Buštěhradská dráha

Buštěhradská dráha  (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855-1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorskou pánev s Prahou.

Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu do Lán výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost (něm.: Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft), která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od Buštěhradu, který byl tehdy známější než malé městečko Kladno.

Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno – Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 km; V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.

Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Společnost Buštěhradské dráhy rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. Dne 4. února 1871 byl zahájen provoz na novém, 83,8 km dlouhém úseku Lány – Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou dráhou.

Při stavbě Buštěhradské železnice vznikaly bouře železničních dělníků. Stěžovali si na nízké mzdy, špatné zacházení a šizení. Velká povodeň v Čechách v květnu 1872 poškodila také řadu nových železničních tratí a poškozen byl i úsek Buštěhradské dráhy u Měcholup.

V následujících letech byla síť BD postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km (tj. z Chomutova pokračovala dále do Chebu a Františkových Lázní a také do Vejprt). Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo a tak 1. ledna 1923 byla Společnost Buštěhradské dráhy zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.

Pro významnou křižovací stanici Buštěhradské dráhy s dráhou Plzeňsko – březenskou v  Žatci (tehdy s více než 9000 obyvateli) navrhl inženýr Chvála v roce 1870 jednopatrovou výpravní budovu největšího typu, vzhledem k umístění nádraží na vysokém náspu od ulice dvoupatrovou. Roku 1902 ji Buštěhradská dráha zvětšila podle projektu inženýra Adolfa Schrayera na pražské straně přístavbou restauračního pavilonu a z uliční strany schodišťovým traktem, umožňujícím pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu.

           Žatec - vlakové nádraží

           vlakové nádraží - nástupiště

I když se přístavby hlásí svým architektonickým řešením k novobaroknímu slohu, některými prvky – půlkruhově zaklenutými okny s arkádovou římsou, nárožní bosáží a pásovou rustikou – navazují na pozdně klasicistní ráz původní budovy. Název stanice Žatec byl v roce 1919 doplněn na Žatec buštěhradské nádraží, 1924 Žatec město, 1949 – 1961 Žatec hlavní nádraží a od té doby Žatec.

            Hlavní vlakové nádraží - brigádníci přijeli na chmel

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod