Domovská stránka Muzem Žatec Encyklopedie Muzem Žatec Historie Žatce Muzem Žatec Stavby a památky Muzem Žatec Pomník Malínským (Památník obětem z Českého Malína)

Pomník Malínským (Památník obětem z Českého Malína)

K nejznámějším žateckým pomníkům patří pomník věnovaný obětem fašisty vypálené vesnice Volyňských Čechů Český Malín. Socha ženy prchající před plameny na podstavci stojí od roku 1958 před žateckým hřbitovem. Zažila léta zájmu o volyňskou problematiku, i období, kdy se o Volyňských Češích z ideologických důvodů mlčelo. Mlčelo proto, že měli osobní zkušenost se sovětským režimem.
 
Pieta u pomníku v roce  45. výročí osvobozeníProč stojí pomník právě v Žatci? Protože řada z obyvatel této vesnice přišla na Volyni právě ze Žatecka. Fašisté 13. července 1943 Malín vypálili a upálili většinu jeho obyvatel. Z publikací o osudu Malína zmiňme knížku Český Malín – Lidice Volyňských Čechů (2010) od Dariny Martinovské a Josefa Řepíka. Ke koupi byla nabízena např. právě v Lidicích. (Podrobný rozbor různých výkladů události, literatury k tématu i snah o jeho zneužití viz.)
 
Co na místě Malína zbylo, viděli jako první vojáci Svobodovy armády, mezi kterými byla rovněž řada Volyňských Čechů. Když se po válce na Žatecku usazovali, přinesli s sebou i připomínky osudu „volyňských Lidic".
 
14. července 1946 byl položen základní kámen budoucího pomníku na hřbitově v režii Svazu Čechů z Volyně. Původně bylo totiž plánováno, že nový památník vznikne přímo tam. Nakonec však byl vybrán bezpochyby lepší prostor před hřbitovem, kde bylo více místa pro vzpomínkové akce. A kde byl pomník více na očích.
 
Generál Svoboda při poklepu na základní kámen 1946 - foto otištěno o rok pozdějiMinistr Nejedlý vítá v Žatci Volyňské reemigrantyFotografii generála Svobody při poklepu na základní kámen (1946) přetiskl týdeník Volyňských Čechů Věrná stráž ve dvojčísle z 11. 7. 1947. Tehdy se chystala další velká pietní akce a noviny připomínaly rok starou událost. V červenci 1946 ostatně Věrná stráž ještě nevycházela. Dvojčíslo je digitálně dostupné.
 
Zmíněné dvojčíslo Věrné stráže přetisklo i projevy z roku 1946. Kromě generála Ludvíka Svobody hovořil i nechvalně proslulý škpt. Jan Zicha, předseda ONV v Žatci.
 
Za město mluvil předseda Městského národního výboru František Malát. Pronesl tehdy patetický slib, z něhož bylo možno splnit jen část: „Lidičtí a malínští mučedníci zůstanou navždy v našich myslích a v myslích našich potomků. Budeme vždy v den výročí jejich pomníku zde v Žatci a s námi celý český národ pietně vzpomínat jejich nehynoucí památky a veliké oběti, kterou přinesli v boji našeho lidu za osvobození. Město Žatec je povděčno tomu, že pomník padlým malínským mučedníkům je zde u nás a já dovoluji si jménem národního výboru v Žatci ujistiti Svaz Čechů z Volyně, že budeme s obzvláštní péči střežiti pomník, aby dalším pokolením byl vždy připomínkou, jak museli otcové bojovati a umírati, aby český národ zůstal věčný." Dojemný proslov pronesl roku 1946 pamětník malínských událostí, od kterých roku 1946 utekly teprve tři bolestné roky, J. A. Martinovský.
 
Program slibu věrnosti republice 1947V červenci 1947 uspořádali Volyňští Češi v Žatci celostátní oslavy návratu do vlasti tzv. Slib věrnosti republice, který proběhl za velkého zájmu veřejnosti. Součástí byly bohoslužby, připomínky malínské tragédie a velký průvod a přehlídka. Vlastní slib se konal před radnicí.
 
Arcibiskup Beran v Žatci na stránkách Věrné stráže 1947Do Žatce tehdy přijel opět generál Ludvík Svoboda. A také arcibiskup Josef Beran.
 
Pravoslavnou bohoslužbu u základního kamene pomníku malínským obětem na hřbitově sloužil 13. července 1947 otec archimandrita Andrej.
 
I katolická bohoslužba sloužená arcibiskupem Beranem ve stejný den byla věnována obětem z Malína. Konala se na nezvyklém místě, totiž v parku u gymnázia. Jednoduchý oltář s křížem z hrubého dřeva a nápisem Český Malín byl obklopen volyňskými vlajkami. Volyňské Čechy překvapil velký zájem místních, kteří přišli. Snad i proto se vzpomínka nakonec konala venku pod širým nebem, což původně nebylo plánováno. Bohoslužba měla proběhnout u kapucínů. Fotografie z ní se zachovaly na zažloutlých stránkách Volyňské stráže. Další politický vývoj bohužel zamezil tomu, aby se Malín dostal do českých učebnic dějepisu. V Žatci se však památka připomínala dál.
 
Na plánovaný velký pomník se vybíralo mezi Volyňskými Čechy žijícími po celé republice. A nejen mezi nimi. Jména dárců a částky byly pravidelně zveřejňovány na stránkách týdeníku Věrná stráž. Přispěl i generál Svoboda.
 
Nejdříve byl odhalen menší pomník u kostela sv. Jakuba. Stalo se tak 15. 7. 1951. Šlo o desku s nápisem: „Malínským mučedníkům, obětem fašistického teroru zahynulým 13. července 1947. Zahraniční vojáci."
 
Mistr Rada při práci na sošeInstalace sochyPodoba velkého pomníku, který dodnes stojí před hřbitovem, vyšla ze soutěže. Konalo se rovněž dobově složité schvalovací řízení. Vybraný sochař František Rada pak se souhlasem různých institucí podobu pomníku ještě měnil. Nejen jemu se zdál malý. Stavba pomníku probíhala přes Svaz výtvarných umělců v Ústí nad Labem, kterému byly předány vybrané finanční prostředky Svazem Čechů z Volyně. Z pramenů vím, že nakonec nestačily. Vznikl totiž pomník opravdu úctyhodné velikosti. Jeho celková výška je 6 metrů, socha ženy je vysoká 380 cm. (Údaje jsou převzaty přímo z korespondence F. Rady.)
 
Odhalení pomníku 1958 (1)Odhalení pomníku 1958 (2)Vzácný plakát k odhalení pomníku roku 1958 se dochovat jako příloha kroniky města                            Pomník byl slavnostně odhalen 13. července 1958. Akce byla skryta pod pojmem Mírová manifestace. Na plakátu byl jako hlavní organizátor označen Svaz protifašistických bojovníků v Žatci ve spolupráci s Krajským výborem svazu. Slavnost byla zahájena hymnami, Hlavním řečníkem byl generál Ludvík Svoboda, který pomník také odhalil. Pomník byl předán do péče MNV v Žatci. Na konci slavnosti zazněl chorál. Hrála vojenská hudba ze Slaného. Odpoledne pokračoval program představením Prodané nevěsty v podání Rakovnického operního souboru v přírodním divadle (dnešním letním kině, otevřeno 1955). Jako hosté vystoupili pražští pěvci Marie Podvalová a Beno Blachut z Národního divadla. Regionální tisk slavnosti nevěnoval valnou pozornost, stručný zápis se dochoval v městské kronice z roku 1958 (s. 127). Kromě zmíněných informací se zde dočteme, že parčík před hřbitovem, kde je socha umístěna, byl upraven brigádnicky členy svazu.
 
Po odhalení pomníku, který se dočkal příznivých ohlasů, musel Rada ještě absolvovat pro něj jistě nepříjemné administrativní vyřizování. Náklady na větší pomník překročily původní rozpočet o 18 000 Kčs. Rada se navíc „trefil" právě do období nejrůznějších restrukturalizací, jak bychom řekli dnes.
 
Svaz Čechů z Volyně byl z ideologický důvodů dokonce v likvidaci. Svou činnost nuceně ukončil roku 1957, kdy se transformoval do Svazu protifašistických bojovníků, s kterým nakonec splynul. Dnes opět funguje jako Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.
 
Zůstal pouze Svaz protifašistických bojovníků, do kterého se musel začlenit. Na pomník zbylo z jeho původních prostředků 55 000 Kčs. Ministerstvo kultury po doložení dokladů by sice rádo zaplatilo, ale i zde proběhly změny a vše přešlo do kompetencí Krajského národního výboru. V archivu památkářů se dochovala část Radovy korespondence, díky níž se ovšem o pomníku dozvíme i další detaily, které už by jinak dnes byly zapomenuty.
 
I v případě tohoto pomníku se po roce 1989 objevila snaha, aby byl vyřazen ze seznamu kulturních památek. Zdál se příliš poplatný minulému režimu. Památkáři se roku 1991 vyjádřili k žádosti ministerstva negativně. Roku 1998 se situace opakovala. Ministerstvo kultury opět řešilo možnost vynětí a vyžádalo si stanovisko památkářů.
 
Památkový ústav v Ústí nad Labem se v dopise z 8. května 1998 odpověděl: „U níže uvedených kulturních památek nadále se zrušením prohlášení za kulturní památku nesouhlasíme. Tyto pomníky (Žatec, Sýrovice pozn. MK) jsou totiž mezi místními obyvateli navrátivšími se do Čech z ukrajinské Volyně ctěny. Zajímají se o jejich stav, o událostech, na které upomínají dodnes píší do regionálního tisku. Zrušení prohlášení za kulturní památku by v jejich očích vyznělo přinejmenším jako ignorance jejich bytí v Čechách." Ministerstvo kultury nakonec roku 1998 návrh zamítlo s odvoláním na úzké vztahy Žatce a Volyně. Pomník je tak dodnes kulturní památkou.
 
Roku 2001 byl restaurován, roku 2013 došlo k úpravě terénu kolem něj. Od podzimu 2019 probíhalo další restaurování, pověřena jí byla Markéta Kynclová. Náklady hradilo město, přispěl i kraj. Řešilo se i jeho nasvícení.

Letáček z pozvánkou na vzpomínkovou akci roku 2022 ze stránek SdruženíV Žatci pokračují i tradice připomínek u pomníku. Roku 2023 uplyne o vypálení Malína již osmdesát let.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod