Rudolf Dietl

* 17. února 1892 Einsiedl u Mariánských Lázní † 22. února 1976 Buchen (okres Mosbach)

Dietl skládá starostenský slibRudolf Dietl byl starostou Žatce v době, kdy byl Žatec připojen k Říši. Jako jmenovaný starosta skládal slib v uniformě SS (8. května 1939). V SS to dotáhl na sturmbannführera (velitel jednotky), takto byl uváděn například i v žateckém adresáři pro rok 1941 (s.150).

Po válce dožil v Německu. Dnes má i stránku na německé wikipedii,protože byl za války také poslancem Říšského sněmu za Sudety.

Byl rodákem z obce Einsiedl u Mariánských Lázní. Studoval na gymnáziu v Žatci a poté na Učitelském ústavu v Praze. Učitelskou kariéru zahájil v Žatci. Roku 1914 narukoval a sloužil u infanterie (regiment č. 6 Eger). Bojoval na frontě v Srbsku, později v Karpatech, Galicii a v Itálii. Na italské frontě byl roku 1917 zajat. Nedobrovolný pobyt v zajetí na ostrově Asinara mu přinesl setkání s Konrádem Henleinem, se kterým se spřátelil. To mělo velký význam pro jeho další kariéru, i pro historii Žatce. (Městská kronika, 4. díl, s. 48–50).

Po návratu z války složil Dietl zkoušku, která mu umožňovala učit na měšťanských školách. Působil nadále v Žatci. V žateckém adresáři pro rok 1923 (s. 19) je uveden jako odborný učitel na první chlapecké obecné a měšťanské škole v dnešní Komenského aleji. Žatecký adresář pro rok 1930 (s. 11) má jeho jméno v seznamu učitelů na druhé chlapecké měšťance (č.p. 1019 na dnešním náměstí 28. října). Dle adresáře pro rok 1933 se přesunul na první měšťanskou dívčí školu (s. 10). Roku 1933 bydlel v Nikolaigasse (dnes Volyňských Čechů) č.p. 743.

Již od mládí byl aktivní v turnerském hnutí a ve Svazu Němců. Byl jedním z hlavních organizátorů velkého srazu turnerů v Žatci roku 1933, kde řečnil i Konrád Henlein.

Roku 1935 byl Dietl přeložen, tentokrát do Dubé (něm. Dauba) a následně penzionován. Důvodem byly právě jeho mimoškolní aktivity, které se hrubě nelíbily československým úřadům. O to víc se zapojil do činnosti Sudetoněmecké strany a později do nacistického hnutí. V únoru 1935 se stal vedoucím centrály Sudetoněmecké strany v Chebu. Byl zodpovědný za ženskou část členstva této strany. Proto patřil i k jejímu užšímu vedení. Vrchol jeho kariéry nastal po připojení Sudet k Říši po Mnichovské dohodě. Od října 1938 do května 1939 byl župním vedoucím nacistické strany NSDAP.

4. prosince 1938 se konaly doplňující volby do Říšského sněmu v Berlíně. Dietl byl zvolen jako poslanec za Sudety, kterým byl až do jara 1945.

V květnu 1939 se stal starostou Žatce. Slib skládal, jak zmíněno, v uniformě SS. I text starostenského slibu byl patřičně dobový: „Přísahám poslušnost vůdci Říše a německého národa Adolfu Hitlerovi, kterému budu věrně a poslušně sloužit, budu dodržovat zákony a vykonávat své úřední povinnosti. K tomu mi dopomáhej Bůh." (Městská kronika, 4. díl, s. 50).

Dietl si liboval v dlouhých projevech, byť již v tom svém nástupním řekl, že by obecní politiku neměly tvořit dlouhé řeči, ale činy. Plné texty některých z nich jsou v žatecké městské kronice. Všechny jsou prodchnuty nacistickou ideologií. Část však nepsal sám Dietl, autorem měl být kronikář a v té době vedoucí muzea Hermann Födisch. Týkalo se to zejména projevů s historickým podtextem.

Již ve své nástupní řeči mluvil Dietl o bývalém Československu v tradičním duchu sudetoněmecké propagandy. Tedy jako o zemi, kde byla potlačována práva menšin. A chválil Konráda Henleina mimo jiné za to, že pomohl, aby se sraz turnerů konal právě v Žatci. Děkoval svým předchůdcům a sliboval, že bude starostou všech. Před radnicí ho očekával dav příznivců.

Nadšení pro nový režim bylo stále u Němců velké, válka ostatně ještě nevypukla a vše se zdálo zalité sluncem. Alespoň pro ty z žateckých Němců, kteří již dlouho snili o připojení k Německu. Na radnici byla zřízena čestná hala, kam byly přineseny vlajky SdP a původní domácí nacistické strany DNSAP. Starosta je při prvním zasedání městské rady přímo oslovil při začátku svého projevu. „Zdravíme vlajky," začal a připomněl, jak se dříve používání německých symbolů protivilo československým úřadům.

Následoval slib radních, kteří byli dle říšských zvyklostí jmenováni na šest let, tedy do 21. května 1945. Zástupcem starosty se stal Dr. Walter Groß, který měl zároveň na starosti městské finance. Seznam členů rady najdeme ve čtvrté městské kronice na s. 58. Figuroval mezi nimi i předchozí starosta Ing. Eduard Hlawatschek, ovšem jen do července 1939, kdy zvolil jinou kariéru (Městská kronika, 4. díl, s. 76).

Na programu první rady bylo např. plánované otevření Obchodní akademie (Handelsakademie) v budově bývalého českého Učitelského ústavu. Temné časy předpovídalo jednání o umístění pracovního tábora pro nuceně nasazené. Jednalo se také o budoucnosti organizace Hitlerjugend ve městě. Nový režim začal zapouštět své kořeny. Konrád Heinlein byl roku 1939 jmenován čestným občanem města (Městská kronika, 4. díl, s. 67-72).

Město převzalo do svého majetku budovu židovské synagogy, rabinátu a školy. Většina bohatších Židů město již dříve opustila. Městské muzeum se roku 1939 přestěhovalo do budovy bývalého sirotčince v Husově ulici, kde je dnešní sídlo Regionálního muzea.

Místní ještě radostně přivítali pakt Německa se Sovětským svazem. Srpen 1939 naznačil, že zdánlivá idyla skončila. Žatecko totiž postihly bouře a lijáky. Dietl jako člen říšského sněmu odjel v září 1939 na jeho slavnostní zasedání. Důvodem bylo připojení Gdaňsku k Říši.

Počátkem září vypukla druhá světová válka. Dobové propagandistické zprávy hovoří o disciplíně a víře ve vůdce. Skutečné nálady místních, zejména žen, které často oplakávaly smrt svých synů, bratrů a vnuků v první světové válce, byly jistě minimálně smíšené. Projevy slabosti se však nepřipouštěly. Němečtí muži, kteří byli nyní občany Říše, museli rukovat.

Starosta svolal na 7. září 1939 neveřejnou schůzi. Žádné pochyby neměly být trpěny, pochybovači byli považováni za nepřátele lidu. Následoval běžný program. Řešilo se např. otevření divadla, nové dláždění nebo daň ze psů (Městská kronika, 4. díl, s. 84, 87). Již 23. září se konala na Střelnici první vzpomínková slavnost za padlého. Byl jím Ing. Julius Hünl, který padl v Polsku.

Hospodářská situace se rychle začala zhoršovat, Němci si museli začít zvykat na přídělový systém. Ovšem příležitostí k propagandistickým akcím bylo stále dost. Při ročním výročí připojení Sudet k Říši pochodovali městem členové SA, shromáždili se u pomníku padlých (lev v místech dnešní chmelničky). Dne 15. října 1939 se konalo velké stranické shromáždění ve známkovně chmele. Opět jako připomínka „osvobození Sudet". Nacistické organizace obecně převzaly hlavní úlohu u oblíbených místních slavností, kterou měly dosud místní spolky, pouze turneři si udrželi silnou pozici.

Propagandisticky byl zneužit i Jan ze Žatce. Představení jeho Ackermanna pod širým nebem před žateckým kostelem bylo pojato jako demonstrace jednoty a připravenosti k oběti. Hrálo se v rámci župního kulturního měsíce v květnu 1940 (Saazer Anzeiger 27. května 1940).

Naskytlo se tak opravdu mnoho možností pro starostu, jak se ukázat na veřejnosti, doprovázet čestné hosty a řečnit. Celou válku se slavily dubnové vůdcovy narozeniny, podobně jako dříve výročí Habsburků. Roku 1940 hovořil starosta při slavnostním zasedání rady 20. dubna. Dlouhý projev měl historický podtext, starosta začal u starých Germánů a vrcholil oslavou Hitlera jako tvůrce Velkoněmecké říše. Na pozdravný telegram obdrželo město od vůdce i formální odpověď (Městská kronika, 4. díl, s. 144–148, 153). Oslava se konala také na náměstí. V neděli 21. dubna 1940 opět mašírovalo městem SA.

I za války se ve městě stavělo a investovalo. V popředí zájmu byla bytová výstavba i malé zahrádky, kde se dalo pěstovat něco k jídlu. Dbalo se ovšem i na estetiku a odpočinek. Od ledna do léta 1940 probíhaly dlouho plánované úpravy parku. Rybníčky se zlatými rybičkami a malé vodopády sice realizovány nebyly, ale k terénním úpravám s kácením stromů zejména v části za kostelem a kolem Nožičkova pomníku došlo (Městská kronika, 4. díl, s. 110).

Městská správa v žateckém adresáři 1941Starosta Dietl snil i o úpravách hlavního žateckého náměstí, které mělo být očištěno od všech novodobých přístaveb. Ještě roku 1941 mluvil v městské radě o angažování architekta, který měl připravit model (Městská kronika, 4. díl, s. 210).

Roku 1941 proběhla z nařízení starosty inspekce ovocných zahrad, dobrovolníci jich zkontrolovali 596. Zdůrazněno bylo, že se nejedná o šikanu ze strany města, ale o snahu zvýšit produkci ovoce ve prospěch německého národa (Městská kronika, 4. díl, s. 214–215).

Roku 1941 městská rada opět zaslala vůdci telegram s gratulací ve jménu města chmele. Samozřejmě v naději na konečné vítězství. Dietl přednesl na slavnostním zasedání rady svůj obvyklý obsáhlý projev, který zabral v kronice čtyři stránky. Tentokrát se vrátil do doby první světové války, aby mohl zdůraznit, že tehdy chyběl vůdce jako je Adolf Hitler, aby dopomohl Německu k vítězství (Městská kronika, 4. díl, s. 234-237).

25. dubna 1941 proběhlo v hotelu Zlatý Anděl první setkání starostů z okresu Žatec. O vývoji války hovořila náplň schůzky – mluvilo se např. o požárních opatřeních a ochraně před leteckými útoky. Podobné schůzky se pak konaly v hotelu i v následujících letech, několikrát za rok.

Roku 1941 město Žatec organizovalo také velkou oslavu 1. máje. Další příležitostí pro shromáždění byl tradičně den matek nebo tzv. kamarádské večery pro vojáky i zaměstnance.

30. ledna 1942 slavil režim výročí převzetí moci. Starosta ve svém projevu k radním opět zdůraznil vděčnost Sudet za připojení k Říši.

Na únor 1942 připadla oslava Dietlových padesátých narozenin. V jejich předvečer mu zahráli doma dostaveníčko, na radnici si pak po gratulacích vyslechl nový pochod, který na jeho počest složil kapelník městského divadla (Městská kronika, 4. díl, s. 393–394).

Zasedání městské rady v březnu 1942 řešily zvýšené náklady za velmi krutou zimu. Duben 1942 přinesl opět oslavy Hitlerových narozenin, do města se sjeli členové SA, kteří uspořádali „hvězdicový" pochod, kdy přicházeli na žatecké náměstí z různých stanovišť. Další velkou akcí roku byl sraz turnerů 28. dubna, které samozřejmě opět pozdravil starosta (Městská kronika, 4. díl, s. 412).

Když v srpnu roku 1942 dobrovolně narukoval Alois Kaiser, převzal po něm Dietl i funkci okresního vedoucího NSDAP (Kreisleiter).

Další funkcí, kterou Dietl měl, bylo členství ve správní bankovní radě státní banky za Sudety. Do rady se dostal díky Konrádu Henleinovi.

Roku 1942 oznámil starosta přejmenování dnešního Smetanova náměstí po Reinhardu Heydrichovi, který byl zabit při atentátu.

Ve stínu dobové propagandy žil jiný Žatec; ve městě byli drženi váleční zajatci (Rusové, Francouzi aj.) Pracovali v místních podnicích i v zemědělství. Stejně jako nuceně nasazení. Koncem války muselo město poskytovat ubytování tzv. válečným poškozencům (lidé z vybombardovaných německých měst), což ještě zhoršovalo neutěšenou hospodářskou situaci. Velké propagandistické akce se však konaly i nadále.

Dietl jako funkcionář NSDAP hovořil například při přijímání nových členů strany z řad Hitlerjugend 18. dubna 1943 v budově známkovny. „Plamenný" projev přednesl rovněž na Vánoce 1943. Řekl mimo jiné: „Je mehr Feinde um uns auferstehen, desto enger müssen wir zusammenrücken und alle Blicke und Herzen auf den Führer richten." - „Čím více nepřátel máme, tím více se musíme semknout a přimknout k vůdci." (Městská kronika, 4. díl, s. 478). Poslední zmínka o Dietlovi v kronice souvisí s oslavami Hitlerových narozenin v dubnu 1944. Najdeme ji v torze nedokončeného 5. dílu. Po slavnostním zasedání rady následovalo setkání členů NSDAP.

Vila čp. 1310, kde za války bydlel starosta DietlZa války bydlel Dietl ve vilce v dnešní ulici Volyňských Čechů č.p. 1310. Ulice tehdy nesla název po jeho příteli Henleinovi (Adreßbuch des Landkreises Saaz 1941, s. 8).

Dodejme, že město samo za války neutrpělo velké škody. O to více byly po válce dramatické osudy jeho německých obyvatel. Starosta Dietl jako většina nacistických prominentů pravděpodobně včas uprchl. Víme, že dožil v Německu. Z dramatické doby druhé světové války zbyly dnes jen dobové fotografie a zbytky původních písemných materiálů. Historie Žatce pod vládou hákového kříže na své systematické zpracování stále čeká.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.