Neolit

NEOLIT  - mladší doba kamenná (5 500 – 4 300 př. n. l.)

Význam a „ technické vymoženosti"  neolitu

V mladší době kamenné (neolitu) změnili lidé zcela zásadně model svého chování. Začali totiž aktivně přetvářet a využívat krajinu, její rostlinné, živočišné i materiální zdroje. Zemědělský způsobu obživy (u většiny světových populací platný v podstatě dodnes) znamenal jednu ze zásadních civilizačních změn v lidské historii, srovnatelnou např. až s průmyslovou revolucí 19. století.  Počátky zemědělství se kladou v oblasti Předního východu do doby kolem roku  9000 př. n. l. Do střední Evropy a do Čech dospěli první zemědělští kolonisté přes Balkán někdy kolem roku 5 500 př. n. l. Obsadili zde nejúrodnější části krajiny s kvalitní půdou na spraši v blízkosti vodních toků. Kromě pěstování kulturních plodin (zejména obilovin, ale i čočky a hrachu) a chovu domestikovaných druhů zvířat (ovcí, koz, prasat a turů) se i na Žatecku objevují další znaky zemědělské civilizace: zejména výroba keramiky a textilií, nová technologie opracování kamenných nástrojů broušením a stavba trvalejších příbytků ze dřeva, hlíny, proutí, slámy a rákosu. Dlouhodobější pobyt na jednom místě je ostatně pro zemědělský způsob života příznačný. Právě tito lidé se postarali o to, že v původně zalesněné krajině začaly vznikat ostrůvky polí a pastvin zbavené porostu. Tím zahájili  dlouhodobý proces proměny krajiny, jejímž výsledkem je tzv. kulturní step.

Rozlohu sídelních areálů prvních zemědělců, tvořených osídlenou plochou a přilehlými pastvinami a poli, lze odhadnout na několik desítek hektarů. Umístěny jsou zpravidla pod vrstevnicí 350 metrů nad mořem v hustotě již připomínající rozložení dnešních obcí. V takto vymezených areálech se lidé zhruba ve dvacetiletém cyklu přesouvali vždy na jiné místo vzdálené až několik set metrů. Důvodem stěhování bylo nejspíše postupné zaplevelení polí, nutnost obnovy obydlí, jejichž životnost byla omezená i vyčerpání potřebných přírodních zdrojů v nejbližším okolí sídliště, zejména dřeva, spotřebovaného ke stavebním účelům i na otop. Předpokládá se, že v mladší době kamenné bylo možno získat z jednoho hektaru až tunu obilí. Uřezávaly se však pouze klasy, a sláma s plevelem byla po sklizni spasena dobytkem. Stádo sloužilo spíše jako živá zásobárna masa a skot nebyl ještě používán k zápřahu či intenzivnímu dojení. K rozmělnění zrn se používala dvoudílná kamenná drtidla. Na přechodu k pozdní době kamenné, v období kultury lengyelské, se ojediněle vyskytují první kovové (měděné) výrobky.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod