15. Známky vydavatelů pohlednic
Kolorit českého venkova při sklizni chmele je zachycen na četných dobových pohlednicích. Byly tištěny od sklonku 19. století po celou dobu ručního česání chmele. Jak dokládají texty sdělení, posílali je většinou do svých domovů sezónní dělníci.
Z dokumentárního hlediska jsou zajímavé ty, z nichž se dá zjistit, kdo je na pohlednici zachycen. Takových pohlednic není mnoho, z více než dvou set pohlednic s tematikou sklizně chmele, jež se nám dostaly do rukou, je jich pouze jedenáct.
Pozoruhodné jsou zvláště pohlednice těch chmelařů, jejichž chmelové známky se dochovaly.
Cecilie Hejdová z obce Hředle čp. 13 poslala 2. září 1914 svému manželovi Antonínu Hejdovi pohlednici na srbskou frontu. V textu pozdravu píše, že s prodejem chmele počká na mužův návrat. Nežli se jí a jejím třem dcerám (zcela dole vlevo) ale manžel a otec vrátil z válečné vřavy, musela hospodyně (první zprava) chmel prodat pětkrát.
Mosaz, průměr 22,5 mm
Do Čimelic byla 18. července 1910 odeslána z Kněževse pohlednice zachycující česáče na chmelnici Josefa Patráka. Chmelařů toho jména bylo v Kněževsi více - v čp. 9, čp. 41 a čp. 57.
Mosaz, průměr 30,0 mm
Nápis křídou na tabulce U A L Lukášů Hřivice připomíná místo, kde byla vyfotografovaná skupina sezónních dělníků na pohlednici odeslané ze Zbečna 11. září 1913. Na "kovářských" známkách, přisuzovaných Antonínu Lukášovi, je kontramarka "D", která vypovídá o užívání známky v počátcích hospodaření hřivického JZD.
Železný plech tloušťky 0,4 mm, čtverce s ustřiženými rohy s délkami stran kolem 30 x 30 mm
Skupinová fotografie sezónních dělníků na chmelnici Josefa Schneidera z Měcholup je vročená nápisem na tabulce J. Schneider Hopfenpflücke 19 Michelob 15. Dokumentuje tak druhou válečnou sklizeň, která se odehrávala za absence mužů v produktivním věku.
Mosaz, průměr 22,0 mm
Mosaz, průměr 27,5 mm
Aloise Vajce z Ročova čp. 6 s manželkou Zdeňkou (druhý a čtvrtá stojící zprava) zachycuje skupinová fotografie ze sklizně v roce 1937.
Hliník, průměr 22,5 mm
Zmínka v textu pohlednice "Zde Ti zasílám skupinu z naší chmelnice..." blíže určuje místo vzniku fotografie, odeslané z Mutějovic Josefem Ulrychem 1. září 1913. Vydavatelem chmelové známky je pisatelův syn Adolf, její ražba byla realizována v době první republiky.
Mosaz, průměr 19,9 mm
Bez zajímavosti nejsou ani pohlednice pěstitelů chmele, jejichž chmelové známky nejsou v současnosti evidované. Přinejmenším jsou cenným příspěvkem k detailnějšímu poznání regionální historie.
Chmelnici Josefa Švestky z Lenešic zachycuje pohlednice vytištěná A. Schilderem - fotografem v Roudnici nad Labem. Poštovní razítko Lenešice nese datum 11. října 1910.
Text na neodeslané pohlednici Vzpomínka na r. 1928 29/8 v Úlovicích u p. Plachého blíže určuje místo, kde vznikla fotografie datovaná rovněž nápisem na jednověrtelové odměrné nádobě na chmel.
Nápis na chmelovém žoku C. Patrák Kněževes determinuje pohlednici odeslanou krátce po vyhlášení první republiky. Dopisnici vydal rakovnický nakladatel J. Růžička.
Chmelnici a hospodářství Rudolfa Patráka čp. 82 v Kněževsi dokumentuje pohlednice odeslaná z Kněževse 13. srpna 1902.
Chmelnici V. Pařízka z Chrášťan zachycuje fotografie na dopisnici s datací 28. 8. 1901.
20. listopadu 1901 byla z Kněževse odeslána dopisnice, na níž je fotografie chmelnice Ludvíka Procházky z Chrášťan. L. Procházkovi jsou připisovány tzv. kovářské známky, vyrobené ze zinkového plechu s ručně vyraženou číslicí 5.
© Marek Cajthaml 2004