Jindřich II.

Jindřich II.

Jindřich II. pocházel z dynastie Otonů, z vedlejší bavorské linie. Narodil se roku 973 nebo 978 v Bad Abbach nebo v Hildesheimu, zemřel 1024 v Grone, dnes Göttingen. Byl pravnukem slavného Jindřicha I. Saského (Ptáčníka). Vládl jako vévoda bavorský v letech 995 – 1004 a 1009–1017. Od roku 1002 byl králem východofrancké říše. Roku 1014 získal také císařskou korunu. V Itálii byl však díky svým vojenským tažením málo oblíben.
 
Zkouška královniny věrnosti. Její manžel Jindřich II. přihlíží.Když se Jindřich II. rozhodl hájit zájmy svého leníka, knížete Jaromíra, kterého Češi vyhnali a učinili knížetem Poláka Boleslava Chrabrého, zahájil Jindřich II. roku 1004 tažení do Čech. Češi, jinak dosti citliví na zásahy z Říše, v tomto případě povětšinou neprotestovali. Ambiciózního Poláka velká část z nich odmítala a chápala jeho vládu v Praze spíše jako polskou okupaci. Jindřichovi se proto podařilo vytlačit polské posádky z Čech. V případě Žatce, jak víme ze záznamu v kronice Dětmara z Merseburku, místní prostě vyhnali Poláky z města ještě před Jindřichovým příchodem. Tažení dále pokračovalo. Jindřichovo vojsko operovalo roku 1005 i v Polsku. Boleslav se nakonec vzdal Čech a Lužice a ponechal si Moravu. Boje pokračovaly a skončily až mírem roku 1018.
 
Jindřich II. proslul jako velmi zbožný panovník. Měl poněkud fatalistický přístup i ke své vlastní vládě. Kolem roku 1000 se obecně očekával konec světa. I když lidstvo přežilo, nálady ještě nějakou dobu přetrvávaly. Sám Jindřich II. se označoval za vladaře „na konci věků." Proto všemožně podporoval církev, zejména dóm v Bamberku. Zemřel roku 1024 a veškerý svůj majetek věnoval bamberskému dómu. Roku 1146 byl svatořečen.
 
Jindřichovo manželství s Kunhutou Lucemburskou zůstalo bezdětné. Dle legendy byla Kunhuta nařčena, že je manželovi nevěrná, což vyvrátila, když bez úrazu přešla přes rozžhavené radlice (nebo uhlí). Zemřela roku 1033. Je pohřbena rovněž v Bamberku. Zajímavostí je, že i ona byla roku 1200 svatořečena. Postupem doby její kult zastínil kult jejího manžela. Věřilo se například, že Kunhuta svým závojem zachránila město za druhé světové války před bombardováním! S manželem je zobrazena na portálu dómu v Bamberku jako donátorka (1235) a má zde také sochu na kašně (1888).

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

přejít na Facebook

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.