Rok v životě Žatce - 1924

Rok v životě Žatce – 1924

Série článků Rok v životě Žatce vznikla roku 2024. Jako nahlédnutí do světa před sto lety, kdy byl Žatec bohatým chmelařským městem, ve kterém se protínal starý svět převážně německých obyvatel s novou Československou republikou. Neobešlo se to bez střetů, protože rostoucí česká menšina o sobě nechávala slyšet. Z celostátních událostí zajímala region nejvíce probíhající prvorepubliková pozemková reforma, která se výrazně dotkla i zdejšího regionu. Tisk i německy psaná městská kronika však pilně informovaly i o všedním životě města. Rok 1924 přinesl dnes již zapomenuté příběhy. Připomeňme si alespoň některé z nich. Ty, které ovlivnily další historický vývoj, i ty, které žijí dnes již jen na zažloutlých stránkách novin.

Přečtěte si, co se událo v jednotlivých měsících: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec. 

 

Leden - Ve znamení inflace

Jaké starosti měli naši předci právě před sto lety? Nahlédněme do městské kroniky. Zjistíme, že rok 1924 byl plný ekonomických problémů i oblíbených místních česko-německých strkanic. Místní Němci si stále ještě nezvykli na novou republiku, čemuž potíže v ekonomice jen nahrávaly. V lednu zastavila práci továrna na kůže v dnešní ulici Osvoboditelů, čímž vzrostl v Žatci počet nezaměstnaných.

Německá inflační bankovka 5 miliard  marekNěmecká inflační bankovka 10 miliard marek6. ledna probíhala ve městě sbírka na podporu chudých Němců z Výmarské republiky pod názvem „obětní den německé pomoci.“ Nová německá republika čelila po konci císařství obrovské inflaci. Místní Němci tradičně cítili s „říšskými Němci“ větší sounáležitost než s Československou republikou, která na tom byla v té době ekonomicky lépe, než po válce zbídačené Německo. To na podzim 1923 vydávalo běžně bankovky v miliardových hodnotách, za které se nedalo prakticky nic koupit. Dnes patří k oblíbeným objektům sběratelů.

V Žatci se v rámci zmíněné sbírky onoho 6. ledna vybralo 5370 korun, což kronikář označil za potěšující výsledek a projev pocitu „sounáležitosti s trpícími zástupci našeho národa v Říši.“

I v lednu 1924 silně mrzlo. V Žatci bylo navíc obrovské množství sněhu. Ptáci umírali a stejně tak i nejstarší lidé. 14. ledna byl např. pohřben mistr krejčí Josef Rössler, narozený 1837, veterán spolku ostrostřelců, který byl u svěcení praporu spolku v roce 1869.

Kronikář zmínil rovněž, jakou obživu si našli někteří nezaměstnaní. V noci chodili s acetylenovými lampami, kterými oslepovali vysílenou zvěř, aby ji mohli skolit. 11. ledna došlo mezi četnickou hlídkou a pytláky doslova k souboji. Bylo vystříleno na dvacet ran. Druhý den bylo zatčeno dvacet mladíků a nejmenovaná místní obchodnice, která prodávala maso zabitých zvířat.

 

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Únor - Nárůst cen chmele i německé frustrace

V případě února 1924 byl žatecký kronikář L. Engl poněkud lakonický, patrně byl plně zaměstnán přípravou březnových obecních voleb. Pečlivě zaznamenal jen prudký nárůst cen chmele a rozebral i změny u místních chmelařských společností. V únoru 1924 ukončila svou činnost společnost pro obchod se chmelem Saazia s.r.o. V obchodu chmelem se v té době naopak dařilo zejména rodině Zulegerů.

Žatec byl tehdy jako centrum chmelařství relativně bohaté město. K. A. Polánek v knize Náš vývoj v severních Čechách pod ochranou Národní jednoty severočeské (1936) věnoval pozornost nejen vývoji národnostnímu ve 20. – 30. letech 20. stol., ale i vývoji ekonomickému. Tehdejší obchod se chmelem v Žatci zhodnotil takto: „Sem dováží se chmel prodaný pěstiteli a upravuje se za dozoru státu pro prodej v tuzemsku i za hranicemi. Právě tento obchod dodal mu snad ráz města zámožnějšího, poněvadž obchod chmelem vyžaduje velikého kapitálu s patřičným rozšířením staveb pro další zpracování chmele i jeho uskladnění a kanceláře pro zaměstnance. Jeho úprava vyžaduje mnoho sil, které zde nacházejí takto obživy. Veliké obraty milionové ve chmelném obchodu poskytly jedné vrstvě lepší možnost obživy, takže spec. obchodů jest v tomto městě proti jinde více a v dosti značném rozsahu. I příliv cizinců jest zde značnější než v jiném městě téže polohy, čehož příčinou jsou nákupy chmele pro cizinu a shlédnutí pěstování toto plodiny.“

Reklama na radniční kavárnu z adresáře pro rok 1924. Archiv RMŽMóda pro zimu roku 1924 v nabídce firmy na dnešním Smetanově náměstí. Adresář pro rok 1924. Archiv RMŽVraťme se však zpátky k záznamu z kroniky z února 1924. Místní rostoucí česká menšina přivítala nařízení zemské správy, podle kterého měly mít všechny hostince sloužící k ubytování turistů nebo ty, ve kterých se stýkají Češi, do roku 1924 české nápisy venku i uvnitř. Zdůrazněno bylo, ze české nápisy mají být stejně velké a ve stejné formě jako ty německé, navíc na prvním místě. Rovněž jídelníčky a nápojové lístky měly být v češtině a hostince měly dbát i na to, aby obsluhující personál ovládal češtinu. V tomto případě si německy psaná kronika kupodivu odpustila jízlivé komentáře, které byly jinak často u věcí, které se týkaly používání češtiny, obvyklé. Nařízení bylo v pozdějším přípisu pouze citováno.

Za války, kdy se kronika přepisovala, byla k únoru 1924 doplněna rovněž noticka o tom, že místní zaujal průběh soudu s Adolfem Hitlerem, který právě probíhal v Německu. Šlo o soud po jeho nevydařeném „pivním“ mnichovském puči v listopadu 1923. Místní noviny Saazer Anzeiger stály tehdy prokazatelně spíše na Hitlerově straně. Neopomněly poznamenat, že „obžalovaný se stal žalobcem“ a citovaly i z jeho závěrečné řeči, ve které mimo jiné řekl, že se přiznává, vinen se však necítí a domnívá se, že jako Němec udělal to nejlepší pro blaho národa. Hitler byl tehdy odsouzen k pěti letům vězení, z kterých strávil ve vězení v Landsbergu jen devět měsíců. Nejen žatečtí Němci měli ve dvacátých letech o budoucím diktátorovi velmi přehnané iluze. On rozhodně nebyl tím, kdo měl vyřešit jejich problémy, ba právě naopak.

 

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Březen - Kvadratura muže

V březnu 1924 proběhly v Žatci obecní volby. Dle kronikáře se dostavilo 9 335 voličů, z toho 9 267 odevzdalo platný hlas. Starostou města se 29. 3. stal Rudolf Ritter von Schönfeld, major ve výslužbě. Zvolen byl za Stranu křesťansko-sociální. Místostarostou byl učitel Johann Heiser, který vedl kandidátku vlivné Německé nacionální strany. Svou pozici oslabili sociální demokraté, kteří ztratili osm mandátů.

Wurdingerův sklad na historické fotografii. Foto Josef Wara.Pravidelné zprávy o cenách chmele z novin Saazer Hopfen- und Brauer- Zeitung - i v březnu 1924 stoupaly27. března zemřel v 69 letech obchodník se chmelem a regionální politik Engelbert Wurdinger. Wurdingerové patřili k místním významným chmelařským rodinám, jejich sklad najdete dodnes poblíž nádraží Žatec – západ.

Další záznam ze žatecké kroniky se týká opět problému se zaváděním českého jazyka do oblastí s převahou německých obyvatel. Kronikář si tentokrát stěžuje, že čeština povinně uváděná na nákladních listech, avízech a razítkách stanic vedla k tomu, že strany hledaly zboží v Žatci na špatném nádraží a došlo i ke zkažení nákladu.

Reklama restaurace na žateckém nádraží z adresáře pro rok 1924I dnes mají mnozí, kteří cestují vlakem, problém s tím, že Žatec má nádraží dvě.

Velký prostor byl v březnu v kronice věnován tajuplné vraždě, ke které došlo poblíž města. Kronika do jisté míry fungovala i jako černá kronika, najdeme zde pravidelně zprávy o zločinech, přečinech i sebevraždách. O kriminalitě s oblibou informoval i regionální tisk, protože mu to zaručovalo dobré prodeje. Podobně brutální záležitost byla však přece jen výjimkou. Došlo k ní právě, když ve městě nastupoval nový starosta. Vražda byla spáchána u tzv. Schubertovy zahrady na cestě ze Žatce do Stroupče. Pachatel zabil neznámého muže na spojovací cestě, která tehdy vedla od stroupečské cesty k vodárně státních drah. Pak vlekl mrtvolu k břehu Ohře. Patrně sekerou jí usekl hlavu, končetiny i genitálie. Zřejmě je hodil do řeky. Trup mrtvoly byl nalezen 29. března 1924 dopoledne. Na místě činu našli také delší kapesní nůž a malý kousek chleba se sádlem. Identitu oběti ani vraha se nikdy nepodařilo zjistit. Probíhalo sice vyšetřování, objevila se udání i podezření, ovšem bez výsledku. Šokující událost zastínila až vražda žateckého lékaře Antona Siegla, který byl zastřelen na dovolené v Rakousku v srpnu 1924.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod