Resp. tzv. postjordanovské skupiny (4 000 – 3 800 př. n. l.)
Do období časného a počátku staršího eneolitu, které patří k nejméně poznaným úsekům pravěku v našem regionu, se ještě řadí nálezy kultury schussenriedské (podle lokality u Schussenriedu v Německu). Nejvýznamnějším souborem z tohoto období jsou nálezy učiněné při kopání vodovodu u Valova na Podbořansku. Rýha výkopu odkryla část sídliště se zlomky keramiky. Džbány jsou zdobeny charakteristickou negativní klikatkou vytvořenou šrafovanými trojúhelníky, dále jsou doloženy amfory, poháry, mísy a hrnce. Ve výkopu se našel i nedbale hlazený kamenný klínek a sekera, dále štípané nástroje, přeslen a zlomek opracovaného žebra. Díky vysoké hladině spodní vody a překrytí sídliště mocnou vrstvou rašeliny se zde vzácně dochovaly i části dřevěných předmětů: zlomek smrkového prkna a několik větších kusů borovice. Některé nálezy z tohoto období jsou řazeny k tzv. kultuře michelsberské (název dle sídliště u Michelsbergu v Porýní). Z celých severozápadních Čech se o ní hovoří v případě šesti lokalit, v samotném středním Poohří pak pouze dvou. Ve Veliké Vsi se našel kostrový pohřeb dospělého muže vybavený amforou. Podle určitých stop na lebce je pravděpodobné, že tento muž nosil dlouhodobě nějakou pokrývku hlavy – nejspíše koženou přilbu. Z okolí Liběšovic pochází tulipánovitý pohár s široce rozevřeným hrdlem. Právě tento tvar nádoby je pro michelsberskou kulturu, rozšířenou hlavně v západnějších částech Evropy, typický. Problémem ovšem zůstává vysvětlení těchto nálezů. Názory badatelů se totiž různí. Podle některých tvoří samostatnou kulturu českého pravěku, jiní však tvrdí, že jde pouze o importy keramiky či její napodobeniny v prostředí postjordanovských skupin, případně kultury nálevkovitých pohárů.
