
ÚT: 8.30 - 19.00
ST - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
Vstupné: Hlavní budova a Křížova vila
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZS,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
prohlídka budov RMŽ a KV
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
Vstupné: Stará papírna
zdarma
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.