Cihelny

Velmi důležitým a nezastupitelným oborem v Žatci byla těžba cihlářské hlíny a výroba cihel a střešní krytiny. V minulosti byla ve městě a jeho nejbližším okolí v provozu celá řada cihelen. Po jejich výrobcích byla poptávka vždy, zejména pak v obdobích hospodářské prosperity či po velkých požárech. Zcela jistě tomu tak bylo např. po zničujícím požáru roku 1788, který zachvátil tři čtvrtiny města. Plamenům tehdy padlo za oběť celkem 202 domů a 26 obecních budov včetně děkanství, radnice s hodinami, hospody U Bílého koníčka, kasáren a jedné věže kostela. Ve vnitřním městě tehdy zbylo jen 21 obyvatelných domů! Ostatní bylo nutno ve velmi krátké době obnovit nebo vystavět úplně znovu.

Umístění těchto provozů bylo vázáno na výskyt kvalitní cihlářské hlíny. Ačkoliv je katastr města situován především na štěrkopísčitém podloží dávných teras řeky Ohře, byly v dostatečném množství zastoupeny i lokality s ložisky kvalitní čtvrtohorní spraše. To byl právě materiál vhodný k výrobě stavebních materiálů – cihlářská žlutka.

Na mapě III. vojenského mapování z let 1877-1880 najdeme v Žatci a nejbližším okolí hned sedm cihelen. Dvě byly umístěny na severozápadním okraji městského katastru při silnici na Hořetice – jedna vpravo od této komunikace, druhá při odbočce na Záhoří. Další najdeme v okolí polohy zvané „Na Astře".

          cihelna Astra-Werke ( za dnešní továrnou Koito)                                                 Bývalá cihelna ASTRA -WERKE  (stávala poblíž dnešní továrny Koito)

Tři další cihelny byly v pravidelných odstupech od sebe v Perčském údolí. Ta nejrozsáhlejší z nich v místech, kde později vznikla městská skládka komunálního odpadu.

           cihelna v Perči                                                                                                  Bývalá cihelna v Perči

Nejblíže městu byla cihelna v poloze Bílý vrch nedaleko místa, kde je dnes koupaliště. Dnes již není v provozu žádná z nich, ale na některých místech jsou dodnes dochovány zbytky provozních budov či cihlářských pecí.

Známa jsou dodnes jména některých vlastníků cihelen, např. Lauer, Schöffl, Hynek, Wurdinger, Kaiser. Posledně jmenovaný Alois Kaiser, majitel cihelny „Astrawerke", se v obecních volbách r. 1938 stal starostou města za sudetoněmeckou stranu SdP. Tehdejší ministerstvo vnitra se zdráhalo jej potvrdit ve funkci a učinilo tak až po rozsáhlé podpisové akci tehdejších obyvatel Žatce.

Protože práce při dobývání cihlářské hlíny probíhaly tehdy převážně ručně, pochází z mnoha cihelen i řada archeologických nálezů uložených v žateckém muzeu. Např. v cihelně Fritze Schöffla v Perči si kopáči povšimli bronzových šperků z narušeného keltského hrobu asi ze 4. století př.n.l.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.