Domovská stránka Muzem Žatec Encyklopedie Muzem Žatec Archeologie Muzem Žatec Eneolit Muzem Žatec Kultura se šňůrovou keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou

2 800 – 2 500 př. n. l.

Z dalšího vývoje je patrné, že se naše oblast dostává do vlivu kultur sídlících severně a východně od našich zemí. To dokládá zejména následující kultura se šňůrovou keramikou (název podle typické výzdoby na nádobách). Téměř veškerý nálezový fond této kultury  pochází z hrobů. Sídliště doposud neznáme. Přísně dodržovaný pohřební ritus určoval i způsob, jak má být nebožtík do hrobu uložen. Muži jsou zásadně pohřbeni ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou nasměrovanou k západu, ženy naopak na levém boku hlavou k východu, přičemž i  různé pozice rukou pohřbených hrály patrně nějakou symbolickou roli. Hrobová keramika sehrávala při pohřebním obřadu i symbolickou funkci a skrývá v sobě informace o osobě pohřbeného, o jeho identitě a sociálním postavení v tehdejší společnosti. Pro určité typy nádob bylo dokonce vymezeno konkrétní místo v hrobové komoře. Například amfora bývala kladena vždy za pánev či nohy zemřelého. Pohár se v mladším období kultury nevyskytuje v ženských hrobech a je umístěn zpravidla u hlavy. Nádoby tak hrají roli jakýchsi „atributů".  O vysoké úrovni duchovního života lidu se šňůrovou keramikou svědčí i skutečnost, že jako jedni z mála pohřbívali pietně i zesnulé děti od útlého věku, což je u pravěkých komunit spíše výjimka než pravidlo. Dnes je v Čechách známo asi 1 300 hrobů z katastrálního území více než 300 obcí. Odhaduje se, že zde tehdy žilo současně asi 5 až 10 tisíc lidí. Disproporce mezi početnými doklady pohřbívání a chybějícími doklady sídlení vedla k úvahám, zda v tehdejší ekonomice nepřevažovalo snad „kočovné" pastevectví nad „usedlým" zemědělstvím. Zcela ojedinělé nálezy (např. srpové čepelky, obilky kulturních plodin) však svědčí spíše pro tradiční zemědělský způsob obživy a příčiny chybění zahloubených obydlí či hospodářských objektů jsou  hledány jinde (představa o lehkých domech nezanechávajících stopy v zemi, „bydlení" na vozech či rituálním zákazu zásahů do země kromě pohřbů).

V Žatci byla skupinka hrobů objevena při stavbě kasáren na východním okraji města, další byly zachráněny při stavbě panelového sídliště Jih III. Nad údolím Perč při silnici do Holedeče byl rovněž nalezen jeden hrob šňůrový a v jeho těsné blízkosti pak další hroby ze starší doby bronzové. Zdá se, že zde nad prvně jmenovaným byla navršena mohyla. Ta byla v terénu patrná ještě dlouho poté, jak dokládají dodatečné pohřby kultury únětické. Obdobné „využití" eneolitických mohyl pozdějším obyvatelstvem je doloženo např. i ze Selibic, Března či Roztyl. Některé hroby kultury se šňůrovou keramikou jsou obklopeny obvodovým kruhovým žlabem – stopou po dřevěném ohrazení posvátného areálu s pohřbem. Takové známe např. z Chudeřína, Čachovic, Soběsuk a Strupčic. Průměr kruhů kolem hrobů se zpravidla pohybuje kolem 9,5 metru a není vyloučeno, že při jejich stavbě bylo použito určité délkové jednotky.  Skupinkami hrobů a mohyl bylo tehdy Žatecko při okrajích říčních teras a temenech táhlých návrší doslova poseto. Dokládají to výzkumy mezi obcemi Chudeřín a Roztyly. Na souvisle prozkoumané ploše o délce téměř 1,5 km se v několika skupinkách našlo již bezmála padesát hrobů. Další jsou doloženy z katastru sousedních Soběsuk. V nedalekých Vikleticích při stavbě Nechranické přehrady byla odkryta rozsáhlá nekropole s celkem 164 pohřby – největší hřbitov kultury se šňůrovou keramikou v Evropě!

Ojediněle se v hrobech kultury se šňůrovou keramikou vyskytnou nádoby kultury schönfeldské (název podle naleziště u obce Schönfeld v SRN). Ta se rozvíjela na sklonku eneolitu a na prahu doby bronzové ve středním Německu a představuje okruh památek „příbuzných" s ostatními skupinami kultur se šňůrovou keramikou v Evropě. Typickým tvarem je miska s charakteristickou výzdobou (viz např. nález v dětském hrobě z Roztyl). Tato cizí keramika je považována za importy či napodobeniny výrobků schönfeldské kultury, ale může být i dokladem přímých kontaktů tehdejších obyvatel Čech s oblastí středního Německa.

Významné lokality:  Vikletice, Roztyly, Chudeřín

kultura se šňůrovou keramikou
Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.