Řetězový most

 Jediný dochovaný řetězový most u obce Stádlec na řece Lužnici

Historie řetězových mostů

Město  Žatec mělo v 19. století řetězový most, který byl nejstarším v Čechách. Na jeho místě je dnes most příhradový. Co byly řetězové mosty? Jedná se o druh mostů visutých, místo lan slouží k zavěšování speciální kovové články s oky. Někteří historici označují za nepřímé předchůdce řetězových mostů dokonce už lávky používané od 15. století v Tibetu.

Princip stavby řetězových mostů si dal patentovat roku 1801 James Finley z Pensylvánie v USA. Za první řetězový most v Evropě bývá označován visutý most Union Bridge přes řeku Tweed ve Velké Británii, který navrhl námořní kapitán Samuel Brown.  Most vznikal v letech 1819-1820 a slouží dodnes. Vede z Anglie do Skotska. Řetězové mosty se stavěly s oblibou v USA, Anglii, Itálii či Rusku. Češi znají hlavně řetězový most v Budapešti.

U nás byl nejznámějším most Františka Josefa v Praze, který vedl přes Vltavu v místech dnešního mostu Legií. Projektoval ho B. Schnirch (stavba v letech 1839 – 1841), stejně jako mosty v Postoloprtech, Jaroměři, ve Strakonicích, v Poděbradech, v Lokti (první návrh), v Podolsku přes Vltavu a samozřejmě v Žatci. Sláva řetězových mostů byla u nás relativně krátká, většina jich byla postupně nahrazena modernějšími a pevnějšími. Ze Schnirchových staveb se zachoval pouze most podolský, který byl přenesen do Stádlece na řece Lužnici. 

            Řetězový most

Řetězový most v Žatci

Pohled na řetězový most přes řeku Ohři. Kolorovaná litografie od Josefa Felterse podle malby Antonia Sacchettiho. ÖNB Wien.Řetězový most  spojoval Žatec s předměstím na levém břehu Ohře a umožňoval cestu ve směrech na Chomutov, Most a Teplice. Nahradil původní most dřevěný. Nejstarší vyobrazení krytého dřevěného mostu přes Ohři najdeme již na Willenbergově vedutě z r. 1611. Pozoruhodné je, že v královském Žatci nebyl nikdy postaven most kamenný. Dřevený most z počátku 19. století měl jednu velkou nevýhodu. Téměř před každou zimou, kdy se na Ohři dávaly do pohybu nebezpečné ledové kry, musel být rozebírán. To bylo nejen nepraktické, ale i nákladné. Další možnost přejet řeku po mostě byla navíc v takovém případě až u Postoloprt, kam tehdy trvala cesta pěšky tři hodiny.

Portrét B. Schnircha z roku 1860 .Obyvatelům Žatce nakonec pomohla ke stavbě nového mostu výstavba státních silnic. Most se měl stát jejich součástí, stavbu tak připravil stát. Žatecký řetězový most byl do provozu uveden roku 1827. O něco starší byla u nás jen řetězová lávka pro pěší ve Strážnici u Hodonína. Právě na ní byla poprvé u nás tato konstrukční  technologie v letech 1823-4 vyzkoušena. Obě stavby projektoval zmíněný průkopník řetězových mostů Ing. Bedřich Schnirch  (1791 - 1868), rodák z Pátku u Loun. Někteří němečtí autoři však připisují zásluhy za projekt žateckého mostu pouze P. Strobachovi, patrně proto, že pouze on byl zmíněn na pamětních tabulích na mostě.

Základní kámen žateckého mostu byl položen 26. června 1826 při velké slavnosti. V deset hodin dopoledne začaly zvonit zvony. Většina účastníků slavnosti se vydala k Ohři z centra města přes Kněžskou bránu. Mezi čestnými hosty byl jmenován na prvním místě  kníže Rudolf Kinský. Zúčastnili se také guberniální rada a krajský hejtman Ferdinand von Wussin, plukovník Friedrich Anton von Hohenzollern-Hechingen a velitel žateckého prvního hulánského pluku vévoda Sachsen–Coburg–Saalfeld. Přišli měšťané, důstojníci, úředníci,  duchovenstvo i žactvo a studentstvo.   

Základní kámen byl položen doprostřed budoucí zdi vstupní mostní brány blíže městu. Provázelo ho požehnání městského děkana P. Theophyla Franze Singera. Čestní hosté ho pak symbolicky obezdili. Slavnostní akt doprovázel hlas zvonů a střelba z hmoždířů. Na závěr řečnil krajský hejtman von Wussin.

V základním kameni byly ve speciální dutině vloženy vzorky tehdejší měny a cínová tabulka a pergamenem s pamětními texty. Po položení základního kamene se průvod vydal do děkanského kostela, kde se konala děkovná mše. Čestní hosté se pak odebrali na oběd pořádaný starostou města Wenzelem Kopřivou. Večer se konal ještě ples. 

Řetězový most na pohlednici. Zobrazení, které doprovázelo i brožuru vydanou roku 1826 k položení základního kamene mostu.Na památku tohoto dne byla vydána i dosti patetická pamětní brožura s názvem „Die Kettenbrücke über die Eger bei Saaz“ z pera Franze Wilhelma von Siebenh věnovaná krajskému hejtmanovi von Wussinovi. Nechyběla v ní ani německá oslavná báseň z pera profesora gymnázia P. Aloyse Dostála, s kterou se měli možnost seznámit návštěvníci slavnosti i při položení základního kamene.

 

Budoucí most oslavil např. těmito slovy (volný překlad německého originálu básně Milada Krausová): 

„ Klenout nad šumícími vlnami v budoucnu se má,
stezka na řetězech ve vzduchu zavěšená,
sloužit k ozdobě kraje i země má,
stavba dík umění a píli  rukou českých postavená,
zubu času i vlnám zuřivým čeliti bude,
až z mraků se šumící proudy vody spustí všude,
má hlásit cizinci, který v úžasu tu stojí a dojetí,
kterak se otec země s láskou stará o děti.....“
 
„Soll über den rauschenden Fluthen sich künftlich erheben,
Ein Pfad, leicht von Ketten gewiegt, in Lüften nur schwebend,
Soll dienen zur Zierde dem Kreise, dem Land,
Und zeugen von Kunst und vom Fleiße der böhmischen Hand;
Soll trotzen dem Zahne der Zeit, den tobenden Wellen
Wenn rauschende Fluthen, dem Wolken entströmet, sie schwellen,
Soll melden dem Fremden, der staunend da steht und entzückt,
Wie liebreich der Vater des Landes die Treue beglückt...“

Most byl uveden do provozu 4. října 1827, tedy v den jmenin vládnoucího císaře Františka I.  Při otevření se opět konala slavnost za účasti místní honorace, úředníků, hulánů, školní mládeže. Ostrostřelci, kteří se ve stejném roce dočkali nové budovy Střelnice (stávala v místech dnešního autobusového nádraží) přišli se svojí kapelou. Císař František I. most skutečně viděl při svojí návštěvě Žatce roku 1833.

Sláva žateckého mostu trvala do roku 1891, kdy bylo zjištěno, že konstrukce mostu již neumožňuje bezpečný provoz. Kotevní články byly totiž již zcela prorezlé. Díky malým kotevním komorám se  totiž nedaly řádně čistit ani natírat. Pro stoupající dopravu byl navíc most již příliš úzký a měl malou nosnost. O oblibě žateckého řetězového mostu svědčila skutečnost, že když byl roku 1896 byl uveden do provozu nový most příhradový, místní mu dále říkali „řetězák“.

 

             

Další žatecké mosty

Řetězový (a později příhradový most) byl dlouho jediným žateckém velkým mostem přes Ohři. Druhý žatecký most u dnešního hlavního nádraží (poblíž velkého akciového cukrovaru) byl totiž postaven až v letech 1937 – 1942. Do té doby zde vedla přes Ohři jen úzká lávka. Podle vzpomínek Ing. Harta, zveřejněných v Kraji Lučanů roku 1947, bylo zahájení stavby tohoto mostu daleko skromnější než oslava roku 1826: „Když pak po dlouhých jednáních a obtížích došlo 1937 ke stavbě mostu u cukrovaru, vytyčoval jsem za sychravého počasí prosincového dopoledne v tajícím blátě pravé pilíře.  Nahoře přešlapovali starosta Schönfeld, místostarosta Černý, za okres dr. Wagner a se mnou se hmoždili zástupci firmy z Liberce. Radost jsme měli nakonec také, když jsme byli hotovi a nemusili dále mrznout.“    

Jak žatecký řetězový most vypadal

Plány pro stavbu řetězového mostu byl vypracovány B. Schnirchem pod dozorem ředitele státních silnic Pavla Strobacha. Stavba byla velmi náročná, protože ani technici neměli s podobným typem staveb dostatečné zkušenosti.  Stavební práce byly zahájeny  v dubnu roku 1826, hotovo bylo na podzim roku 1827. 

Na obou březích Ohře vznikly zděné brány s pylony. Pylon je věžovitá nástavba mostního pilíře nesoucí lana mostu. Vše bylo ukotveno na dubovém roštu. Na stavbě byl použit holedečský a liběšický kámen a kvádry ze Smolnice, Tuchořic a Liběšic.

 Žatecký řetězový most na historické fotografii.Mezi pylony byl zavěšen technický „řetěz“ v křivce dole vyduté, zvané řetězovka. Na řetězech pak visely svislice nesoucí kostru mostovky a dřevěnou mostovku samotnou.  Řetězy byly zakotveny šikmo přes pylony pod úrovní terénu ve vzdálenosti 7 sáhů a 5 střevíců od závěsných os. Most byl dlouhý necelých 64 m, mostovka byla nesena dvěma trojicemi řetězů a byla 5,55 metru (tj. 3 sáhy) široká. Dva vozy se tak mohly na mostě pohodlně vyhnout. Pozor musely dávat při průjezdu branami, které byly o něco užší (2 sáhy a 1 střevíc).

Železo pro stavbu dodávala Fürstenberská knížecí huť Neu Joachimstal (Nový Jáchymov), dnes v okrese Beroun. Železné části byly ze svářkové oceli vyrobené z litiny tzv. pudlováním. Surové železo se zkujňovalo v pudlovacích pecích - výraz pudlovat byl odvozen od anglického puddle, tj. původně míchat maltu, zde mícháním tekuté litiny odjímat uhlík. Svářková ocel se používala  v 19. století pro stavbu mostů, byla použita i při stavbě slavné Eiffelovy věže v Paříži. V porovnání s dnes používanými materiály byl však tento typ železa pochopitelně málo pevný a odolný.

Díly pro most v Žatci se vyráběly v  novém podniku Františka Antonína Kolovrata- Libštejnského u Rychnova nad Kněžnou. Šlo konkrétně o Růženinu huť ve Skuhrově nad Bělou, nazvanou na počest manželky hraběte. Všechny díly pro žatecké most byly pečlivě přezkoušeny. Údery těžkým kladivem měly napodobit pozdější zátěž při provozu.

Dochované části mostu:

1. Pamětní tabule

Pamětní tabule.Na mostě byly při jeho zprovoznění umístěny také dvě pamětní tabule s oslavným latinským textem. Blíže městu tabule připomínající, že železo pro stavbu poskytla vlast, že se o zdar stavby zasloužil nejvyšší purkrabí zemský hrabě František Kolovrat, dozor měl stavební ředitel Pavel Strobach a že kovové části dodala (Růženina) huť v Rychnově. Deska na bráně na levém břehu zmiňovala tehdy vládnoucího císaře Františka I. Habsburského. Na desce je rovněž uvedeno, že most byl prvním železným mostem v Čechách a prvním rakouským mostem, přes který se dalo přejíždět vozy. Nechybělo datum položení základního kamene a datum dokončení stavby.  Roku 1838 byl navíc nad hlavní vstup umístěn ještě velký latinský chronografický (datovací) nápis. Desky z mostu najdete v průchodu sídla Městské policie na nám. 5. května č.p. 127 (areál bývalého německého Městského muzea).  

2. Původní články řetězového mostu ve sbírkách Regionálního muzea 

Dva původní články z části řetězu nad břehem najdete od června 2016 v budově Staré papírny v ulici Volyňských Čechů, kde má Regionální muzeum K. A. Polánka své depozitáře a expozici „Z dějin žateckého průmyslu“. Roku 2016 byly tyto články nejprve nově nakonzervovány restaurátorem Ivanem Houskou. Po vyčištění a konzervaci jsou znovu viditelné také speciální značky (symboly a čísla). Slavnostní odhalení proběhlo 18.6.2016 v rámci muzejního pochodu „Po stopách řetězového mostu“.

instalace článků mostu

Nástupce řetězového mostu – most příhradový

Širší a modernější příhradový most se začal stavět v roce 1895 a 13. června 1896 byl slavnostně předán veřejnosti. Stavěla ho pražská stavební firma ing. Bohumila Bořkovce a stavitele Otakara Dvořáka. Most byl několikrát opravován. V roce 1932 byly provedeny nátěry konstrukcí a vyasfaltovaná vozovka, v roce 1938 byl asfalt vyměněn za žulovou dlažbu. V průběhu druhé světové války byl povrch značně poškozen tanky, a proto došlo k novému vyasfaltování i nátěrům konstrukce. Na počátku 70. let byl z rušného tahu vyřazen a posléze díky špatnému stavu sloužil pouze pro pěší. Město přistoupilo ke generální opravě, která stála celkem 13 miliónů korun. Opravu provedly Silnice Žatec, s.r.o. Uveden do provozu byl 2. června 2001.

                                                                                        (Text: PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)

Dočasně zřízený dřevěný most před zbouráním starého řetězového mostu (je vidět v pozadí)

 

                 Nový železný příhradový most

 

                 Železný příhradový most - pohled od západu

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
vilakriz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
email
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.