Hubert Titlbach

* 18. února 1813 Vroutek † 3. listopadu 1890 Žatec

Byl úspěšným žateckým starostou v letech 1879–1887. Narodil se ve Vroutku jako syn rukavičkáře Jakoba Titlbacha a jeho ženy Elisabethy, rozené Hamplové. Jeho předci se zapojovali do místní správy ve Vroutku, Hubertovým osudem se však stal Žatec.

Titlbach měl ordinaci na Loretánském náměstí 87 - zcela vpravoStudoval na gymnáziu v Žatci a Praze. V Praze promoval na medicíně 10. listopadu 1839. Úspěšnou lékařskou praxi si otevřel v domě, který spoluvlastnila jeho žena Marie, rozená Wüstl, na dnešním Žižkově náměstí (tehdy Loretánské čp. 87). Dožil se i oslavy padesáti let existence své ordinace 9. listopadu 1889.V domě, kde kdysi žil starosta Titlbach je dnes prodejna žateckého pivovaru  zcela vpravo

Vedle práce lékaře se věnoval i politice. O to nejen na regionální úrovni. Smýšlením byl německý liberál. Roku 1861 byl zvolen do městského zastupitelstva a později se stal městským radou. Byl skvělým řečníkem, jehož schopnosti byly využívány při různých městských slavnostech.

Roku 1877 hovořil například na radnici při oslavě místního gymnázia. Tehdy byl prvním radním. Při této oslavě se sešli úspěšní se studenti, kteří studovali na gymnáziu roku 1827, aby si připomněli padesáté výročí ukončení studia. Podoba slavnosti byla pro Žatec tradiční – bohoslužba, projevy, průvod za účasti početných místních spolků a studentů. Šlo se ze starého gymnázia na radnici a odtud tehdejší Wussinovou (dnes Komenského) alejí do parku pod dnešním Regionálním muzeem. Zpestřením oslav bylo odhalení pamětního kamene s deskou na památku někdejšímu radnímu Johannu Noczickovi (Nožičkovi). Ten odhalil starosta Theodor Ritter von Schönfeld. Součástí bylo hudební vystoupení a salvy ostrostřelců. Následoval slavnostní banket U zlatého anděla.

Když roku 1878 onemocněl starosta Theodor Ritter von Schönfeld, zastupoval ho Titlbach v úřadě. Po jeho smrti se 10. února 1879 stal starostou.

Jako lékaře ho zajímaly hygienické a sanitární podmínky nejen ve městě. V Žatci byla vybudována nová kanalizace. Pokračovalo také dláždění centra města. V rámci oceňované péče o chudé a potřebné došlo k otevření nového sirotčince 1. října 1881. Byl umístěn v budově bývalého vojenského špitálu č.p. 538 vedle řetězového mostu. Jeho ředitelem se stal radní Wilhelm Kreibich, který se rovněž zasloužil o jeho vznik. Několik let ho spravovalo pět řádových sester z rakouského Grazu.

I přes různé investice do rozvoje města byl Titlbach obdivován pro svoje hospodaření s městskými penězi, které bylo dle jeho současníků rozumné a úsporné.

Oceňován je rovněž za přínos při záchraně místního (starého) gymnázia, které mělo být roku 1878 jako státní instituce zrušeno. Jako poslanec zemského sněmu se zasadil o jeho zachování pro město. Právě roku 1878 byl totiž Titlbach jako zástupce městské kurie (volební obvod Žatec, Kadaň) zvolen do českého zemského sněmu. Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1883 a volbách v roce 1889.

Připomínán je rovněž jeho emotivní projev ve sněmu na téma neuspokojivých sanitárních podmínek na českém venkově z roku 1881. Zmiňováno je, že i jeho vystoupení přispělo k reformě z roku 1888.

Do doby jeho starostování patří rovněž stavba nové školy v Komenského aleji, kterou již připravovali jeho předchůdci. Byla označována za jednu z nejkrásnějších v zemi. Stavba začala na podzim roku 1878, symbolický základní kámen byl položen 24. dubna 1879. Hotovo bylo roku 1880.

V 80. letech došlo k rekonstrukci přízemí radnice, kde byla zřízena radniční restaurace. 8. října 1882 byl v blízkosti radnice odhalen oblíbený pomník císaři Josefu II., který stával v místech dnešní chmelničky. Zničen byl roku 1919 po vzniku republiky.

Opraveno bylo rovněž divadlo (1884), které přešlo roku 1883 do správy města. Městský historik A. Seifert poznamenal ve své knize o Žatci v 19. století, že vypadalo jako nové, ale náklady byly značné. I s koupí pro město činily 40 000 zlatých.

Roku 1883 hovořil starosta Titlbach při zahájení velké chmelařské a pivovarské výstavy, kterou uspořádal místní chmelařský spolek (Hopfenbauverein) u příležitosti padesáti let své existence. Přijeli návštěvníci z celého Rakouska. Roku 1884 vznikla i městská známkovna chmele. Z Titlbachovy éry pochází i nová zeď kapucínského kláštera.

Městský historik Adolf Seifert si rozvoj města za tohoto starosty ve svých knihách velmi pochvaloval. Neopomněl ani jeho zásluhy z doby, kdy byl jen prvním radním. Jediné, co mu vytknul, byl jeho postoj ke starým dokumentům. Při opravě radnice zde byly totiž v jednom ze sklepů objeveny knihy a spisy, které byly z rozhodnutí starosty a radních prodány. Ty cenné musel pak Seifert pracně shánět a kupovat zpátky. Některé pochopitelně nenávratně zmizely.

Město Žatec ocenilo Titlbachovy zásluhy udělením čestného občanství 19. května 1886.

V únoru 1887 byl starostou Žatce zvolen Konstantin Ritter von Schönfeld, syn Titlbachova předchůdce Theodora. Seifert uvedl ve své knize o Žatci v 19. století, že důvodem, proč se místní radní rozhodli pro volbu jiného starosty, byl Titlbachův věk. Titlbach se prý po letech v úřadu stal poněkud neústupným a nedůtklivým. Polevil také v péči o úřední záležitosti, které ho už logicky poněkud unavovaly. Proto se dohodli, že ho již starostou nezvolí, ale ocení ho udělením čestného občanství.

Hubert Titlbach zemřel 3. listopadu roku 1890. Město se mu rozhodlo prokázat veřejnou poctu, jak bylo tehdy zvykem. Jeho pohřebního průvodu se zúčastnily davy lidí, včetně zástupců vedení města i okresu (např. okresní hejtman Theodor Blaschek). Svůj vděk mu projevili i ti, kterým pomáhal. V čele pohřebního průvodu šli studenti gymnázia i sirotci ze sirotčince. Vystaveny a neseny byly velké věnce s nápisy od obce Žatec i od jeho kolegů poslanců. O jeho smrti referovaly pražské noviny Prager Tagblatt (4. a 7. listopadu 1890).

Od r. 1923 do r. 1938 byla po tomto starostovi pojmenována dnešní ulice Pod Střelnicí (dr. Titlbachstrasse). Za druhé světové války pak nesla jeho jméno dnešní ul. Jakubská (Titlbachgasse), která se však po válce vrátila ke svému původnímu názvu.

Titlbachova manželka Marie přežila manžela o deset let, zemřela ve věku 78 let 23. června 1900 v Chomutově, kde žila po smrti svého manžela u syna Theodora Cajetana. Pohřbena byla v rodinném hrobě v Žatci vedle otce a manžela. Její syn Theodor (1851–1901) byl okresním hejtmanem. Zemřel dle městské kroniky brzy po ní, 29. října 1901 ve věku 50 let. Titlbach měl rovněž dceru Marii Amalii, narozenou roku 1842, a dceru Josefu, narozenou roku 1858.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.