Horní předměstí

Do poloviny 19. století sahalo Horní předměstí Žatce přibližně po dnešní Komenského alej. Vstup do něj chránily Čeradická a Červená brána. Žádná z nich už dnes nestojí. Od poloviny devatenáctého století se město s rozvojem průmyslového podnikání a s nárůstem počtu obyvatel rozšiřuje dále k jihu. Ke koloritu této části města patří četné  komíny bývalých sušáren  chmele i původní skladové prostory, které jsou dnes využívány k původnímu účelu stále méně. Chmel, tato velmi důležitá komodita, západní části prostoru propůjčila jméno. Z Nerudova náměstí vybíhala směrem k jihu ulička Chmelová

            Chmelová ulice - v pozadí známkovna chmele

a nedaleké náměstí je dnes nazýváno Chmelařským. Dnes je jeho dominantou areál podniku Chmelařství družstvo Žatec a budova bývalé žatecké známkovny chmele (dnes ÚKZUS). V minulosti zde stávala stará pošta.

            Stará pošta - pohled od jihu

             Stará pošta - doprava

  V dnes zrušené ulici  vedoucí stávajícím nádvořím Chmelařství byl roku 1932 vybudován památník s bronzovými reliéfy významných chmelařů Theodora Zulegera, Josefa Fischera a Dr. Hanse Damma.

               památník s bronzovými reliéfy významných chmelařů Theodora Zulegera, Josefa Fischera a Dr. Hanse Damma

Asi deset metrů za tímto památníkem došlo v roce 1937 při stavbě chmelařského skladu na místě bývalého hostince Stará pošta

                rok 1937 - základy nové chmelařské budovy

                 Nová výstavba v místech kde stával hostinec "Stará pošta"

  k nálezu největšího českého stříbrného pokladu raného středověku. Poklad uložený v nádobě obsahoval celkem 494 předměty o celkové váze kolem tří kilogramů.  Nejpočetněji byly zastoupeny mince, dále stříbrné hřivny, náušnice a záušnice, plechové křížky, kaptorga, toaletní souprava, dva zlaté prsteny a další předměty. Podle mincí byl poklad do země uložen ve druhém desetiletí 11. století.

                  Nález největšího českého stříbrného pokladu raného středověku

Na Horním (Pražském) předměstí vznikla čtyři náměstí: Chmelařské (Rossmarkt, Alte Viehmarkt), náměstí Nerudovo (dříve Hrnčířské – Töpferring, Rebitzerplatz), náměstí Smetanovo (Viermarkt, Goetheplatz, Rudolf Hess-Platz, Reinhard Heydrich-Platz) a náměstí Prokopa Velkého (Fischerplatz).

Širší prostor Nerudova náměstí je znám v minulosti pod místním názvem Brandejs. V osadě tohoto jména je doložen kostel sv. Michala, který se nacházel  v nádvoří chmelařských objektů v Jv části náměstí. Zde se dodnes nalézá i jeden druhotně zazděný náhrobní kámen ze zrušeného hřbitova. Kostel sv. Michala je poprvé uváděn jako farní r. 1356. Jeho patrocinium i archeologický výzkum opodál svědčí pro jeho starším raně středověkém původu. Z písemných pramenů je známo, že byl r. 1587 z peněz měšťanů přestavěn a renovován, v 17. století měl dva oltáře a dva zvony. Dne 18. 7. 1681 byl postižen požárem a pak znovu obnoven. Roku 1741 byla upravena kostnice, na portál byl umístěn obraz archandělů Michaela a Gabriela a kostel osazen novými vraty. Další požár postihl Brandejs 5. 5. 1788, kdy kromě 91 domů a 24 stodol v Žatci byl ohněm znovu postižen i kostel sv. Michala. Filiálním kostelem ke sv. Michalu byl kostel sv. Víta.

Smetanovo náměstí bylo v 19. století označováno jako Dobytčí trh, tedy místo, kde se zřejmě již od středověku konaly trhy s dobytkem.

              Smetanovo náměstí

  Náměstí bylo renovováno v 2. polovině 90. let 20. století. Zde umístěná plastika sv. Jana Nepmuckého s křížem a ratolestí je chronogramem datována do r. 1700, renovována byla v r. 1884.

Náměstí Prokopa Velkého, jemuž dnes vévodí budova Chmelařského muzea,

                náměstí Prokopa Velkého -  dnes je zde Chmelařské muzeum

bylo v prvním desetiletí 21. století kompletně renovováno a některé staré chmelařské budovy  byly rekonstruovány pro Chrám chmele a piva.

                 náměstí Prokopa Velkého - dnes je zde Chrám chmele a piva

Vzrůst počtu obyvatel a rozvoj školství ve 2. polovině 19 století si vyžádaly stavbu nových školních budov. V linii Komenského aleje v prostorách dříve nazývaných Umbefleckte Empfängniss Maria byla v roce 1880 postavena budova spojené obecné a měšťanské školy, která se stala největší školní budovou v širokém okolí.

                 Obecná a měšťanská škola - dnes 2.ZŠ v ulici Komenského alej

Jižně od ní bylo na volném prostranství postaveno v roce 1903 státní gymnázium

                 Gymnázium

a východně od něj v r. 1920 nová budova Státního učitelského ústavu.

                  budova Státního učitelského ústavu - dnes Obchodní akademie

Na samém východním okraji města při cestě na Louny, v širším prostoru dříve nazývaném Gericht, byl v r. 1866 založen nový městský hřbitov s kostelem sv. Antonína.

Při cestě na Rakovník byla v letech 1873–1878 vystavěna továrna na kartonáž,

             Papírny a okolí  - pohled z budovy gymnázia

postupně byly budovány i honosné vily

             Volyňských Čechů - vily

nebo budova okresního zastupitelství.

              budova okresního zastupitelství  - dnes se nachází na křižovatce ulic Volyňských Čechů a Svatopluka Čecha

V klínu mezi cestami na Radíčeves a Kadaň bylo po parkových úpravách dosud nevzhledné rokle přistoupeno k dalšímu rozšíření městského parku pod novou městskou nemocnicí, postavenou v r. 1899 a zbudován byl i městský chudobinec.

               Chudobinec - dnes součástí areálu nemocnice, podél Husovy ulice

V místě bývalého mýta nad roklí zvanou Rachelburg byl z donace průmyslníka Lűdersdorfa postaven v roce 1898 evangelický kostel s farou. 

                Evangelická fara v Husově ulici

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod