Helmut Preidel

* 17.5. 1900 Děčín/Podmokly  –  † 14.8. 1980 Gilching/SRN
Helmut Preidel

univ. profesor, PhDr.

Narodil se v rodině řídícího učitele Josefa Preidela a Anny Preidelové, rozené Stelzigové. Po obecné škole v Želenicích (součást Děčína-Podmokel) absolvoval v letech 1912 – 1920 vyšší reálné gymnázium v Děčíně. Po složení maturitní zkoušky zahájil univerzitní vzdělání v Berlíně v oborech historie a geografie. Studia zakončil po čtyřech letech doktorátem z filozofie. Již během studií se intenzivně zajímal i o archeologii. Ovlivněn byl silně názory německého archeologa Gustava Kossiny.

Již v průběhu vysokoškolských studií začal organizovat novou archeologickou společnost pro německé badatele i zájemce z laické veřejnosti. Tato společnost byla po obstrukcích ze strany československých úřadů povolena v r. 1923 a následujícího roku svolala svůj zahajovací sjezd. Činnost vyvíjela pod názvem Německá společnost pro pravěk v Československé republice (Deutsche Gesellschaft für Vorgeschichte in der Tschechoslowakische Republik). Společnost okamžitě založila i svůj tiskový orgán, časopis Sudeta, jehož první číslo vyšlo v roce 1925. Preidel se intenzivně věnoval redakčním pracem na přípravě časopisu až do doby, kdy díky roztržce s většinou členů vedení společnosti z redakce v roce 1934 odešel. Svůj profesní zájem zaměřil zejména na dobu římskou a období raného středověku.

Zároveň působil jako pedagog. Učil na gymnáziích (od 1925 v Podmoklech, od r. 1927 v Mostě, v letech 1931-32 v Ostravě a 1932-1938 v Žatci). Byl rovněž jednatelem Státního archeologického ústavu pro okresy Žatec a Chomutov. Zpracoval a publikoval soupisy nálezů v okresech Liberec, Most a Chomutov a od roku 1931 též spravoval archeologickou sbírku muzea v Chomutově. Od roku 1932, v době působení na žateckém německém reálném gymnáziu, spolupracuje úzce se zdejším muzeem a věnuje se po odborné stránce studiu nálezů a vlastním výzkumům v Žatci a okolí. Z této etapy jeho kariéry je nejvýznamnější jeho výzkum na vrchu Rubín u Podbořan, brožura se soupisem tzv. Steinerovy sbírky nálezů z Rubína (1937), články o eneolitických nálezech ze Siřemi (1936), hrobu z doby stěhování národů z Měcholup (1940) či první publikace nálezu tzv. žateckého pokladu (1940). Společně s M. Wurdingerem také poprvé zveřejnil unikátní nálezy hrobů knovízské kultury z lokality Žatec – Macerka (1928).

Vzestup a radikalizace sudetoněmeckého hnutí a zejména neskrývaný antisemitismus přivádí H. Preidela blíže k české archeologii. Přestože češtinu neovládal dokonale a nerad ji používal, publikoval dokonce dva články o svých výzkumech v českém národně orientovaném vlastivědném časopise Krajem Lučanů. Ihned po obsazení Sudet byl rozhodnutím Zemské školní rady v r. 1938 penzionován z důvodů rasově nepřijatelného sňatku (Helmut Preidel se dne 23.3.1927 oženil s Marianne Wimmerovou z Mostu, jejíž matka Gisela Wimmerová, roz. Löblová, byla židovského původu). Ze stejných důvodů nebyl navržen na župního vedoucího Úřadu pro pravěk (Amt für Vorgeschichte). Jeho bývalý známý z dob počátků společnosti pro pravěk Josef Kern o něm napsal, „že přes očekávání a důvěru vkládanou do Preidela jako zástupce berlínské školy, se svým sňatkem s židovkou sám vyřadil z jejich hnutí.“ Ve velmi omezené míře mohl Preidel poté odborně pracovat i částečně publikovat. S vystupňováním protižidovských represí však i tyto skromné možnosti končí. Členové jeho rodiny, konkrétně tchyně a švagr Ernst, jsou odvlečeni do Terezína a v srpnu 1942 zavražděni po transportu v rižském ghettu. Do konce války Preidel jen sporadicky pracuje pro žatecké muzeum a snaží se ze všech sil ochránit svou manželku a dcery.

Po válce žil Preidel s rodinou nadále v Žatci, kde tehdy pomáhal s inventarizací sbírek Městského muzea. Získal osvědčení o prozatímním zachování státního občanství. Jako očividná oběť nacismu požádal o odškodnění podle dekretu prezidenta republiky, kterému nebylo, přes splnění všech podmínek a náležitostí, vyhověno z „procesních důvodů“. Zemská školní rada souhlasila se zrušením penzionování a vyplacením všech dlužných částek. Žádost však byla ministerstvem školství a osvěty zamítnuta. Po tomto zklamání se Preidel rozhodl s celou svojí rodinou opustit dobrovolně Československo a usadil se poblíž Mnichova. Teprve ve Spolkové republice Německo se mu dostalo satisfakce. Byl zpětně k r. 1939 jmenován ředitelem Zemského úřadu pro pravěk a k roku 1944 univerzitním profesorem. V archeologii byl činný až do své smrti v r. 1980.

Helmut Preidel má od r. 2000 pamětní desku na budově žateckého muzea. V tomto roce muzeum také uspořádalo výstavu k 100. výročí jeho narození.

Podrobněji o životě a díle Helmuta Preidela:

Blažek, J. 2000: Helmut Preidel, Archeologické rozhledy LII/2000, str. 373-375.

Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, str. 459-460 (zde i obsáhlá bibliografie prací H. Preidela).

Krywalski, D. 2008: Professor Dr. Helmut Preidel. Erinnerung an einen liebenswürdig weisen Kollegen,

Stifter-Jahrbuch 2008, s. 217–224.

 

Albrecht, S. 2008: Helmut Preidel – zwischen deutscher und tschechischer Archäologie, in: Die sudetendeutsche Geschichtsschreibung 1918–1960, München 2008, s. 201–217.

 

PhDr. Petr Holodňák

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod