Výzkumy

POZORUHODNÉ PŘÍRŮSTKY DO ARCHEOLOGICKÉ SBÍRKY V ROCE 2020

Přestože v r. 2020 nebyla realizována žádná plošně rozsáhlá výzkumná akce jako v předchozích letech, byla archeologická sbírka rozšířena o celou řadu pozoruhodných nálezů. Díky spolupráci s několika uživateli detektorů z regionu Žatecka, která trvá již delší dobu, se do muzejních akvizic dostalo několik desítek kovových předmětů, objevených na různých lokalitách právě touto metodou. Podmínkou spolupráce s naším pracovištěm je respektování daných pravidel, mezi něž patří m.j. závazek k bezplatnému předání archeologických nálezů včetně podrobných nálezových okolností a pokud možno co nejpřesnější lokalizace (nejlépe pomocí GPS).

Z několika různých míst sběrné oblasti žateckého muzea tak v poslední době obohatily sbírky muzea mnohdy unikátní předměty ze železa, bronzu, mědi, stříbra a dokonce i zlata (výběr z těchto nálezů je k prohlédnutí na níže uvedené fotografické příloze). Jde např. o náramky, sekery, zlomky spon, hrot šípu, fragmenty srpu, stříbrné ražby mincí, přezky, ostruhy, jehlice, sekáče, závěsky, radlici apod. Nejstarším předmětem byla měděná masivní sekera z období eneolitu (pozdní doba kamenná), dále pak široká škála předmětů od střední doby bronzové až do vrcholného středověku (např. dvě ražby stříbrných mincí či soubor několika železných ostruh ze 14. století).

Jelikož je nálezový stav většiny kovových předmětů nevyhovující pro dlouhodobé deponování, proběhla na specializovaném pracovišti Regionálního muzea v Teplicích v r. 2020 jejich konzervace a restaurování. Tímto způsobem bylo ošetřeno více než čtyřicet předmětů. Teplické pracoviště, které se specializuje na archeologické kovy a je také náležitě vybaveno, zajistilo u vybraných nálezů i rentgenové snímky či měření pomocí spektrometru, které prozradí přesné chemické složení např. bronzových slitin či stříbra včetně tzv. stopových prvků.

Poctivým dárcům ještě jednou tímto způsobem děkujeme za příkladný přístup v zacházení s náhodně nalezenými archeologickými předměty, které významně obohatily znalosti o nejstarší minulosti našeho regionu.


PhDr. Petr Holodňák

 

Výzkum 2020

P1280472
P1280505
P1280511
P1280522
P1290419
P1290492
 

VÝZKUM V PÍSKOVNĚ SOBĚSUKY - „KŘIŽOVATKA" V ROCE 2019


Záchranný výzkum v předpolí těžby štěrkopísku probíhal u Soběsuk od června do října roku 2019. Letecké snímkování, pořízené ještě před zahájením těžby, naznačovalo existenci rozsáhlé pravěké lokality. Výsledky vykopávek však předčily veškerá očekávání. Na ploše více než tří hektarů se podařilo odkrýt půdorysy asi 20 nadzemních staveb, zejména obytných domů. Dále byly prozkoumány tzv. stavební jámy – místa, kde byla odebírána hlína k technickým účelům (např. omítnutí stěn domů, výrobu keramiky apod.). Doloženy jsou i zásobní jámy na uskladnění obilí, pícky a odpadní jámy. Zajímavé jsou pozůstatky ohrad v podobě dřevěných kůlů. Nejdelší řada měřila kolem 90 metrů. Předpokládá se, že pravěcí zemědělci ohrazovali dřevěnými ploty svá pole, aby ochránili úrodu před volně se pasoucím dobytkem a zvěří.
 
Nejstarší obytné stavby na lokalitě reprezentují tzv. dlouhé domy z mladší doby kamenné. Konkrétně je obývali lidé kultury s lineární keramikou před více než 7000 lety! Díky zkušenosti pracovníků pískovny při opatrném odstraňování ornice se většina půdorysů dochovala takřka v úplnosti. Jejich konstrukci prozrazují stopy po dřevěných kůlech zapuštěných do podloží. Nejdelší stavba měla výrazně obdélníkový půdorys o délce 40 metrů, šířka se pohybovala kolem 7 metrů. Krov střechy byl nesen hustě rozmístěnými dřevěnými sloupy v interiéru domu, uspořádanými do tří paralelních řad.
 
Místo příhodné pro zemědělství nezůstalo liduprázdné ani v následujícím období kultury s vypíchanou keramikou (cca 5000 až 4400 př.n.l.). Jedinečnou ukázku architektury mladšího neolitu představují půdorysy šesti domů uspořádaných v pravidelných rozestupech do jedné řady. Uprostřed byl umístěn největší dům a směrem na obě strany se stavby zmenšovaly. Centrální stavba měla délku 36 metrů a u vstupu byla 13 metrů široká. Vnější obvod domu byl vymezen základovým žlábkem, do něhož byly upevněny dřevěné stěny. Směrem k severozápadu se půdorys výrazně zužoval na pouhých sedm metrů. Stavebníci tak dosáhli aerodynamického tvaru, takže dům užší stranou lépe vzdoroval větrům, které zde vanuly právě z tohoto směru. Neuvěřitelného pokroku bylo dosaženo i v konstrukci stavby samotné. Střecha této monumentální stavby se opírala o pouhých devět mohutných sloupů umístěných uvnitř. Oproti dlouhým domům ze staršího období tak interiér poskytoval mnohem větší užitný prostor. Již nyní můžeme konstatovat, že zde bylo odkryto největší neolitické sídliště ve středním Poohří.
 
Další „učebnicový" příklad pravěké architektury reprezentují tři domy ze starší doby bronzové. Šlo o stavby pravidelně obdélníkového půdorysu a délce kolem 15 metrů. Hřeben sedlové střechy se opíral o tři dřevěné sloupy symetricky rozmístěné v delší ose objektu. Odlišná je již orientace vůči světovým stranám, neboť delší osa staveb je nasměrována od západu k východu. Opodál byla skupina odpadních jam s keramikou únětické kultury. Lze tedy usoudit, že zde pobývalo obyvatelstvo v období mezi roky 2200 – 1600 př.n.l.
 
Výzkum u Soběsuk přinesl i doklady pohřbívání. Objeveno bylo celkem jedenáct hrobů z různých časových období. Nejméně jeden hrob lze datovat do kultury s vypíchanou keramikou. Neolitické pohřby jsou poměrně vzácné. Nacházejí se doposud spíše jen jednotlivé hroby než větší pohřebiště. Většina dalších prozkoumaných hrobů náleží do pozdní doby kamenné (kultura nálevkovitých pohárů, kultura se šňůrovou keramikou). Jeden lze zařadit do starší doby bronzové. Stáří některých hrobů není dosud jasné a bude nutno ho upřesnit tzv. radiouhlíkovou metodou.
 
Nejmladšími objekty byly dva hroby z doby stěhování národů (5. až polovina 6. století n.l.).
Bohužel oba byly již v dávné minulosti vyloupené. Vykrádání hrobových výbav se jako masový jev opakuje na všech pohřebištích z tohoto období. Docházelo k němu patrně v době, kdy ještě nadzemní označení hrobů bylo v terénu patrné a dřevěné rakve s nebožtíky nebyly zcela zetlelé. Lupiči vyhloubili trychtýřovitou jámu, která mířila přesně na hlavu a hrudník pohřbeného. Zde bývaly totiž umístěny ty nejcennější předměty, mnohdy zlaté či pozlacené šperky, někdy vykládané almandiny. Při výzkumu těchto hrobů archeologové pouze „paběrkují" předměty, které unikly pozornosti vykradačů, či o které neměli zájem. V jednom hrobě ze Soběsuk byl pohřben muž – bojovník. Pozornosti lupičů v něm unikl železný hrot kopí, umístěného vedle rakve. Druhý byl hrob ženský. U nohou pohřbené stála celá keramická nádobka. Z ostatní výbavy zůstaly pouze nepatrné zbytky: zlomek kostěného hřebene s bronzovými nýty, z náhrdelníku pouze dva skleněné korálky a bronzový závěsek v podobě hrací kostky.

Dr. Petr Holodňák, vedoucí výzkumu

Soběsuky 2019

Obr-1
Obr-2
Obr-3
Obr-4
Obr-6
Obr-7
 

 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM PŘI ROZŠÍŘENÍ TĚŽBY PÍSKOVNY CHUDEŘÍN V ROCE 2018

 
Záchranný výzkum v předpolí těžby štěrkopísku na lokalitě Chudeřín I v r. 2018 byl vyvolán požadavkem investora na realizaci předstihové akce v prostoru plánovaného rozšíření těžebního pole v severní části parcely 51/1. V minulosti bezprostředně západně od tohoto prostoru nebyly dosud při skrývkových pracích zjištěny žádné archeologické objekty. Výzkum byl zahájen dne 9.5. a trval do 15.6.2018. V době uzavření smlouvy o výzkumu již byla větší část plochy zbavena ornice, východní část zkoumané plochy byla v té době ještě překryta deponií ornice. Ta byla v průběhu výzkumných prací postupně odvezena, takže bylo možno výzkum rozšířit i na tento předtím nepřístupný prostor. Lze tedy konstatovat, že průzkumem byly v kontrolované ploše zachyceny všechny archeologické objekty, které zanechaly stopy v podloží.
 
Těžební prostor pískovny v lokalitě Chudeřín I se rozkládá Z a JZ od intravilánu obce Chudeřín. V předchozích letech, kdy zde probíhal dozor nad skrývkovými pracemi nebyly v této lokalitě pozorovány žádné archeologické objekty. Teprve v r. 2018 byly první objekty identifikovány v ploše rozšíření těžby na parcele 51/1, a to v její severní části. Zahloubené objekty a kůlové jamky byly zachyceny v prostoru skrývek přibližně obdélníkového půdorysu o šířce asi 30 až 35 metrů ve směru západovýchodním a délce asi 110 m ve směru severojižním.
 
V uvedeném prostoru byly prozkoumány zahloubené sídlištní objekty a stopy po nadzemních kůlových stavbách. Zajímavým objektem byla superpozice dvou zásobních jam na skladování obilí určeného pro výsev, dále pak jeden nepravidelný objekt vybavený ohništěm či pecí, který reprezentuje nejspíše nějakou výrobní aktivitu. Ze zásobní jámy byl odebrán vzorek pro tzv. pylovou analýzu, který prozradí, jaká vegetace tehdy na lokalitě převládala, event. které plodiny zde byly pěstovány. Podle nalezených keramických střepů s charakteristickou výzdobou vlnovky lze datovat patrně veškeré prozkoumané objekty do doby hradištní. Jde tedy o doklad pobytu slovanského obyvatelstva ještě před vznikem obce Chudeřín, která se rozkládá bezprostředně východně od místa výzkumu. Ta byla založena až později a v písemných pramenech je poprvé doložena k roku 1313.

Dr. Petr Holodňák, vedoucí výzkumu

Chudeřín 2018

DSC_2160
DSC_2200
DSC_2207
DSC_2411
DSC_2429
DSCN6339
 

ZÁCHRANNÝ VÝZKUM V PŘEDPOLÍ PÍSKOVNY CHUDEŘÍN V ROCE 2017


V rámci záchranného výzkumu v lokalitě pískovna Chudeřín II byla v roce 2017 zkoumána a dokumentována zejména pohřební komponenta, kterou tvořilo celkem 13 hrobů. Z nich lze jeden hrob (43/2017) datovat do kultury nálevkovitých pohárů, resp. do její salzműndské fáze. Hrob obsahoval zlomky tří nádob, kamennou čepelku a drobnou měděnou záušnici. Antropologický materiál nebyl zjištěn. Tento hrob je dalším dokladem, že poloha Chudeřín II byla poprvé využita k umístění pohřbů v době kultury nálevkovitých pohárů. V předchozí sezoně r. 2016 byl ve vzdálenosti 230 m SZ od hrobu 43/2017 prozkoumán jiný hrob, který podle nálezu sekeromlatu s čepcem datujeme spolehlivě do siřemské fáze kultury nálevkovitých pohárů.
 
Z ostatních hrobů prozkoumaných v r. 2017 bylo možno osm datovat do období kultury se šňůrovou keramikou, čtyři hroby se spolehlivě nepodařilo časově zařadit. Pokud bylo možno určit pohlaví dle orientace pohřbeného, byly zjištěny tři hroby ženské a čtyři (možná pravděpodobně i šest) hrobů mužských. Z hlediska rozmístění se tři ženské hroby vyskytují v západní části plochy zkoumané v r. 2017 a hroby mužské ve východním a severovýchodním prostoru skrývek ornice.
 
Za výjimečný lze označit ženský dvojhrob č. 41/2017. V nápadně rozměrné jámě byly odkryty ostatky dvou jedinců (podle orientace žen), přičemž z kostry umístěné v jižní části hrobu se dochovaly pouze dolní končetiny (!). Z ostatních částí skeletu nebylo nalezeno vůbec nic. Keramika byla umístěna při S stěně a v SV rohu. Zvláštním předmětem je kančí kel situovaný nad lebkou úplné kostry v severní části hrobové jámy. Jako další výjimečnou hrobovou výbavu lze označit ženský hrob 42/2017, který byl vybaven celkem šesti nádobami a kamennou čepelkou.
 
V hrobech mužských byly štípané nástroje obsaženy celkem ve třech případech, ve čtyřech obsahovaly mužské hroby i nástroje broušené. Neobvyklými hrobovými přídavky jsou brousky či kameny se stopami po opotřebení broušením, které se našly v celkem třech hrobech.
 
Za snad (?) sídlištní komponentu lze považovat objekty č. 47 a 52/2017 – jámy sídlištního charakteru. Jelikož však ve výplni nebyly zjištěny žádné nálezy, nelze tyto dva objekty chronologicky zařadit či nějak spolehlivěji interpretovat. Za strukturu sídlištního (?) charakteru lze označit zřejmě i řadu kůlových jamek, které v pravidelných rozestupech tvořily linii o délce cca 13 m orientovanou poměrně přesně ve směru S-J. Ani v tomto případě díky absenci jakýchkoliv nálezů nelze tuto řadu kůlových jamek spolehlivě datovat.
 
Záchranným výzkumem v r. 2017 byla archeologická činnost v souvislosti s těžební aktivitou v lokalitě Chudeřín II ukončena. Těžba štěrkopísku zde nebude pokračovat a další návazné skrývky ornice nejsou plánovány.

Dr. Petr Holodňák, vedoucí výzkumu

Chudeřín 2017

DSCN3155
DSCN3298
DSCN3324
DSCN3337
DSCN3577
DSCN3613
 

VYKOPÁVKY LETOS PŘINESLY NĚKOLIK UNIKÁTŮ

Archeologický výzkum v pískovně u Chudeřína odhalil hroby „cizinek" i smrtonosnou zbraň (Tisková zpráva ze dne 4. 5. 2016)

V pískovně u Chudeřína nedaleko Nechranické přehrady v těchto dnech končí záchranný výzkum Regionálního muzea v Žatci. V průběhu dubna se zde archeologům podařilo prozkoumat deset hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (asi 2800 – 2500 let př. n.l.). V předchozích letech bylo podobných hrobů na sousedních katastrech obcí Chbany, Roztyly a Soběsuky sice objeveno již více než šedesát. Letošní kampaň však přinesla nová překvapivá zjištění. V inventáři dvou pravděpodobně ženských pohřbů se kromě dalších milodarů našly dvě keramické mísy pokryté bohatou rytou výzdobou. Tyto nádoby se zcela vymykají ze stylu obvyklé místní hrnčířské produkce kultury šňůrové.

Obě unikátní mísy jsou nepochybně importy z oblasti středního Německa. Pocházejí z prostředí tzv. schönfeldské kultury s centrem výskytu v dnešní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Je tedy velmi pravděpodobné, že obě ženy byly cizinky a nádoby si na lokalitu přinesly s sebou ze vzdálenosti několika set kilometrů. V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu z katastru sousední obce Roztyly. Již v roce 2000 zde žatecké muzeum odkrylo pohřeb malého dítěte, který rovněž obsahoval zlomky misky schőnfeldské kultury. Tak „masivní" doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné nemají u nás obdoby. Podobných nádob bylo v Čechách doposud nalezeno asi deset. Z žádné lokality však nebyl nikdy doložen více než jeden exemplář.

Mísy jsou v schőnfeldské kultuře převažujícím keramickým tvarem. Výzdoba na jejich povrchu je uspořádána do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z bohatě zdobeného středu nádoby. Má se zato, že by mohlo jít o symboliku slunečního kotouče. Bez zajímavosti není, že na svém domovském území pohřbíval lid této kultury výhradně žárovým způsobem. Nebožtíci odkrytí v Chudeříně, pokud šlo skutečně o „imigranty" ze středního Německa, byli však do země uloženi bez kremace, jak tehdy bylo v prostředí naší šňůrové kultury obvyklé. Další poznatky snad přinese tzv. stronciová analýza jejich kosterních pozůstatků, zejména zubů.

Na sklonku dubna se o další unikátní objev v Chudeříně postaral místní bagrista Jan Sivok. Při pokračující skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o tisíc let starší než hroby kultury šňůrové. Dno hrobové komory o rozměrech 3 x 2 metry bylo pečlivě vydlážděno kameny, nadzemní část kamenné hrobky byla zřejmě již v minulosti rozorána zemědělci. Původně mohla být nad ní navršena i rozměrná mohyla.

V hrobě byly zjištěny jen zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž položený skvostný kamenný sekeromlat s tzv. „čepcem" a vějířovitě rozšířeným ostřím. Tato zbraň, datovaná do doby asi 3500 až 3400 let př.n.l., představuje absolutní špičku tehdejší „válečné techniky". Úderová síla byla soustředěna do jediného bodu právě na tzv. čepci, takže každý dobře mířený úder na hlavu soupeře byl zaručeně smrtonosný. Zároveň je tento předmět považován za atribut tehdejších bojovníků. Z Čech je podobných nálezů známo zase jako šafránu. Na okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než sto dvaceti lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum. Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína vůbec prvním exemplářem svého druhu.

dr. Petr Holodňák,
vedoucí výzkumu

O výzkumu v tisku:

Novinky.cz 

Fotografie z výzkumu 2016

Unikátní sekeromlat s čepcem představoval před 5500 lety smrtonosnou zbraň. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Vedoucí výzkumu dr. Petr Holodňák zakresluje přesnou polohu milodarů v odkrytém hrobě. Přihlíží Jaroslav Holštajn z žateckého muzea a Bc. Věra Sušická z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Bc. Věra Sušická z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě a Jaroslav Holštajn z žateckého muzea dokumentují právě odkrytý hrob z pozdní doby kamenné. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Unikátní miska schőnfeldské kultury těsně po vyjmutí z hrobové výbavy. . (Foto: archiv muzea v Žatci)
Libor Šebek a Jaroslav Holštajn z žateckého muzea preparují dlážděné dno hrobu kultury nálevkovitých pohárů v Chudeříně.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Unikátní sekeromlat s čepcem byl vrcholem tehdejší válečné techniky a zároveň atributem bojovníků v době kolem roku 3500 př.n.l.  (Foto: archiv muzea v Žatci)
Jeden z hrobů kultury se šňůrovou keramikou v pískovně u Chudeřína. Bagr v pozadí odhaluje další nálezy. (Foto: archiv muzea v Žatci)
Jaroslav Holštajn a dr. Petr Holodňák ze žateckého muzea dokumentují polohu nálezů v jednom z hrobů v pískovně u Chudeřína. (Foto: archiv muzea v Žatci)
 

Bagr odhalil v pískovně další hroby

Záchranná akce žateckých archeologů u Chudeřína.(Tisková zpráva ze dne 27. 11. 2014)

Při skrývkách ornice v předpolí těžby štěrkopísku u obce Chudeřín prozkoumali pracovníci Regionálního muzea v Žatci již letos v březnu a září dva kostrové hroby kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (cca 2800 – 2500 let př.n.l.). Při plánovaném postupu těžby východním směrem předpokládali existenci dalších dosud neobjevených hrobů. K tomuto závěru dospěli po vyhodnocení tzv. porostových příznaků na leteckých snímcích lokality, pořízených již před několika lety.

Tato domněnka se potvrdila v polovině listopadu, kdy bagr při odstraňování zeminy odhalil další tři hrobové jámy. Skupinka obsahovala výhradně mužské pohřby. Pohlaví pohřbených lze určit podle polohy kostry vůči světovým stranám (muži jsou uloženi vždy na pravém boku s hlavou nasměrovanou k západu) nebo podle druhu pohřebních milodarů. První pohřeb obsahoval pouze drobný měděný korálek. Kovové předměty byly v té době velkou vzácností. Z území celých Čech je dnes známo více než 1200 dobře dokumentovaných hrobů z asi 300 lokalit. Měděných ozdob (korálků či záušnic) se v nich dosud nalezlo jen o něco více než stovka kusů.

Zbývající dva hroby obsahovaly početné keramické nádoby včetně rozměrných amfor, dále kamenný sekeromlat a sekeru. Oba pohřbení byli navíc vybaveni ostrou čepelkou (nožem) z kvalitního pazourku dovezeného ze severní Evropy. Podle již zmíněných snímků pořízených z letadla je téměř jisté, že zdejší pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou bylo rozsáhlejší a další hroby ještě čekají na své objevení.

PhDr. Petr Holodňák

Záchranná akce u Chudeřína

Dokumentátor muzea Jaroslav Holštajn začišťuje dno jednoho z nalezených hrobů.
Vedoucí výzkumu dr. Petr Holodňák při odkrývání amfory v jednom z hrobů.
Kamenný sekeromlat tvořil výbavu jednoho z nalezených hrobů.
Zdobený pohár s malým ouškem se vyskytuje výhradně v mužských hrobech.
Nádoba kultury se šňůrovou keramikou těsně po vyjmutí z hrobové jámy.
Dokumentátor muzea Jaroslav Holštajn začišťuje dno jednoho z nalezených hrobů.
 

V Chudeříně byl objeven hrob

(Tisková zpráva ze dne 12. 3. 2014)

Objevem hrobu z pozdní doby kamenné zahájilo archeologické oddělení muzea letošní sezonu. K nálezu došlo počátkem března při odstraňování ornice v pískovně u Chudeřína. V souvislosti s velkoplošnou těžbou štěrkopísku provádělo Žatecké muzeum v okolí rozsáhlé výzkumy již v předchozích letech. Předloni byly na katastru sousedních Břežan např. odkryty unikátní stavby ze střední doby bronzové.

Ačkoliv se kostra dochovala ve velmi špatném stavu, lze podle její polohy a nasměrování vůči světovým stranám usuzovat na ženské pohlaví pohřbené. Tomu nasvědčuje i hrobová výbava, kterou tvořila velká amfora, menší amforka, miniaturní nádobka a další nádoba umístěná poblíž lebky. Do hrobu byl uložen ještě kamenný úštěp a  křemencové jádro z nedalekých pravěkých dolů u Tušimic. Hrobová výbava prozrazuje, že žena žila v období kultury se šňůrovou keramikou, tedy před polovinou třetího tisíciletí př.n.l. Hrob byl umístěn na samém okraji pískovny a lze předpokládat, že pohřebiště pokračuje do míst, která zůstanou těžby ušetřena.

Nález hrobu u Chudeřína zcela zapadá do mozaiky, kterou badatelé o pohřebištích kultury se šňůrovou keramikou skládají již desítky let. Zdá se totiž, že lid této kultury zde pokrýval svými hroby krajinu takřka v souvislém pásu o délce až několika kilometrů. Rozsáhlá nekropole, kterou tvořilo původně až 200 hrobů, byla odkryta již dříve při stavbě Nechranické přehrady u Vikletic. Další desítky pohřbů odkrylo žatecké muzeum na katastrech sousedních obcí Soběsuky a Roztyly. Poznatky doplnily výzkumy mosteckých archeologů u Nového Sedla a Žaboklik. Některé hroby zřejmě překrývala i mohyla. Existuje i teorie, že si tehdejší obyvatelé tímto způsobem „značkovali" jakýsi nárok na krajinu svých předků.

O několik století později, ve starší době bronzové, se patrně k tomuto odkazu přihlásilo obyvatelstvo únětické kultury tím, že do některých mohyl začali pohřbívat dodatečně i své zesnulé. Tímto aktem tak zřejmě potvrzovali kontinuitu se starším obyvatelstvem kultury šňůrové.

PhDr. Petr Holodňák

Fotografie z výzkumu

Pracovník žateckého muzea Jaroslav Holštajn při odkrývání hrobu u Chudeřína. Foto: P. Holodňák
Terénní technik žateckého muzea Mgr. M. Černý odkrývá kosterní pozůstatky v hrobě u Chudeřína. Foto: P. Holodňák
Pracovníci žateckého muzea J. Holštajn a Mgr. M. Černý odkrývají kostru a předměty hrobové výbavy. Foto: P. Holodňák
Pracovník žateckého muzea Mgr. Miroslav Černý při preparaci kostry. Foto: P. Holodňák
Ženský hrob z pozdní doby kamenné objevený při výzkumu žateckého muzea v pískovně u Chudeřína. Foto: P. Holodňák
 

 Žatecké muzeum ukončilo vykopávky na obchvatu plynovodu

 (Tisková zpráva ze dne 10.7. 2013)

PLYNOVOD ODHALIL SÍDLIŠTĚ Z DOBY BRONZOVÉ

 

     Téměř pětikilometrová rýha byla nedávno vyhloubena pro nový obchvat vysokotlakého plynovodu na východním okraji Žatce. Zemní práce probíhaly již od dubna pod bedlivým dohledem pracovníků Regionálního muzea K. A. Polánka. V prostoru mezi Žatcem a Bezděkovem vynesly bagry na povrch početné doklady osídlení z doby bronzové.

      Naplnil se tak předpoklad archeologů, kterým je existence této lokality známa již od konce 19. století. Tehdy se v těchto místech rozkládala úrodná chřestová pole. A právě při hlubokém rigolování nutném pro úspěšný růst této pochutiny došlo k prvním nálezům pravěké keramiky, ale i bronzových a kostěných nástrojů a zbraní či kamenných drtidel na obilí. Místo s širokým výhledem do údolí Ohře bylo opakovaně osídlováno od mladší doby kamenné až do starší doby železné. Další pravěké sídliště se přitom rozkládá pouhých několik set metrů odtud směrem k Bezděkovu. Zdokumentováno je zatím pouze leteckým snímkováním tzv. porostových příznaků.

     Při záchranném výzkumu se v téměř čtyřsetmetrovém úseku rýhy pro potrubí nacházely především tzv. zásobní jámy sloužící původně k uskladnění obilí, ale i zřícená pec či jedno obydlí s podlahou zapuštěnou pod úroveň tehdejšího terénu. Podle početné keramiky lze všechny prozkoumané objekty datovat do období knovízské a štítarské kultury (asi 1300 – 800 př.n.l.). V mladší a pozdní době bronzové byl Žatec mocenským střediskem středního Poohří. Tuto skutečnost dokládá mimořádná koncentrace bohatě vybavených hrobů nalezených již před druhou světovou válkou na opačné straně městského katastru v lokalitách Macerka, Černovka a Klín. V rámci dynastických sňatků sem přicházely urozené nevěsty až ze středního Německa. Okázalost nákladných pohřbů spojených s průvodem za vozem a picími obřady ukazuje i inspiraci východním Středomořím. Zdejší vládcové, k jejichž atributům patřil válečný vůz tažený dvojspřežím, se velmi blížili řeckým hrdinům, jak je známe z Homérových eposů.

dr. Petr Holodňák

plynovod 1  plynovod 2

plynovod 3      plynovod 4  plynovod 5

                                                                                                                                                                      
 

Archeologická sbírka muzea je každoročně rozšiřována materiálem z provedených záchranných výzkumů, sběrů, event. darů.

Záchranný archeologický výzkum v Břežanech, okr. Louny v letech 2010 - 2012:

Archeologický záchranný výzkum probíhal od r. 2010 v předpolí rozsáhlé těžby štěrkopísku na ostrožně nad zaniklým korytem řeky Ohře západně od obce Břežany (okr. Louny). Zde se na strategicky situované  poloze nacházela polykulturní lokalita s početnými doklady pravěkého osídlení na ploše asi 5 hektarů. Záchranné práce  realizoval tým Regionálního muzea v Žatci pod vedením dr. Petra Holodňáka.

V dubnu 2012 byla zahájena poslední etapa výzkumu lokality na ploše cca 3 ha. Dosud bylo celkem zjištěno minimálně 20 půdorysů obytných domů kůlové (sloupové) konstrukce. Některé ze staveb mají monumentální rozměry – délku až 45 metrů a šířku 8 až 9 metrů. Dále se podařilo prozkoumat desítky sídlištních jam (většinou tzv. zásobnic, sloužících primárně ke skladování obilí), osm kostrových hrobů a několik hrobů žárových.

Nejstarší stopy osídlení na lokalitě se datují do období starého eneolitu, konkrétně kultury nálevkovitých pohárů ( 3800 až 3400 př.n.l.). Jeden z hrobů náleží zřejmě kultuře badenské (cca 3400 až 3100 př.n.l.). Další dva kostrové pohřby lze podle uložení zemřelých a jednoho keramického milodaru datovat do období kultury zvoncovitých pohárů ((2500 až 2200 př.n.l.). Ostatní hroby, které neobsahovaly žádné keramické milodary, bude možno časově zařadit až po provedení tzv. radiokarbonového datování lidských ostatků. Zjištěno je i osídlení kultury únětické ze starší doby bronzové ( 2200 – 1600 př.n.l.). Nejméně 4 kůlové domy lze datovat do střední doby bronzové – kultury mohylové (1600 až 1300 př.n.l.). Žárové hroby datujeme do mladší doby bronzové a náleží k dosud neprozkoumanému sídlišti knovízské kultury, které leží v bezprostředním sousedství plochy pískovny. Jeho existence je dokumentována leteckých průzkumem.

Výzkum v Břežanech je v současné době zpracováván, získaný materiál analyzován a kosti z hrobů předány k vyhotovení antropologických posudků. Podrobnější informace budou k dispozici až po  úplném vědeckém vyhodnocení získaného nálezového materiálu.

dr. Petr Holodňák

Výzkum Břežany

Dosud blíže nedatovaný kostrový hrob bez milodarů.
Odkrývání kostrového hrobu kultury zvoncovitých pohárů.
Dětský pohřeb s nádobkou kultury badenské překrytý původně mohutným kamenným závalem.
Záběr z dálkově řízeného vrtulníku na půdorys monumentální stavby ze střední doby bronzové.
Pohled na plochu výzkumu od JV s půdorysem jednoho kůlového domu.
Letecký snímek pískovny u Břežan s plochou prozkoumanou v r. 2012 (foto: Z. Smrž, UAPP Most).
 
Záchranný výzkum žateckého muzea v březnu 2007:

VÝKOP VODOVODU NARUŠIL U ŽELČE ROZSÁHLÉ PRAVĚKÉ SÍDLIŠTĚ

Před několika málo dny ukončil archeologický tým Regionálního muzea v Žatci záchranný výzkum v trase nově budovaného vodovodu z Měcholup do Želče. Asi jeden kilometr severozápadně od obce Želeč proťala rýha pro potrubí v délce několika stovek metrů rozsáhlé pravěké sídliště. O existenci této lokality měli pracovníci muzea informace díky některým nálezům, učiněným v této poloze již dříve. Proto byla již před zahájením stavebních prací uzavřena s investorem smlouva o provedení nezbytných záchranných prací a dokumentace narušených pozůstatků dávného osídlení.

V průběhu terénní akce, která trvala od 7. do 27. března, bylo ve stěnách vodovodní rýhy prozkoumáno celkem 41 archeologických objektů. Část lokality je dnes "pohřbena" i pod náspem železniční trati, která tímto sídlištěm prochází. Vykopávky potvrdily, že se na levém břehu Želečského potoka a jeho bezejmenného přítoku rozkládá rozsáhlé sídliště nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné (neolitu). Nálezy dokládají pobyt lidu s tzv. lineární keramikou v období asi 5 500 až 5 000 let př.n.l. i jejich následovníků s kulturou keramiky vypíchané (cca 5 000 až 4 400 př.n.l.). Jde tedy o nejstarší zemědělskou civilizaci, která si obživu zajišťovala již produktivním hospodářstvím, tj. pěstováním kulturních plodin a chovem domácího zvířectva. Právě tito lidé do našich končin přinesli celou řadu inovací, např. výrobu keramických nádob a předmětů, novou technologii opracování kamene broušením, textilní produkci či zvyk budovat trvalejší obytné stavby.

PhDr. P. Holodňák

Žatečtí muzejníci vyzvedli ze země početné střepy nádob často zdobených charakteristickou výzdobou, dále zlomky zvířecích kostí a tzv. štípané kamenné nástroje z různých surovin včetně kvalitního baltského pazourku. Opracování dřeva dokládají nálezy několika broušených kamenných sekerek a jednoho klínku. Způsob zpracování zrna prozrazují zlomky plochých kamenných drtidel. K méně obvyklým nálezům patří dva valounové otloukače, sloužící coby "kladívko" při výrobě křemencových čepelí.

 valounový otloukač  valounový otloukač 2

Přinejmenším dva prozkoumané objekty dokládají, že osídlení lokality trvalo ještě na samém počátku pozdní doby kamenné. Za zcela unikátní lze označit nálezy z jedné zásobní jámy. Zde bylo těsně u dna nalezeno několik téměř celých nádob, které byly do jámy jednorázově vhozeny společně s velkým množstvím zvířecích kostí a hrotem šípu. Vzápětí sem tehdejší obyvatelé ještě svrhli několik kamenných drtidel a větších balvanů. Podle nalezených nádob k tomu došlo v průběhu raného eneolitu (asi 4 000 až 3 800 př.n.l.) v období tzv. kultury schussenriedské . Toto období je vůbec nejméně poznaným úsekem pravěkých dějin u nás. Doposud byly podobné rozsáhlejší nálezy z této doby učiněny v severozápadních Čechách pouze na dvou lokalitách.

místo nálezu

V současné době probíhá zpracování všech nálezů. Poznatky z výše zmíněného objektu budou po provedení různých analýz (např. určení zvířecích kostí, rostlinných makrozbytků a pylů, datování pomocí radiokarbonové metody) významným přínosem pro objasnění dosud "temných" počátků pozdní doby kamenné na území celé naší republiky!

PhDr. Petr Holodňák, vedoucí výzkumu
foto: L. Šebek

 

V PÍSKOVNĚ U ROZTYL BYL ODKRYT "DŮM MRTVÝCH"

Téměř sedmdesát metrů dlouhou pohřební stavbu (tzv. "dům mrtvých") odkryli na sklonku února 2007 pracovníci žateckého Regionálního muzea v pískovně u Roztyl nedaleko Nechranické přehrady. Až dosud byly známy z území naší republiky pouze tři podobné objekty. Dva z nich pocházejí z vykopávek v Březně u Loun, třetí prozkoumalo žatecké muzeum v roztylské pískovně již v roce 1998.

celkový pohled na plochu

Celkový pohled na plochu výzkumu (foto: P. Holodňák)

Letošní unikátní nález, druhý nejdelší svého druhu u nás, tvořily dvě řady kůlů, probíhající souběžně ve směru západ východ. Uvnitř dřevěné obvodové konstrukce široké asi tři metry byl navršen hlinitý násep o délce bezmála 66 metrů. Na východní straně na něj navazovala za kolmou příčkou jakási dřevěná svatyně či kultovní místo, opatřené širokým vchodem. Prostor o rozměrech asi 4,5 x 3 metry ohraničený dřevěnými sloupy byl patrně určen k nějakým obřadům, možná i pozorování nebeských těles. Z nitra stavby bylo možno sledovat např. východy Slunce nad dominantními body na obzoru. V úvahu by přicházely v tomto případě zejména charakteristické siluety kopců Českého středohoří, např. Rané či Milé.

kamenná sekerka

Kamenná sekerka nalezená v základovém žlabu palisády (foto: L. Šebek)

Pod několik desítek metrů dlouhým hlinitým rovem byl umístěn jediný pohřeb. Nebožtík nebyl vybaven žádnými milodary a z jeho ostatků se dochovaly jen zlomky lebky a kosti nohou. V základech dřevěné svatyně byl nalezen pouze lidský zub a několik keramických střípků. A tak jediným typickým předmětem je kamenná sekerka z míst dřevěného "oplocení" při západním konci stavby. Určení doby, kdy objekt vznikl, napomůže snad tzv. radiouhlíková analýza zbytků spálené dřevěné konstrukce či lidských kostí. Dosud se má zato, že tyto "dlouhé domy mrtvých" byly budovány na samém počátku pozdní doby kamenné, tedy někdy po roce 4000 př. n. l. Výstavba takové gigantické "hrobky" mohla podle poznatků z Března u Loun trvat deseti lidem i několik měsíců!

rekonstrukce vzhledu

Rekonstrukce vzhledu dlouhé pohřební mohyly podle výzkumu v Březně (podle I. Pleinerové)

Podobné pohřební monumenty, řadící se k tzv. nemegalitickému okruhu památek, jsou známy např. z jižní Anglie, Bretaně, severního Německa a Polska. Doposud se zdá, že dlouhé pohřební mohyly z Čech by mohly patřit dokonce mezi nejstarší v Evropě. Na vědeckém zhodnocení objevu budou pracovníci žateckého Regionálního muzea spolupracovat s Archeologickým ústavem v Praze a dalšími institucemi.

PhDr. Petr Holodňák, archeolog muzea

 

V PÍSKOVNĚ U ROZTYL BYL OBJEVEN UNIKÁTNÍ PRAVĚKÝ HROB

Archeologickou sbírku Regionálního muzea v Žatci obohatil na počátku října 2006 nález unikátního pravěkého hrobu, jenž byl prozkoumán v pískovně nedaleko obce Roztyly poblíž Nechranické přehrady. Pracovníci muzea, kteří sledují zdejší těžbu již od roku 1997, zde učinili v minulosti řadu pozoruhodných objevů, avšak nově odrytý hrob nemá mezi dosavadními nálezy obdoby. U skrčené mužské kostry byly za zády umístěny dvě nádoby tzv. baalberské kultury. Podobných pohřbů je na celém území Čech doposud známo jenom velmi málo. Podle nalezené keramiky lze uložení nebožtíka do země datovat zhruba do doby po roce 3800 př. n. l.

Ještě předtím, než bude možno říci k nálezu další podrobnosti, musí být provedena antropologická analýza vyzvednuté kostry a laboratorní sestavení dvou nádob, která se rozpadly na desítky zlomků. Ze vzorku dochovaných kostí bude provedeno rovněž datování pomocí tzv. radiouhlíkové metody,která by měla prozradit absolutní stáří nálezu. Na odborných expertýzách se v současné době již pracuje.

Petr Holodňák, archeolog muzea

pracovníci muzea

Pracovníci žateckého muzea R. Holodňáková a J. Holštajn odkrývají v pískovně v Roztylech téměř šest tisíc let starý hrob tzv. baalberské kultury z období staršího eneolitu. (Foto: Libor Šebek)

 

Přehled výzkumů a přírůstků archeologické sbírky v roce 2004:

ŽATEC - JV úsek městských hradeb v poloze "Za Střelnicí"

Při stavebních pracech na opravě dalšího úseku městské fortifikace v prostoru středověkého parkánu došlo k odkrytí a narušení fragmentu kamenného zdiva, které navazovalo na hlavní hradební zeď. Cílem záchranného výzkumu, který proběhl v červnu 2004, byla dokumentace celé situace a zejména v rámci možností zjištění chronologického vztahu ke stávající hradbě. Měla být potvrzena či vyvrácena zejména teoretická možnost, zda se nejedná případně o starší fázi napojení parkánové zdi na hlavní hradbu. Po dokončení výzkumu lze konstatovat, že výzkum průkazně vyloučil možnost starší stavební fáze napojení parkánu. Ze všech zjištěných okolností lze naopak vyvodit, že tyto stavební relikty je možno datovat do období novověku. Může jít o pozůstatky "výbavy" střelnice vzniklé v 19. století či dokonce až v souvislosti s výstavbou podzemního betonového objektu (bunkru) ve století 20.

kamenné zdivo 1

kamenné zdivo

dr. Petr Holodňák

 

ROZTYLY - předpolí těžby štěrkopísku

I v roce 2004 byla uzavřena smlouva o archeologické činnosti s firmou AGKV s.r.o., jejímž předmětem je dohled nad skrývkami ornice v předpolí rozsáhlé pískovny na katastru obce Roztyly a záchrana narušených archeologických objektů. Skrývky byly sledovány od dubna 2004. Na východním okraji obce byl zjištěn a prozkoumán zahloubený objekt - tzv. hliník, který je zlomky keramiky datován do období kultury s lineární keramikou (mladší doba kamenná - 5. tisíciletí př.n.l.). Jáma, která původně sloužila k dobývání jemné hlíny (tzv. spraše) měla značnou hloubku a obsahovala kromě střepů nádob také štípané kamenné nástroje a zlomky zvířecích kostí.

Dále došlo k výzkumu dvou zjištěných kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou ze sklonku pozdní doby kamenné (eneolitu).

Roztyly

snímky z výzkumu hrobů v Roztylech

Snímky z výzkumu hrobů z pozdní doby kamenné v pískovně v Roztylech v roce 2003

Dále byly získány do archeologické sbírky muzea předměty ze Žatce-Bezděkova (sběry pravěké keramiky), Nečemic (nově objevená poloha s pravěkou a středověkou keramikou). Na sklonku roku 2004 proběhl krátký záchranný výzkum staveniště v prostoru proluky v Obloukové ulici v Žatci. Převzat byl rozsáhlý nálezový fond z mnoha lokalit Podbořanska objevený v pozůstalosti p. Františka Šímy (bývalého ředitele muzea v Podbořanech/Krásném Dvoře). Jeho soupis a zhodnocení proběhne v roce 2005.

dr. Petr Holodňák

 

Kalendář muzeum ŽatecMěsíční program
Kalendář muzeum ŽatecOtevírací doba

Hlavní budova + Křížova vila

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO - NE: 13.00 - 17.00
PONDĚLÍ: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30

Pracoviště Stará papírna

ÚT - PÁ: 9.00 - 17.00
SO: 13.00 - 17.00
NE a PO: ZAVŘENO
/POLEDNÍ PŘESTÁVKA: 12.00 - 12.30/
Poslední prohlídka v 16.30
 
29. 10. bude ve Staré papírně
otevřeno pouze do 14:30.
 
Ve všech budovách zavřeno
o svátky a 31.12.
 
Na vernisážích a akcích budou pořizovány
obrazové záznamy pro
dokumentační a propagační účely muzea.
 
 overeno
 
Kalendář muzeum ŽatecVstupné
 
Vstupné:
prohlídka jedné budovy
jednotlivci: základní 30,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 5,- Kč, ZŠ,SŠ a VŠ á 20,- Kč
 
kumulované vstupné (dvě budovy)
jednotlivci: základní 45,- Kč, snížené 30,- Kč, rodinné 100,- Kč
hromadné výpravy: MŠ á 8,- Kč, ZŠ, SŠ a VŠ á 30,- Kč
 
vstup zdarma
AMG, ZTP, novináři (po předložení průkazu)
děti do 6 let
 
 
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.