Kultura únětická

Starší doba bronzová – únětická kultura (2 200 – 1 600 př. n. l.)

O postupné širší zavedení výroby bronzových předmětů se v našem regionu, tak jako v ostatních částech Čech a na Moravě, postaral lid únětické kultury (název podle naleziště u Únětic ve středních Čechách) v průběhu starší doby bronzové.  Bronz ovšem zobecněl až v mladším období této kultury, jak dokládá ještě početné používání kamenných a kostěných nástrojů na počátku bronzového věku. Ve středním Poohří jsou v té době patrné dvě navzájem odlišné oblasti únětického osídlení. Žatecká plošina  se vyznačuje poměrně chudými nálezy s malým množstvím bronzových předmětů. Pohřby jsou zde ukládány v prosté zemi bez použití kamenů. Naproti tomu region západně a jihozápadně od Žatce (Chomutovsko a Podbořansko) je v té době výrazně bohatší. V hrobech, často obezděných zídkou z nasucho kladených kamenů, se kromě množství bronzových předmětů vyskytují i početné ozdoby ze zlata a jantaru. Prosperitu této oblasti lze dávat patrně do souvislosti s ložisky zlata a cínu v nedalekých Doupovských horách. Oba kovy byly asi tokem Blšanky (německy Goldbach) splavovány právě na Podbořansko, kde mohly být získávány rýžováním. Skvělým příkladem takového „bohatého" pohřebiště jsou Liběšovice. Kromě keramiky se v inventáři zdejších hrobů běžně vyskytovalo značné množství  šperků, výjimečně i nástroje a zbraně.  Časté jsou různé typy bronzových jehlic – spínadel oděvu. Velkou rozmanitostí se vyznačují náhrdelníky složené z bronzových korálků či trubiček a jantarových závěsků. Vzácnější jsou bronzové náramky, v mnoha hrobech se našly i vlasové ozdoby – tzv. záušnice, svinuté z bronzového, ale v několika případech i zlatého drátu. Jeden hrob obsahoval prsten. Z předmětů, které neměly ozdobnou funkci, lze uvést dlouhou dýku a bronzovou sekeru. Sekera je odlita ze suroviny alpského původu a spolu s některými zvláštními tvary keramiky dokládá kontakty tehdejších obyvatel až se vzdálenými oblastmi německého Podunají.

Z výše uvedeného je patrná výrazná „majetková" odlišnost skupiny únětického osídlení v západní části středního Poohří od oblasti vlastního Žatecka. To mohlo vést jistě ke konfliktním situacím a potřebě svoje bohatství nějak chránit. Patrně z těchto důvodů byl opevněn  v nejmladším období únětické kultury vrch Rubín u Dolánek – významný strategický bod  na pomezí Podbořanska a tehdy chudšího Žatecka. Na jihovýchodní straně kopce byla totiž na sklonku starší doby bronzové vystavěna dvojitá hradba.

V samotném Žatci známe nálezy únětické kultury z několika různých míst. Již v roce 1865 se v jižní části náměstí narazilo patrně na hromadný hrob s několika kostrami zavalenými balvany a keramickými nádobami. Stopy osídlení zachytil výzkum nedaleko odtud v Obloukové ulici. Keramika z postupně ničených hrobů je doložena z okolí gymnázia a prostoru dnešního hřbitova, na další nádoby se narazilo při stavbě vily v Pražské ulici. Podobné nálezy pocházejí ze staveniště Dreherova pivovaru a z pískovny u civilního letiště. Další hrob se čtyřmi nádobami se našel při stavbě nové vrátnice žatecké šroubárny v roce 1956. Do mohyly z pozdní doby kamenné nad údolím Perč s pohřbem kultury se šňůrovou keramikou byly v období únětické kultury dodatečně uloženy další dva hroby.  Sídliště starší doby bronzové se rozkládalo na Macerce. V jedné ze zdejších pískoven se našel opodál sídliště i menší bronzový depot o váze asi 850 gramů. Ten obsahoval dvě hřivny, spirálovité náramky a dvě sekery. Z neznámého naleziště v Žatci pochází zlatá záušnice, kterou má ve svých sbírkách Národní muzeum v Praze. Z hrobů zničených na neznámém místě katastru města se do teplického muzea dostal bronzový náramek, sekera a dýka.

Zvyk ukládat své zemřelé do již existujících a v terénu patrných starších mohyl z pozdní doby kamenné je kromě Žatce doložen i z dalších míst, např. Selibic, Roztyl a Března u Loun. Posledně jmenovaná lokalita přinesla i významné informace o vzhledu únětických pohřebišť a sídlišť.  Výzkum zde odkryl dvě skupinky hrobů (18 a 45 pohřbů) vzdálené asi 200 metrů od sebe. Některé hroby byly upraveny vyzdívkou z velkých vápencových desek, přinesených ze vzdálenosti několika kilometrů. Balvany vymazané jílem tvořily původně duté pohřební komory. Doložen je i  jeden hromadný hrob se změtí kostí dvou mužů a dvou žen. Lidské pozůstatky nesou stopy řezání a sekání – patrně důsledek rituálního kanibalismu. Při okrajích obou skupin hrobů se rozkládaly současné osady. Zjištěné obytné stavby připomínají návrat „dlouhých" domů nejstarších zemědělců z neolitu. Domy z dřevěných kůlů mají výrazně obdélníkový půdorys o délce kolem 20 metrů. Stěny byly vypleteny proutím s hliněnou omítkou, střechu kryla sláma či rákosí. Delší osou jsou vždy nasměrovány od západu k východu. Obytným účelům se ovšem vymyká 25 metrů dlouhá a pouze tři metry široká stavba, uvnitř níž se našly dva hroby umístěné souhlasně s její podélnou osou. Zdá se, že nešlo o obydlí, ale spíše nějaké kultovní zařízení. Podobná situace jako v Březně byla odkryta výzkumem žateckého muzea mezi obcemi Chudeřín a Roztyly. Na protilehlých stranách mělkého údolí se rozkládala dvě únětická sídliště, navzájem oddělená dnes již zaniklým potokem. Kromě sídlištních jam byl prozkoumán  i jeden kompletní půdorys kůlového domu. Poblíž obou osad se našlo i několik pohřbů, včetně nepietně uložených ostatků dvou jedinců v odpadní jámě. Ve vzdálenosti asi tří set metrů odtud se na katastru sousední obce Soběsuky našlo další únětické sídliště a deset hrobů uspořádaných do tří skupinek. Pohřbení byli vybaveni kromě keramiky i bronzovými a jantarovými předměty.

Významné lokality: Liběšovice, Roztyly, Soběsuky, Žatec

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod