* 1888 – † 1938
Žatecký rodák ze známé místní chmelařské rodiny. Studoval na žateckém gymnáziu. Následovalo studium přírodních věd na univerzitě ve Vídni. Později se zaměřil na prehistorii. Od roku 1930 vyučoval na žateckém gymnáziu, ve stejném roce se stal ředitelem Městského muzea. Muzeum se za jeho působení zaměřilo zejména na záchranný výzkum v pískovnách. V letech 1934 – 36 se žatecký muzejní spolek podílel také na výzkumu akropole vrchu Rubín u Podbořan. Do sbírek muzea se za jeho působení dostala výbava bohatých hrobů knovízké kultury ze Žatce – Macerky, bylanský hrob ze Záhoří i raně středověký žatecký stříbrný poklad. Max Wurdinger trpěl těžkou plicní nemocí, v květnu 1938 proto krátce po svých padesátých narozeninách spáchal sebevraždu.
Žatecký rodák ze známé místní chmelařské rodiny. Studoval na žateckém gymnáziu. Následovalo studium přírodních věd na univerzitě ve Vídni. Později se zaměřil na prehistorii. Od roku 1930 vyučoval na žateckém gymnáziu, ve stejném roce se stal ředitelem Městského muzea. Muzeum se za jeho působení zaměřilo zejména na záchranný výzkum v pískovnách. V letech 1934 – 36 se žatecký muzejní spolek podílel také na výzkumu akropole vrchu Rubín u Podbořan. Do sbírek muzea se za jeho působení dostala výbava bohatých hrobů knovízké kultury ze Žatce – Macerky, bylanský hrob ze Záhoří i raně středověký žatecký stříbrný poklad. Max Wurdinger trpěl těžkou plicní nemocí, v květnu 1938 proto krátce po svých padesátých narozeninách spáchal sebevraždu.
