Cukrovar v Žatci byl založen jako akciová společnost roku 1871. Stavba cukrovaru byla provedena nákladem 80 000 zlatých stavitelem Markem z Prahy. Úpis akcií proběhl úspěšně, zrod cukrovaru byl ve znamení optimistických perspektiv, přesto byly začátky cukrovaru těžké. První dvě kampaně skončily neúspěšně. Po první neúspěšné kampani v roce 1871-1872 byl vystřídán první ředitel Robert Kőhler cukrovarnickým odborníkem Arnoštem Mikem z Kolína. Za jeho působení až do roku 1893 zaznamenal žatecký cukrovar úspěšný vzestup.
Roku 1911 získala podstatnou část akcií žateckého cukrovaru První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Praze. Cukrovarnický koncern byl garantem dalšího rozvoje závodu v Žatci – rozšiřoval se a modernizoval se, ale kupoval i další objekty (např. cukrovar v Krásném Dvoře). První roky po první světové válce umožnily rozsáhlou rekonstrukci budovy i strojního zařízení. V obchodním rejstříku byla zapsána firma Saazer Aktien-Rűbenzucker-Fabrik se sídlem v Žatci. Řepa se dodávala z 10 filiálních vah – Žabokliky, Kněžice, Kaštice, Vysoké Třebušice, Krásný Dvůr, Trnovany, Měcholupy, Krupá, Žatec, Hořetice. Žatecký závod se kromě hlavní produkce cukru zabýval i výrobou různých druhů melasového krmiva. Po krizovém období 30. let nastalo oživení.
Po záboru českého pohraničí přešel žatecký cukrovar pod správu německé cukrovarnické společnosti. Po druhé světové válce byl žatecký závod znárodněn jako součást České společnosti pro průmysl cukerní. Po roce 1950 prošel cukrovar řadou organizačních změn, nejprve přešel pod podnik Lounské cukrovary a po dalších a dalších reorganizacích byl začleněn do národního podniku Ústecké cukrovary se sídlem v Lounech. V roce 1963 byl podnik přejmenován na Severočeské cukrovary.
V roce 1980 byl pro těžbu hnědého uhlí uzavřen cukrovar v Havrani a tak bylo nutno modernizovat ten žatecký, který musel navýšit objem výroby. V žateckém cukrovaru byla dokončena nová plavící linka včetně nové váhy, byla dána do provozu nová laboratoř se zahraničním vybavením a nové složiště řepy v Dolánkách na Podbořansku. K další výstavbě došlo v roce 1988. Byla dobudována mokrá linka na výrobu potravinářských vláknin, zlepšily se sociální podmínky zaměstnanců – byla dokončena adaptace sociálního zařízení a vybudována nová kantýna v prostorách závodu. Na trh byl uveden výrobek Sinecal a Kandys. Velmi žádaný byl také přírodní nerafinovaný cukr.
V roce 1992 s.p. Cukrovar Žatec sdružoval závody Doksany, Lovosice, Žatec a Postoloprty a v roce 1994 vznikla ze státního podniku Cukrovary Žatec akciová společnost Severocukr. Společnost byla tvořena čtyřmi závody Doksany, Lovosice, Žatec a Postoloprty (zde se už pouze přepracovával cukr na tzv. tekutý). Žatecký podnik zaměstnával 70 stálých pracovníků.
Začátkem roku 1998 se objevila informace, že cukrovar přes nejlepší výsledky z celé akciové společnosti, nemá jistotu na přežití. Majitelem byla francouzská nadnárodní společnost SDA Origny, která měla 80% podíl ve společnosti. Dne 17. prosince 1998 oznámil ředitel ing. Tomáš Farkota, že všichni zaměstnanci budou k 31. prosinci téhož roku propuštěni. V únoru roku 2000 bylo demontováno a rozřezáno technologické zařízení, které bylo odesláno do šrotu na nákladních vagónech. Společnost Severocukr a.s. byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni 31. 7. 2000.
Dnes je vlastníkem areálu firma HP Pelzer, která se zabývá výrobou interiérového vybavení automobilů.
Lokomotiva ze žateckého cukrovaru
Žatecký cukrovar měl i svoji vlastní parní lokomotivu, která měla to štěstí, že přežila konec výroby v tomto známém podniku. Po různých peripetií se vrátila dokonce na koleje, aby vozila turisty. Od roku 1992 je v majetku Iron Monument Clubu Plzeň. Jeho jednatel Martin Běl poskytl našemu muzeu základní technické údaje o lokomotivě, obrazový materiál i informace o roku 2022 probíhající sbírce na její opravu:
„Lokomotiva 313.902 (dříve CS400 3627) začínala roku 1957 v provozu na vnitropodnikových výkonech v žateckém cukrovaru. Je především určena na provoz po vlečkách a podnicích. Přetlak páry je 14 bar, dosahuje výkonu 400 koní a rychlosti 40 km/h. Hmotnost plně vyzbrojené lokomotivy činí 37,2 tuny. V roce 1978 byla provedena její poslední velká oprava kotle. Od roku 1983 byla vyřazena z provozu a následující rok sloužila jako vytápěcí kotel v betonárně podniku Elektrizace železnic při elektrifikaci žateckého uzlu.
Od roku 1992 je lokomotiva majetkem Iron Monument Clubu v Plzni. Od té doby procházela kompletací, opravou, výstavou v muzeu Českých drah a. s. v Lužné u Rakovníka, byla také zapůjčena do pivovaru Plzeňský Prazdroj a. s. jako součást návštěvnického okruhu, a roce 2016 došlo spolkem k jejímu znovu zprovoznění. Od roku 2016 lokomotiva každoročně vyjíždí na mnoho akcí pořádaných spolkem, nebo jinými subjekty. Během těchto akcí se lokomotiva podívala do jihočeského, karlovarského, ústeckého, středočeského kraje, ale i do hlavního města."
Do Žatce zavítala např. roku 2019. Roku 2022 byla zorganizována sbírka na opravu lokomotivy, která má umožnit její další aktivní existenci. M. Běl uvedl k plánované opravě následující: „Od zprovoznění uběhla již pěkná řádka let a roky stání a následného historického provozu se začínají podepisovat, hlavně na samotném srdci lokomotivy, tj. jejím lokomotivním kotli. Lokomotivě se blíží poslední revize kotle, bez které nemůže být lokomotiva dále provozována. Platnost způsobilosti provozu kotle končí zářím roku 2022. Do této doby je potřeba sehnat finanční prostředky na generální opravu kotle a pojezdu lokomotivy. Proto spolek utvořil sbírku na její opravu. Tato generální oprava obnáší značné finanční náklady v předpokládané výši 3 100 000,- Kč na obnovu kotle, pojezdu lokomotivy a dalších souvisejících částí. Pro následný provoz "parničky" je to zásadní krok, bez kterého se bohužel neobejde. Do realizace samotné opravy bude lokomotiva odstavena jako neprovozní, a to po dobu, než se podaří sehnat potřebné finanční prostředky na její opravu. Členové spolku provedou veškeré demontážní a montážní práce na lokomotivě zdarma ve svém volném čase. Vlastní realizace opravy lokomotivního kotle a pojezdu lokomotivy musí být provedena dodavatelsky certifikovanou společností."
Pokud byste chtěli přispět, bližší informace najdete na stránkách: https://www.donio.cz/OpravaLokomotivy .
Fotografie jsou použity se souhlasem Iron Monument Clubu Plzeň.