Domovská stránka Muzem Žatec

Hlavní budova Muzem Žatec

Expozice

Kabinet chmelových známek Muzem Žatec

24. Chmelové známky JZD

24. Chmelové známky jednotných zemědělských družstev

Po převzetí státní moci komunisty v únoru 1948 byl na našem venkově činěn razantní nátlak na rolníky, aby zakládali jednotná zemědělská družstva (JZD) nebo do již založených družstev vstupovali. Je známých faktem, že na počátku šesté dekády 20. století odolávalo kolektivizaci jen nemnoho (zvláště zarputilých) jedinců. Padesátá a zvláště šedesátá léta 20. století pak byla dobou fúzování JZD do větších celků a na mnoha místech tak vznikly rozlohou obhospodařované půdy skutečně obří zemědělské závody. Byla to doba, kdy výměra chmelnic vzrůstala ke svému zatímnímu vrcholu.

Uveďme pro představu, která JZD se na Žatecku věnovala produkci chmele v 70. letech 20. století:

JZD Blatno u Jesenice se závody Blatno, Malměřice a Stebno
JZD Českoslovenko-sovětského přátelství Blšany se závody Běsno, Blšany, Kryry, Liběšovice, Očihov, Očihovec, Siřem a Soběchleby
JZD Středohor Dobroměřice se závody Dobroměřice, Lenešice a Nečichy
JZD 4. květen Hřivice se závody Brloh, Brodec, Hořany, Hřivice, Jimlín, Líšťany, Markvarec, Opočno, Touchovice a Zbrašín
JZD Třetí pětiletka Hříškov se závody Hříškov, Nová Ves a Smolnice
JZD Podleský chmelař Konětopy se závody Domoušice, Konětopy, Pnětluky a Solopysky
JZD Vítězný únor Orasice se závody Orasice, Počedělice a Volenice
JZD Dukla Podbořany se závody Letov, Podbořany, Pšov a Valov
JZD Podlesí Ročov se závody Břinkov, Divice, Ročov, Senkov, Úlovice a Vinařice
JZD Obránců míru Staňkovice se závody Břvany, Staňkovice, Tvršice a Žatec
JZD Mír Strkovice se závody Hradiště, Levonice, Lišany, Mradice, Skupice a Strkovice
JZD Zlaté údolí Holedeč se závody Dobříčany, Drahomyšl, Dubčany, Holedeč, Klůček, Liběšice, Líčkov, Lipenec, Lipno, Nečemice, Stránky, Třeskonice, Tuchořice a Veletice

Jak vidno, názvy některých družstev dobu svého vzniku nezapřou.

Ačkoli se s prvními strojními česačkami experimentovalo již po válce a v padesátých letech, až do 60. let měla stále při sklizni chmele významný podíl ruční práce. K její evidenci do doby prvních emisí chmelových známek JZD sloužily staré privátní známky členů družstva opatřené přeražbami. (Obr. 1, dále viz. díl 13) Zprvu výrobu svých známek družstva řešila svépomocí, a tak první emise některých JZD mají podobu kovářských známek z konce 19. století. Příkladem je hliníková známka JZD Smolnice (Obr. 2) nebo známky dosud neznámého JZD s hlavou Turka (viz díl 19).

Obr. 1

Obr. 2

Některá družstva vydala známky, které jsou svým provedením, které ukazuje na odborný závod jako na místo vzniku těchto ražeb, ojedinělé. Příkladem takových známek jsou ražby JZD Dukla Podbořany ( Obr. 3, dále viz. 1. díl), JZD Nehasice (Obr. 4), JZD Chrášťany ( Obr. 5 ), JZD Tuchořice (Obr. 6), JZD Liběšovice (Obr. 7 a 8), JZD Strojetice (Obr. 9), JZD Okna okres Litoměřice (Obr. 10). Pozoruhodné známky vydalo JZD v Soběchlebech pro práci v neděli a k evidenci pytlů se chmelem - žoků. (Obr. 11 a 12) Podobné duté ražby byly vyrobeny pro JZD v Blšanech (Obr. 13). Příkladem jiného typu známek, které si nechaly vyrazit ve větší míře státní statky, jsou známky vydané kupříkladu JZD Kněževes (Obr. 14).

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Obr. 7

Obr. 8

Obr. 9

Obr. 10
Obr. 11	Obr. 12

Obr. 13

Obr. 14

Mnohá JZD zadala výrobu chmelových známek do znárodněného žateckého závodu (dříve ražebna Rudolf Lässig). K ražbě rubních stran byla užita razidla z období předmnichovské republiky užívaná i v době odtržení pohraničí. Na lícní straně se v zásadě opakují dva motivy - stylizované klasy (Obr. 15) a chmelové ratolesti (Obr. 16), v mnoha podobách vyražené např. na známkách JZD Kněževes (viz díl 11). Za třetí typ možno označit známky s pouhou legendou uspořádanou ve schématu opis - nápis a opis s arabeskou mezi nápisem a dolním opisem (Obr. 17).

Obr. 15

Obr. 16

Obr. 17

Do výroby známek pro JZD zasáhlo i lounské Linksfeilerovo nožířství, které provedlo ražbu známek pro JZD Markvarec a JZD Úlovice. (Obr. 18 a 19 a společný rub 18 a 19)

Obr. 18 a 19 a společný rub 18 a 19

50. léta 20. století přinesla dvě novinky - "ražbu" známek z barevných plastů a papírové chmelové známky. Dlužno dodat, že oba druhy známek měly své předchůdce - bílé plastové chmelové známky byly ojediněle vyráběny již v době předmnichovské republiky, papírové patrně v období II. světové války snad v důsledku nedostatku surovin k ražbě známek kovových. Papírová známka s německou legendou "1 VIERTEL Hopfen", která je zastoupena ve sbírce našeho muzea, se pravděpodobně stala vzorem pro později tištěné známky české (Obr. A).

Obr. A

Obyčejně jednostranné známky razil z polyetylénu rakovnický závod TOS (Obr. 20 a obr. B - lícní razidlo rakovnického TOSu). Dalším výrobcem plastových známek byl Knoflíkářský průmysl n. p., Roudnice nad Labem. Vyplývá to z inzerátu v časopise Chmelařství 9/1971, kde byla nabízena výroba známek z umělé rohoviny pro státní statky a JZD. Výrobky roudnického závodu budou pravděpodobně rozšířeny na Mělnicku a Litoměřicku. Napovídá tomu nezvyklá fabrika plastových známek JZD (Nové) Ouholice v okrese Mělník a JZD Počeplice z okresu Litoměřice. Výrobce dalšího druhu plastových, většinou dvoustranných známek z polyakrylátu není znám. (Obr. 21 a dále viz poslední obrázky 9. dílu). Důvody k odlišnému zbarvení plastových známek byly dvojí. U emisí o mnoha barvách barvy rozlišovaly zpravidla známky užívané na různých úsecích, farmách, závodech. Dvoubarevné vydání obyčejně odlišovalo práci ve všedních dnech, tehdy ještě včetně soboty, a lépe honorovanou práci v neděli. Barevné odstíny praktický význam nemají. Jde o odchylky ve výrobě a mohou nanejvýše ukazovat na různé fáze výroby jedné a téže známky. Příkladem vícebarevné emise jsou známky JZD Chrášťany (Obr. 22), které mělo závody v Chrášťanech, Novém Dvoře a Olešné. Zajímavostí, kterou třeba na okraj zmínit, je ražba mosazných známek JZD Kalivody (Obr. 23) z identických razidel, ze kterých byly raženy i polyetylenové známky (Obr. 24 a 25). Zdali šlo o zkušební emisi, která předcházela výrobě z polyetylénu a nebyla vzhledem k vyšším výrobním nákladům známek z mosazi realizována, nebo byl důvod ražby z mosazi jiný, není známo.

Obr. 20

Obr. B - lícní razidlo rakovnického TOSu

Obr. 21

Obr. 22

Obr. 23

Obr. 24

Obr. 25

Papírové známky JZD měly formu šatnových lístků, nesly název vydavatele a byly opatřené pořadovým číslem a letopočtem sklizně. Ve 4. čísle časopisu Chmelařství z dubna 1955 byla uveřejněna informace, že tyto známky lze objednat v Obchodních tiskárnách n. p., základní závod Kolín. Cena kotouče s tisícem lístků byla 5 - 6 Kčs. Užívaly se až do závěru ruční sklizně chmele. Nejsou právě v centru pozornosti sběratelů ani badatelů, proto na své seriózní zkoumání teprve čekají. (Obr. 26 - 29)