Gustav Schőffl - Bőrstendőrfer

* 22. únor 1874 Žatec † 1.červen 1961 Forheim (Německo)

Gustav Schöffl-BorstendörferNěkdejší vydavatel Saazer Anzeigeru v NěmeckuGustav Schöffl – Borstendörfer proslul jako úspěšný vydavatel novin a adresářů. Své podnikání v Žatci rozšířil i do Mostu. Aktivní byl i po odsunu v Německu.

Narodil se roku 1874 v Žatci jako nemanželský syn Marie Borstendörfer. Příjmení Borstendörfer používal až do roku 1929. Z přípisu v matrice se dozvíme, že ho až tehdy adoptoval jeho otec Friedrich Schöffl.rozhodnutí soudu začal od tohoto roku používat obě příjmení. 

V jeho mladších životopisech se o nemanželském původu nehovoří, píše se, že pocházel po otci ze staré žatecké rodiny. Nechybí ovšem zmínky o tom, že byl v mládí odkázán na stipendia a půjčky. I učitelský ústav v Chomutově vystudoval díky státnímu stipendiu. Od mládí byl aktivním členem ve Svazu Němců (Bund der Deutschen). Jako učitel působil až do roku 1899, kdy se rozhodl věnovat novinářské činnosti a stal se redaktorem Nationale Zeitung, tištěných u Fritze Kränzla.

Zastával radikální německé názory, jak již napovídá název novin. Roku 1899 si dle městské kroniky vysloužil u soudu v Mostě trest 14 dní vězení za způsobení srocení davu. Vysvětlíme, jak a proč k tomu došlo. Konec 19. století byl dobou vyostření vztahů mezi domácími Němci a Čechy. Objevily se i nálady protižidovské. Radikální Němci se stavěli rovněž proti těm liberálně smýšlejícím. Zmíněný soud byl reakcí na události 22. srpna 1899 v Žatci, kdy se sešli v hostinci U zlatého beránka němečtí radikálové. Následně se vydali v průvodu po městě, kde došlo k poškozování majetku a výtržnostem. K průvodu se totiž postupně přidávali další. Terčem útoku se staly domy Židů, sympatizantů s židovskými obchodníky, i rakouské úřady a úřednické byty. Řinčelo sklo rozbitých oken, ozval se obranný výstřel z jednoho z nich. Stejně jako roku 1897 byla poškozena česká menšinová škola. Volalo se ale např. i po snížení daní z cukru. Starosta Ungar slíbil zaplacení škod, události však stejně měly soudní dohru. Borstendörfer seděl před soudem tři měsíce ve vyšetřovací vazbě. Přitížilo mu, že se ve jmenovaném hostinci četl článek z německého tisku, který ještě více pobouřil shromážděné. Měl je podnítit k tomu, aby se vydali do města.

Spolu s ním byl odsouzen i jeho kolega redaktor Josef Patzel (1876–1927), označený za vůdce demonstrace. Žatecký rodák J. Patzel se stal později poslancem a vůdcem nacistické sudetoněmecké strany DNSAP (obdoba německé NSDAP, u nás Německá národně socialistická strana dělnická, zakázána 1933). Patzel zemřel roku 1927 na chřipku.

Mladý Gustav Borstendörfer byl aktivní rovněž v protikatolickém hnutí – Los von Rom (Pryč od Říma). I zde ho mohl ovlivnit jeho nemanželský původ.

Zvláštní příloha noviny Saazer Anzeiger  ke známému  srazu turnerů v Žatci roku 1933Díky půjčce 300 zlatých začal Gustav 1. dubna 1902 v 28 letech vydávat noviny Saazer Anzeiger für Stadt und Land. Nazval je podle novin, který již dříve existovaly, ale zanikly. Tiskly se nejdříve u firmy bratří Butterových v Chomutově. Důvodem vzniku nových novin byl i fakt, že se názorově rozešel se svým dosavadním zaměstnavatelem. Saazer Anzeiger a Nationale Zeitung vedly pak nevyhlášenou válku o orientaci domácích Němců. Šlo o názory z českého pohledu radikální skupiny kolem K. H. Wolfa a ještě radikálnějšího nacionalisty Schőnerera. Borstendörfer stál na straně Wolfově.

Když se Gustav roku 1903 stal společníkem v tiskárně Karl Hornung & Comp, začal noviny tisknout v Žatci. (Blíže ke spletité historii žatecké tiskárny viz Friedrich Schöffl.) Roku 1906 Borstendörfer tiskárnu převzal a postupně zmodernizoval. Jeho Saazer Anzeiger vycházel nejprve dvakrát týdně, od 1. srpna 1914 třikrát týdně a od 1. září 1914 jako deník.

Dům v Dlouhé ulici čp.117-118 je vedle žatecké synagogyNěkdejší žatecký Dům tisku na fotografii z roku 197616. října 1909 koupili Gustav Borstendörfer a jeho manželka Ernestine, roz. Lohmer, dvojdům čp. 117/118 v Dlouhé ulici vedle synagogy, kde tiskárna působila, od Fritze a Luise Kränzle. Dle vzpomínek pamětníků postávaly kolem tohoto žateckého „Domu tisku" (Pressehaus) každý večer desítky lidí, aby měly nový výtisk svých novin jako první. Podoba domu je dnes jiná. Heimatbrief Sudetenlad roku 1975 (č. 6) referoval, že dům byl přestavěn. V přízemí byly dříve obchodní prostory a provozní oddělení, které zmizely. Velká výloha a prodejna tisku byla nahrazena novými domovními dveřmi. Přibyl i další vchod do domu v místech, kdy kdysi byla redakce.

Roku 1912 převzala firma také někdejší žateckou tiskárnu Franze Viktora Günzela (později jeho bratra Ignáce Günzela, otce známé bylinkářky Marie Treben; od roku 1909 ji vlastnil Ludwig Wolf). Borstendörfer tak získal práva na vydávání dalších, tentokrát chmelařských novin, které vydával pod titulem Saazer Hopfen-und Brauerzeitung. Navazovaly na starší chmelařské tituly – Erste allgemeine Brauer-und Hopfenrevue (vydával Franz Viktor Günzel od roku 1894) a stejnojmenné noviny Saazer Hopfen-und Brauerzeitung (vycházely od roku 1886, první vydavatel Eduard Heller, práva později koupil F. V. Günzel).

Jako zajímavost dodejme, že za první světové války pracoval v redakci Saazer Anzeiger v Dlouhé ulici i spisovatel Sepp Wazlik, bratr známějšího „šumavského" spisovatele Hanse Watzlika. Po roce 1945 byl odsunut a zemřel v Mnichově roku 1978 ve věku 89 let. I sám Hans Watzlik Žatec několikrát navštívil.

Roku 1920 převzala Borstendorfova firma i žatecké noviny Saazer Zeitung, které krátce vycházely jako Saazer Tagblatt, než roku 1926 splynuly s novinami Saazer Anzeiger. Od roku 1923 začala vydávat i žluticko-bochovské noviny (Luditz-Buchauer Anzeiger – vycházely dvakrát týdně). Následně přibyly i mostecké noviny (Brüxer Anzeiger) a od roku 1925 i kadaňské (Kaadner Tagblatt). Některá čísla zmiňovaných tiskovin se dochovala v knihovně žateckého regionálního muzea.

Žatecký adresář z roku 1933Žatecký adresář vycházel i za druhé světové válkyOblibu rovněž získaly žatecké adresáře Saazer Bezirksbote (und Adressbuch). Ty byly původně určeny jen pro Žatec a vydávány jako zvláštní příloha. Později získaly knižní podobu a rozšířily svůj obsah i o přehledy z dalších okresů (Postoloprty, Podbořany, Jesenice, Chomutov, Jirkov, Hora sv. Šebestiána, Kadaň, Doupov). Podnik tak svým významem přesáhl hranice regionu. Schöffl-Borstendörfer před rokem 1945 zaměstnával kolem sta zaměstnanců. Z toho v Žatci jich bylo kolem padesáti. Své podnikání rozšířil i do Mostu.

V době první republiky se opět dostal několikrát do sporu s úřady, tentokrát nového československého státu. Podnikání v Žatci předal synovi a sám působil v Mostě. Ponechal si však vedení celého podniku. Vydavatelství se úspěšně rozvíjelo i za druhé světové války. Jeho činnost jako německého vydavatelství skončila s odsunem sudetských Němců.

Velkou oporou byla Borstendörferovi jeho manželka Ernestina, roz. Lohmer, pocházející ze starého selského rodu ve Staňkovicích, s předky v Radíčevsi a Lišanech. Pomáhala mu v jeho vydavatelské činnosti. Měli spolu čtyři děti. Roku 1907 se narodil Erhard, který začal hned po vyučení pomáhat otci v jeho firmě. Ernestina zemřela na útrapy při odsunu roku 1946 v sovětské okupační zóně, kam byla odsunuta. Je pohřbena na hřbitově ve Forheimu v Horních Francích, kde se rodina po válce usadila a pokračovala v podnikání.

Gustav se stal spoluzakladatelem Sudetoněmeckého Landsmannschaftu, který mu později udělil záslužný zlatý kříž. Přispíval do sudetoněmeckých periodik, vydávaných v Německu. Dožil se 87 let. Když zemřel, ocenil při smuteční slavnosti jeho zásluhy i starosta Forheimu Hoffmann. Tělo zesnulého bylo zpopelněno v Norimberku. Rozsáhlý nekrolog pro Heimatbrief Saazerland (25. 6. 1954) následně sepsal bývalý ředitel žateckého muzea Dr. Herrmann Födisch.

Připomeňme ještě krátce osudy nejstaršího Gustavova syna Erharda, který již za první republiky řídil vydavatelství v Žatci. Erhard vystudoval gymnázium a vyučil se tiskařem u svého otce. Absolvoval také praxi ve Vídni, ale i v českém podniku, aby se naučil plynule česky. Roku 1929 převzal i vedení další otcovy druhé tiskárny Franz Herzum v ulici Fleischbankgasse v Mostě a přesídlil tam. V Mostě tiskl např. Monatsschrift des Bundes der Deutschen Landjugend (Měsíčník Svazu německé zemědělské mládeže) nebo hotelové noviny Deutsche Hotel-und Gastgewerbezeitung. Jeho rodina byla po válce poslána nejprve do sběrného tábora. Erhard uvádí ve svých vzpomínkách, že trpěli tři dny a tři noci bez jídla a spánku, než je dostali pryč jeho bývalí zaměstnanci. Přes rok pak pracoval na šachtě v Mostě. Jeho švagrové se poté podařilo dostat ho do odsunu. Transport sice směřoval do východní okupační zóny, Erhard však díky otci získal speciální povolení, aby směl pokračovat k rodině usazené již ve Forheimu v Horních Francích. Zde začínal znovu, roku 1954 otevřel tiskárnu. Vydával i periodikum odsunutých Němců – Heimatbrief Saazerland, od roku 1957 vydával také další periodikum odsunutých mosteckých Němců Brüxer Heimatzeitung. Erhardovou manželkou byla od roku 1938 Maria Gorda. Sudetoněmecké zdroje zdůrazňují, že byla aktivní turnerkou, šermířkou a zpěvačkou. Po odsunu působila v majetkovém odboru u mluvčího sudetských Němců Hanse Christopha Seebohma. Ještě před odsunem se manželskému páru Schöfflů narodily dcery Edda a Eva. Edda, provdaná Klingerová, pracovala od roku 1959 ve správě a účetnictví v otcově podniku. Eva se vyučila typografkou. Roku 1978 převzala vedení tiskárny, kterou vedla spolu se svým manželem Horstem Marxem. Erhard odešel do důchodu o deset let později. Roku 2015 předal manželský pár Marxů vydávání Heimatbriefu vydavatelství Preußler Verlag Nürnberg
Připomeňme ještě, že tiskárna v domě čp.117-118 v Dlouhé ulici fungovala po válce několik let jako tiskárna Svoboda. Tiskly se zde noviny a plakáty.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod