Anton Musch

* 27. října 1879 † 26. března 1932 Žatec

Anton Musch byl žateckým starostou relativně krátkou dobu. Přesto zanechal v dějinách města výraznou stopu. Byl totiž starostou v době těsně po vzniku samostatného Československa. Pro tehdy převážně německý Žatec byl vznik republiky spíše šokem, nežli důvodem k oslavám. Největším otřesem bylo obsazení Žatce českým vojskem 6. prosince 1918, které vítala jen místní česká menšina.
Je škoda, že o Antonu Muschovi se dnes dají najít jen střípky. Záznam o jeho narození je ve zdigitalizované matrice na adrese:

Narodil se v Žatci na Ostrově (Dorndorfgasse) roku 1879 v dnes neexistujícím domě č.p. 499. Jmenoval se po otci. Matka Elisabeth pocházela z Lipence. Měl bratra Josefa, který převzal později rodný dům. Kromě něho vlastnil Josef také č.p. 1208 a č.p. 497. Rodina se věnovala zemědělství a povoznictví.

V lednu 1918 byl Anton Musch zvolen městským radou. Již 21. listopadu 1918 se pak stal starostou. (Městská kronika, 2. díl, s. 117.) Smýšlením byl německý liberál.

První zasedání městské rady svolal nový starosta právě v době, kdy do města přišli čeští vojáci. Němci se cítili dotčeni. Vojáci zase očekávali odpor a rozestavili proto po městě několik strojních pušek. Mířili i na radnici, ze které byl sňat velkoněmecký prapor, který městská rada odmítala sundat. Namísto něj vojáci donesli z české menšinové školy prapor ve slovanských barvách (bílé a červené) (Mareš, Jan – Patrowská, Zdena: Osvobození nebo porážka, 28. říjen 1918 na Lounsku, Podbořansku a Žatecku, Louny 2018, s. 36–37). Byly provedeny domovní prohlídky a zabavovány zbraně. Ochromena byla činnost četnictva. Ke zděšení místních radikálů umístili vojáci na náměstí také novou cedulku. Skvěl se na ní nápis, náměstí Wilsonovo. Starosta Musch protestoval osobně i písemně proti české „okupaci." Nastala doba sepisování protestů a vysílání delegací. K žádnému násilí ve městě nedošlo, nepočítáme-li slovní útoky a drobné fyzické potyčky mezi jednotlivci z obou stran.

Česká menšina jásala. Dle pamětníků ustaly slovní i fyzické útoky na místní Čechy, včetně dětí. Němci přestali nosit velkoněmecké odznaky, i když iniciativa směřující k připojení k Německu v následujících měsících ještě ožila. Když pomocná městská stráž odstranila v noci plachtu, kterou byla z nařízení nového režimu přikryta socha Josefa II. v místech dnešní chmelničky, rozhodli se vojáci i tohoto Habsburka zlikvidovat. V lednu 1919 Josefa strhli a vlekli po schodech až k Ohři. Hlava skončila v Mlýnském náhonu. Městská rada si na chování vojáků stěžovala až v Praze u ministra, kam odjela delegace v čele s místostarostou Jankou. Dočkala se pouze neurčitých příslibů.

Blíže k událostem roku 1918 - 1919 v Žatci zde.

Češi zřídili koncem roku 1918 v Žatci národní výbor, do jehož čela jmenovali řídícího učitele Ladislava Vltavského. Již v dubnu 1919 bylo rozpuštěno obecní zastupitelstvo pro nesouhlas s kolkováním bankovek. Němci nenáviděný Vltavský se stal členem správní komise (Městská kronika, 2. díl, s. 162).

Nové obecní volby byly vypsány na podzim 1919. Do té doby byl stále starostou stále Anton Musch. Poněkud příjemnějším zážitkem byla pro něj tradiční slavnost chmelového věnce, kterou ve městě pořádal v září 1919 tradičně vinařský spolek. Tři bíle oděné dívky předaly před radnicí chmelový věnec. Nechyběl průvod s králem Gambrinem na sudu a následná taneční zábava. (Městská kronika, 2. díl, s. 174)

Do počátku listopadu 1919 měly být odevzdány na radnici kandidátní listiny pro nové obecní volby. Anton Musch kandidoval za Německou pokrokovou stranu na prvním místě (Městská kronika, 2. díl, s. 176). Zisk tří mandátů však na starostenské místo nestačil. Novým starostou se koncem roku 1919 stal sociální demokrat Ambros Janka, který měl zkušenosti z úřadu místostarosty. 

Musch se 15. dubna 1921 rozhodl složit mandát městského zastupitele. (Městská kronika, 2. díl, s. 235). Po zbytek života se těšil velké úctě, Němci mu nezapomněli jeho postoj roku 1918. Zprávy o něm jsou však již sporadické. V městské kronice byla zaznamenána zpráva o požáru jeho stodoly: „Dnes, 23. února 1923 ve dvě hodiny odpoledne, zaznělo zvonění z radniční věže na poplach. U plavecké školy stojící stodola bratrů Antona a Josefa Musche vzplála, celá budova padla za oběť, přestože hasiči byli brzy na místě. Ve stodole se nacházely zásoby krmiva pro všechny koně z povoznictví Musch, dále dva valníky, nákladní vůz a také velké množství zemědělského nářadí. Škoda byla velká." (Městská kronika, 2. díl, s. 294).

č.p. 544Podle adresáře pro rok 1930 vlastnil Musch dům č.p. 544 poblíž řetězového (příhradového) mostu v dnešní ulici Jana Herbena (dříve Mozartstraße). Dům stál naproti dnes již neexistující hospodě u Černé slepice. Říkalo se mu také „Muschhaus". Muschovi patřil také statek č.p. 1243 v tehdejší Staňkovické ulici (dnes Rafaela Ungara). Ten je často zmiňovaný v souvislosti se slavností chmelového věnce (dočesnou), protože odtud vycházela část průvozu. Musch pro něj zapůjčoval vozy.

Bývalý starosta Anton Musch zemřel 26. března 1932 na Bílou sobotu. Bylo mu pouhých 52 let. Zesnul po dlouhé těžké nemoci. Digitalizovaný záznam o jeho úmrtí najdeme dnes na adrese. Podle něj zemřel v domě č.p. 549, který stával v Horatitzerstrasse (dnešní Chomutovské ulici). Dle adresáře patřil Marie Trinerové. Je tedy možné, že se o něj starala. Nebo jde o omyl v čísle. Muschův dům č.p. 544, byl po jeho smrti přepsán na Betty Muschovou, pravděpodobně manželku. Pohřeb se konal na velikonoční pondělí 28. března. Byl vypraven od č.p. 544 (v kronice se píše o domu smutku u řetězového mostu).

Hrobka rodiny Muschů na žateckém hřbitově 2020Kronikář označil Musche za jednoho z nejváženějších mužů ve městě. Dále napsal: „Celý Žatec byl na nohou, od domu smutku u řetězového mostu až po hřbitov u sv. Antonína stály špalíry lidí." Smuteční průvod pak zastavil před radnicí, kde vzdal zesnulému čest starosta Rudolf Ritter von Schönfeld. Velmi poškozená hrobka rodiny Muschů je dodnes na městském hřbitově (Městská kronika, 3. díl s. 110).

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.